ECLI:CZ:NS:2022:4.TZ.71.2022.1
sp. zn. 4 Tz 71/2022- 271
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 5. 2022 v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Ondrušové a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného S. Š. , nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 11 To 311/2020, a rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 1 T 48/2020, a podle §268 odst. 2 tr. ř., rozhodl takto:
I. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 11 To 311/2020, byl porušen zákon v ustanovení §256 tr. ř., a rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn. 1 T 48/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného S. Š.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 11 To 311/2020, a dále se zrušuje rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 1 T 48/2020. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Hradci Králové přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
IV. Podle §275 odst. 3 tr. ř. se nebere obviněný do vazby.
Odůvodnění:
1. Ministr spravedlnosti (dále také jako „stěžovatel“) dne 2. 5. 2022, pod č. j. MSP-564/2021-ODKA-SPZ/17, podal podle §266 odst. 1, odst. 2 tr. ř. ve prospěch obviněného S. Š. (dále jako „obviněný“) stížnost pro porušení zákona proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 11 To 311/2020, a dále také proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 1 T 48/2020.
2. Stěžovatel uvádí, že obviněný byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 1 T 48/2020, uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl okresním soudem pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Obviněný následně podal proti uvedenému rozsudku okresního soudu odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 11 To 311/2020, podle §256 tr. ř. zamítl.
3. Ministr vyslovuje názor, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 11 To 311/2020, jakož i rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 1 T 48/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a to konkrétně v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tímto vadným postupem tak byl podle jeho názoru obviněnému uložen excesivní trest. Stěžovatel konkrétně uvádí, že v předmětné věci se obviněný trestné činnosti skutečně dopustil dne 29. 3. 2020, tedy za stavu jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu. Ministr spravedlnosti však namítá, že věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. V této souvislosti zdůraznil, že předpoklady aplikace ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se zabýval velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, potažmo Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Z odůvodnění rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu plyne, že pouhá existence nouzového stavu nemůže sama o sobě zakládat naplnění kritérií v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přičemž stěžovatel cituje i konkrétní pasáže zmiňovaného rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu.
4. Ministr dále zdůrazňuje, že s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti (odcizení 2 kusů potravin z volného prodeje), nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo, že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnilo nebo usnadnilo. Podle stěžovatele trestná činnost obviněného ani nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Proto jeho jednání mělo být právně kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku.
5. V závěru stížnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 11 To 311/2020, a rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 1 T 48/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Dále, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadená rozhodnutí, a to včetně dalších rozhodnutí obsahově navazující na tyto rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně také, aby Nejvyšší soud podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Hradci Králové věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně postupovat podle §271 odst. 1 tr. ř.
6. Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 1 T 48/2020, byl obviněný uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Trestného jednání se měl podle skutkové věty rozsudku dopustit obviněný tím, že:
dne 29. 03. 2020 v době okolo 15:10 hodin v supermarketu Albert na adrese XY č.p. XY v XY odcizil 2 ks slazeného mléka Piknik 75 g v celkové hodnotě 45,80 Kč (á 22,90,- Kč), tím způsobem, že si toto úmyslně na prodejní ploše uschoval do kapsy u bundy a následně přes pokladní zónu pronesl bez zaplacení, přičemž tohoto jednání dopustil i přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 6 T 88/2018 ze dne 28. 08. 2018, který nabyl právní moci dne 30. 8. 2018, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 60ti měsíců (do 30. 08. 2023), a současně se tohoto jednání dopustil v době nouzového stavu vyhlášeného pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu korona viru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky, vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12.3.2020 a zveřejněného ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020 Sb.
7. Za uvedený přečin uložil Okresní soud v Hradci Králové obviněnému podle §205 odst. 4 tr. zákoníku nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl okresním soudem pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
8. Obviněný následně podal proti uvedenému rozsudku okresního soudu odvolání směřující do výroku o trestu, které však Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 11 To 311/2020, zamítl podle §256 tr. ř..
9. Nejvyšší soud na podkladě zjištěných okolností sděluje následující skutečnosti.
10. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, přičemž byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán a spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
11. Jak je patrno z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 1 T 48/2020, soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že obviněný naplnil znak, že takový čin spáchal za stavu jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. To však stěžovatel ve svém podání rozporuje. V dané věci jde tedy primárně o řešení otázky, kdy dojde k naplnění takového zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V této souvislosti je nutné konstatovat, že ze skutkových zjištění soudu je nade vši pochybnost zřejmé, že obviněný se činu dopustil za situace, kdy na území České republiky byl, v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jako SARS-CoV-2), na základě usnesení vlády České republiky č. 194, vyhlášen nouzový stav podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., v platném znění. Ze skutkových okolností vyjádřených ve skutkové větě nápadného rozsudku je nepochybné, že okresní soud dospěl k závěru, že v předmětné věci došlo k naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty, pouze na základě skutečnosti, že obviněný trestnou činnost páchal v době vyhlášeného nouzového stavu. Odvolací soud pak argumentaci okresního soudu ohledně naplnění znaků trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku de facto akceptoval, když pouze uvedl, že obviněný se jednání dopustil v době vyhlášeného nouzového stavu, a zákon umožňuje u §205 odst. 4 tr. zákoníku uložit trest odnětí svobody v rozmezí od dvou do osmi let, přičemž uložený trest okresním soudem tak odpovídá všem zákonným hlediskům (bod 20 a 22 usnesení odvolacího soudu).
12. Z pohledu řešení této otázky lze připustit, že v minulosti bylo ze strany soudů k této otázce přistupováno různě. Pro posouzení uvedeného znaku je však stěžejní rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, na které stěžovatel odkazuje. Podle tohoto rozhodnutí, naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ , je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti, ale též věcnou souvislostí s touto událostí. Tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže. Podle odkazovaného rozhodnutí bude takový vztah dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem. V případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním se může jednat např. o respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. O takovou naznačenou situaci se však v dané věci nejednalo. Obdobně se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, na který stěžovatel ve svém podání také odkazuje.
13. V nyní posuzované trestní věci se proto nelze ztotožnit se závěry soudu prvního stupně (a tedy i soudu odvolacího), z nichž vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, postačí pouze místní a časová souvislost s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Proto lze podané stížnosti pro porušení zákona přisvědčit.
14. V trestní věci obviněného rozhodoval okresní soud dne 14. 9. 2020 a krajský soud dne 15. 12. 2020, tj. před rozhodnutím velkého senátu (ze dne 16. 3. 2021) a s ohledem na tehdejší praxi soudů tak tyto nezjišťovaly žádnou ze zmíněných věcných souvislostí ve věci obviněného s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí panující v době páchání předmětné trestné činnosti. Nejvyšší soud má za to, že s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti (odcizení 2 kusů potravin z volného prodeje) nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila. Jeho trestná činnost ani nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
15. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že okresní soud při hodnocení skutkového stavu nepostupoval v souladu s požadavkem řádného určení všech znaků skutkové podstaty daného trestného činu a učinil tak nesprávné právní posouzení u skutku uvedeného ve výroku o vině, pokud u obviněného dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze z důvodu časové a místní souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Uvedenou vadu mohl napravit soud odvolací, ten však toto neučinil.
16. Proto dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, když zákon byl porušen okresním soudem v ustanovení §205 odst. 4 tr. zákoníku a dále byl také porušen soudem krajským v ustanovení §256 tr. ř., a to v neprospěch obviněného S. Š.
17. Z těchto důvodů Nejvyšší soud po přezkumu napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové a rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové, a předcházejícího řízení podle §267 odst. 3 tr. ř., vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a §256 tr. ř. Nejvyšší soud pak s ohledem na vyslovená porušení zákona v neprospěch obviněného podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 11 To 311/2020, a dále také rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 14. 9. 2020, sp. zn. 1 T 48/2020, jakož všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud poté přikázal Okresnímu soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V novém řízení se opětovně bude Okresní soud v Hradci Králové zabývat naplněním znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, tj. věcnou souvislostí tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
18. Nejvyšší soud závěrem připomíná, že podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Současně je třeba zdůraznit, že stížnost byla podána ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně v jeho neprospěch.
19. Protože obviněný vykonává trest odnětí svobody z rozhodnutí, která byla rozhodnutím Nejvyšší soudu zrušena, bylo nutno podle §275 odst. 3 tr. ř. rozhodnout o vazbě. Z dotazu na Centrální evidenci vězněných osob bylo zjištěno, že u obviněného je po vykonání trestu z napadených rozhodnutí nařízen výkon trestu z trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 88/2018. Proto Nejvyšší soud podle §275 odst. 3 tr. ř. rozhodl, že se obviněný nebere do vazby, když tento bude převeden do výkonu trestu ve věci vedené pod sp. zn. 6 T 88/2018 u Okresního soudu v Hradci Králové.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 5. 2022
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu