ECLI:CZ:NS:2022:4.TZ.96.2022.3
sp. zn. 4 Tz 96/2022- 497
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 8. 2022 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Marty Ondrušové a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. H. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 3. 8. 2020 č. j. 1 T 80/2020-426 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2, §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 3. 8. 2020 č. j. 1 T 80/2020-426 byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. H.
Napadený rozsudek se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Teplicích se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 3. 8. 2020 č. j. 1 T 80/2020-426 byl obviněný M. H. uznán vinným dvojnásobným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a dvojnásobným přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, jichž se dopustil jednáním uvedeným jednak pod body 1. – 6. a jednak pod body 7. – 8. výroku tohoto rozsudku. Za to byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře tří roků a šesti měsíců. K jeho výkonu byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci (1 ks montážního a 1 ks stranového klíče). Současně bylo podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 1, odst. 2 tr. ř. rozhodnuto o povinnosti obviněného k náhradě způsobené škody.
Výše uvedených trestných činů se obviněný dopustil tím, že:
„ačkoli by rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 10. 2017 č. j. 4 T 133/2017-82, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 21. 11. 2017 č. j. 2 T 175/2017-408, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen mimo jiné pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), d), odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2,5 roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a jímž byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 10 2017 č. j. 4 T 133/2017-82, přičemž obviněný trest vykonal dne 24. 2. 2020, přesto
1. v době od 22:00 hodin dne 13. 3. 2020 do 7:10 hodin dne 14. 3. 2020 v XY, v ulici XY před domem č. p. XY po rozbití skleněné výplně okna zadních pravých dveří vnikl do zde zaparkovaného vozidla zn. Citroen C3 registrační značky XY, ze kterého odcizil servisní knihu bez hodnoty, poškozením vozidla způsobil škodu ve výši 27.190 Kč poškozené K. D. Š., nar. XY,
2. v době od 19:0 hodin dne 21. 3. 2020 do 6:00 hodin dne 22. 3. 2020 v XY, v ulici XY za budovou prodejny Albert po rozbití skleněné výplně okna předních pravých dveří vnikl do zde zaparkovaného nákladního vozidla zn. Ford Transit, registrační značky XY, ze kterého odcizil navigaci nezjištěné značky, peněženku tzv. kasírku, vkladovou kartu ČSOB, osvědčení o registraci, 3 knihy manuálu k obsluze vozidla, přičemž poté v domnění, že se jedná o platební kartu, tuto použil v úmyslu vybrat peníze z účtu prostřednictvím bankomatu, což se mu nepodařilo, svým jednám způsobil škodu na odcizení ve výši 4.400 Kč, škodu na poškození vozidla ve výši 3.000 Kč, vše ke škodě společnosti J. E., IČ XY,
3. dne 29. 3. 2020 v době mezi 05:47 a 05:52 hodinami v XY, v ulici XY neuzamčenými vchodovými dveřmi vešel do dvora domu, kde po rozbití skleněné výplně okna zadních pravých dveří vnikl do zde zaparkovaného vozidla zn. Mercedes Benz registrační značky XY, ze kterého odcizil vrtačku zn. Hilti v červeném kufru, ruční pilu nezjištěné značky, mačetu zn. Fiskars, aku-šroubovák zn. Hitachi v černém kufru s příslušenstvím a svazek 6 klíčů, čímž způsobil škodu na odcizení ve výši 10.140 Kč, škodu na poškození vozidla ve výši 3.000 Kč, vše ke škodě poškozeného P. F. narozeného XY,
4. v době od 18:00 hodin dne 12. 4. 2020 od 08:50 hodin dne 13. 4. 2020 v XY, v ulici XY naproti domu č. p. XY po rozbití zadní pravé skleněné výplně okna zavazadlového prostoru vnikl do zde zaparkovaného vozidla zn. Ford Focus registrační značky XY, ze kterého odcizil autokameru zn. Truecam a navigaci zn. Garmin, čímž způsobil na odcizení škodu ve výši 2.950 Kč poškozenému M. D. narozenému XY, škodu na poškození vozidla ve výši 4.000 Kč poškozené I. D. narozené XY,
5. v době od 18:00 hodin dne 16. 4. 2020 do 04:20 hodin dne 17. 4. 2020 v XY, v ulici XY po rozbití skleněné výplně okna předních pravých dveří vnikl do zde zaparkovaného vozidla zn. Opel Vivaro registrační značky XY, které prohledal ale nic neodcizil, poškozením vozidla způsobil škodu ve výši 4.000 Kč poškozené O. P. Č., IČ XY,
6. dne 15. 4. 2020 v době od 05:30 do 09:00 hodin v XY, okres XY, v ulici XY z volně přístupné chodby domu odcizil nezajištěné jízdní horské kolo zn. Maxbike, dámskou sportovní bundu zn. Retrojeens červené barvy a sportovní bundu zn. Velezo Teem, čímž způsobil škodu ve výši 8.600 Kč poškozenému M. D. narozenému XY,
7. v blíže nezjištěné době od 17:00 hodin dne 30. 4. 2020 do 11:29 hodin dne 2. 5. 2020 v XY, na XY za použití šroubováku a rozbití skleněné výplně okna zadního pravého bočního skla vnikl do zde zaparkovaného vozidla zn. Ford Transit registrační značky XY, ze kterého odcizil navigaci zn. TomTom, autokameru nezjištěné značky, brýle, svazek klíčů, dálkový klíč od garáže, osvědčení o registraci vozidla a od nákladního vozíku, sportovní tašku s různým oblečením, čímž způsobil škodu na odcizení ve výši 5.140 Kč, škodu na poškození vozidla ve výši 10.000 Kč, vše ke škodě škozeného M. B. narozenému XY,
8. dne 8. 5. 2020 v době mezi 03:46 d 03:53 hodinami v XY, v ulici XY před domem č. p. XY za použití části nůžek a rozbití skleněné výplně bočního okna zavazadlového prostoru vnikl do zde zaparkovaného vozidla zn. Ford Galaxy registrační značky XY, ze kterého odcizil navigaci zn. Garmin a power banku modré barvy, čímž způsobil škodu na odcizení ve výši 3.900 Kč, škodu na poškození vozidla ve výši 10.000 Kč, vše ke škodě poškozeného A. S. narozeného XY,
9. dne 11. 5. 2020 v době mezi 13:00 a 13.50 hodinami v XY, v ulici XY za čerpací stanicí Benzina za pomoci montážního klíče odšrouboval šrouby od plastového a hliníkového krytu kapoty ze zde zaparkovaného nákladního vozidla zn. MAN L 2007 registrační značky XY majitele společnosti C. se sídlem v XY, IČ XY, poté u horní autobaterie povolil kontakty v úmyslu odcizit autobaterie v hodnotě 12.120 Kč, přičemž byl přistižen a za místa utekl,
přičemž uvedeného jednání se dopustil v době, kdy byl usnesením Vlády České republiky č. 194 v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky vyhlášen dne 12. 3. 2020 nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví na dobu 30 dnů, který byl prodloužen do 17. 5. 2020.“
Tento rozsudek nabyl právní moci dne 3. 8. 2020 a v souladu s ustanovením §129 odst. 1 tr. ř. postrádá odůvodnění týkající se výroku o vině a trestu.
Proti citovanému rozsudku podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. H.
V jejím odůvodnění nejprve zmínil obsah výše uvedeného rozsudku okresního soudu, jakož i znění ustanovení §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Dále poukázal na rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, podle nějž platí, že „k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. Ke stejnému závěru pak dospěl i Ústavní soud v nálezu z 20. 7. 2021 sp. zn. IV. ÚS 767/21, když se ztotožnil s uvedeným rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu s tím, že předmětné porušení zákona má i ústavně právní rozměr.
Stěžovatel dále zdůraznil, že v předmětné věci se sice obviněný dopustil v uvedených dnech trestné činnosti za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti – rozbití skleněných výplní oken automobilů a následné odcizení několika předmětů nacházejících se v jejich interiérech, a dále odcizení jízdního kola – nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
Z uvedeného vyplývá, že v předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného přitom mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je i uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců trestem zjevně excesivním, jenž byl vyměřen nad horní hranicí trestní sazby stanovené pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno i jako zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a trest byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
Napadeným rozsudkem okresního soudu tak byl v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, jemuž byl v důsledku tohoto pochybení uložen i excesivní trest.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 3. 8. 2020 č. j. 1 T 80/2020-426 byl v neprospěch obviněného M. H. porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby tento rozsudek Okresního soudu v Teplicích zrušil, včetně obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Okresnímu soudu v Teplicích, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně aby postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř. Současně ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. přerušil obviněnému výkon rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 3. 8. 2020 č. j. 1 T 80/2020-426, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána.
K podané stížnosti pro porušení zákona se ještě před konáním neveřejného zasedání písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupce). V tomto vyjádření se ztotožnil s názory a argumenty ministra spravedlnosti, které učinil obsahem podané stížnosti pro porušení zákona. Vyslovil s nimi souhlas, jakož i s poukazem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publ. pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.) a důvody v něm uvedené. Státní zástupce podanou stížnost pro porušení zákona proto označil za opodstatněnou a navrhl jí vyhovět v souladu se závěrečným petitem formulovaným stěžovatelem, na který odkázal. Současně vyslovil souhlas s rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání (§274 odst. 4 tr. ř.).
Ustanovený obhájce obviněného se též ke stížnosti pro porušení zákona písemně vyjádřil. Ve svém podání se ztotožnil s argumentací i veškerými důvody, jež jsou v tomto mimořádném opravném prostředku obsaženy a to pokud se týká nesprávně aplikované právní kvalifikace, tak i uloženého trestu odnětí svobody. V závěru navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval v souladu s petitem stížnosti pro porušení zákona.
Pokud jde o poškozené, tak ti svého práva ohledně písemného vyjádření ke znění stížnosti pro porušení zákona ve stanovené lhůtě nevyužili.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Za to může být potrestán odnětím svobody až na dva roky.
Stejně bude potrestán pachatel trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a čin spáchá vloupáním.
Trestného činu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Za to může být potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
Možností aplikace okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zde uvedl, že zákon s naplněním tam stanovených podmínek počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelná pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, vyskytující se na území České republiky od měsíce března 2020.
Dále Nejvyšší soud zdůraznil, že za jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
V právní větě rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu je uvedeno, že zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže spočívající v tom, že čin byl spáchán za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ [§205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku], může být naplněn tím, že pachatel se dopustil krádeže v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění COVID-19. Nestačí zde ovšem jen časová a místní souvislost spáchaného činu s takovou událostí, ale je nutná i určitá věcná souvislost s ní, tedy že se tato událost konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže. Uvedený vztah bude dán např. tehdy, jestliže zmíněná událost nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku a k jejímu řešení umožnily či usnadnily pachateli spáchání trestného činu, nebo pokud pachatel počítal s tím, že mu to umožní uniknout jeho odhalení a dopadení, anebo svůj čin zaměřil přímo proti těmto opatřením a omezením, aby je mařil či ztěžoval apod.
Samotné vyhlášení nouzového stavu (čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.) a spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Vyhlášení nouzového stavu, důvody, které k němu vedly, a veřejně dostupné informace o něm však mohou mít podpůrný význam pro závěr, že v dané době a na daném místě došlo k určité „události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ a že pachatel o tom alespoň měl a mohl vědět [§17 písm. b) tr. zákoníku].
Z výše uvedeného vyplývá, že aby případy krádeží mohly být posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – kromě výše uvedené místní a časové – také určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, případně pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd. Nejvyšší soud v této souvislosti dodal, že popsaný výklad odpovídá i zásadě subsidiarity trestní represe podle §12 odst. 2 tr. zákoníku a tomu, jak byla tato zásada vyložena ve stanovisku uveřejněném pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. Podle něj má uvedená zásada místo i tam, kde je sice nutné uplatnit trestní odpovědnost a trestní represi z ní vyplývající, ale míra této represe musí být jen skutečně nezbytná a odpovídající všem rozhodným okolnostem, zejména pak povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, který je základem trestní odpovědnosti pachatele.
Jestliže budou výše uvedené úvahy a závěry aplikovány na trestní věc obviněného M. H., je zřejmé, že útoků popsaných v odsuzujícím rozsudku okresního soudu se dopustil v době od 13. 3. 2020 do 16. 4. 2020 (útoky 1 – 6) a poté v době od 30. 4. 2020 do 11. 5. 2020 (útoky 7 – 9), tedy v době jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, a to v období výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, nouzový stav na území České republiky, který byl dalším usnesením vlády České republiky ze dne 30. 4. 2020 č. 485 prodloužen do dne 17. 5. 2020 24:00 hod.
Současně je však třeba konstatovat, že mezi zmíněnými skutky posouzenými soudem též jako trestný čin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a událostí v podobě výskytu koronaviru, není dána žádná věcná souvislost ve smyslu výše zmíněných požadavků. Jak vyplývá z učiněných skutkových zjištění, obviněný se sice v kritické době dopustil jednání proti cizímu majetku, ale současně je zřejmé, že přitom nijak nevyužil ani nezneužil výše zmíněnou událost v podobě výskytu koronaviru SARS CoV-2, ani mu její existence spáchání deliktu neusnadnila. Také nemohl reálně počítat s tím, že mu výskyt koronaviru nebo přijetí navazujících opatření pomohou v nezjištění či neodhalení trestné činnosti. Obviněný se v podstatě běžným a obdobným případům podřazovaným pod tutéž právní kvalifikaci podle §205 tr. zákoníku odpovídajícím způsobem dopustil jednání, kterým se zmocnil cizích věcí tím, že si je přisvojil, popř. se o to pokusil, když převážným dílem se toho dopustil vloupáním. Zároveň se uvedeného jednání dopustil ve lhůtě, která zakládá též užití odst. 2 §205 tr. zákoníku. Jednalo se ale současně o věci, které nesouvisely s řešením události (výskytu koronaviru), ani nemohly být užity při její eliminaci.
Vzhledem k výše uvedeným okolnostem zde tudíž nebylo důvodu, aby jednání obviněného bylo posouzeno jako trestný čin krádeže i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí byla totiž naplněna jen stran časové a místní souvislosti (v danou dobu a na daném místě taková událost existovala), avšak nikoli již stran souvislosti věcné, protože předmětný útok obviněného tuto událost či související dopady nijak nevyužil, nezneužil, nezvýšil apod. Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že okresní soud ohledně obviněného učinil nesprávné právní posouzení u obou skutků v případě trestného činu krádeže, pokud u něj bylo dovozeno též naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
Nejvyšší soud tudíž shledal podanou stížnost pro porušení zákona jako důvodnou ohledně vznesené výhrady týkající se výše zmíněné právní kvalifikace u obou skutků, ale i pokud jde o výrok o trestu odnětí svobody, který v důsledku toho byl obviněnému uložen ve výměře, která překračuje horní hranici trestní sazby, v rámci níž mu správně měl být tento druh trestu ukládán. V důsledku toho podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 3. 8. 2020 č. j. 1 T 80/2020-426 byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. H. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek okresního soudu zrušil a dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Teplicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl při respektování shora uvedených právních závěrů (§270 odst. 4 tr. ř.).
Pokud jde o samostatný návrh ministra spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí, tak o něm bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto již dne 12. 7. 2022 usnesením pod sp. zn. 4 Tz 96/2022 tak, že obviněnému byl výkon uloženého trestu odnětí svobody podle §275 odst. 4 tr. ř. přerušen.
O takto podané stížnosti pro porušení zákona bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto v souladu s novelizovaným zněním ustanovení §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. (viz zák. č. 418/2021 Sb.) v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 8. 2022
JUDr. František Hrabec
předseda senátu