ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.1058.2022.1
6 Tdo 1058/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 11. 2022 o dovolání, které podal obviněný D. K. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 9. 2022, č. j. 12 To 169/2022-380, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 11 T 103/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 26. 5. 2022, č. j. 11 T 103/2018-353 , bylo podle §83 odst. 1 tr. zákoníku rozhodnuto, že obviněný D. K. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) vykoná trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Náchodě ze dne 23. 11. 2018, č. j. 11 T 103/2018-214, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. O stížnosti obviněného proti tomuto usnesení rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 15. 9. 2022, č. j. 12 To 169/2022-380 , jímž ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti citovanému usnesení Krajského soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Zdeňka Kryštofa Koschina (podání ze dne 6. 10. 2022) dovolání (pozn. ovšem označené jako návrh na obnovu řízení). Namítá, že nemá jakoukoliv vědomost o tom, že by se dopustil trestného činu ve zkušební době. Dne 1. 5. 2021 byl pracovně mimo území České republiky. Nikdy s ním nebylo jednáno jako s obviněným a nebyl mu v takové věci doručen rozsudek. Ohledně rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 4. 2021, sp. zn. 46 T 13/2021, uvádí, že bylo přihlédnuto k rozsudku Okresního soudu v Náchodě a byl mu vyměřen trest odpovídající, přičemž v rámci veřejného zasedání vztahujícího se k tomu, zda se obviněný osvědčil, mu byl Obvodním soudem pro Prahu 4 ponechán podmíněný trest odnětí svobody.
4. Obviněný závěrem navrhuje, aby v jeho věci byla povolena obnova řízení a kdyby tomuto návrhu nebylo vyhověno, aby bylo předmětné podání posouzeno jako dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 9. 2022, č. j. 12 To 169/2022-380.
5. V reakci na toto podání učinil soud prvního stupně na obhájce dotaz, zda s přihlédnutím k ustanovení §265a odst. 2 odst. 4 tr. ř. trvá na tom, aby v jeho podání bylo spatřováno případně i dovolání proti uvedenému usnesení stížnostního soudu. Podáním ze dne 12. 10. 2022 obhájce na tomto posouzení setrval. Na základ uvedeného soud prvního stupně předložil věc Nejvyššímu soudu.
6. S ohledem na zřejmost výsledku řízení (viz dále) nepovažoval Nejvyšší soud za nezbytné zaslat opis podání obhájce obviněného Nejvyššímu státnímu zastupitelství k vyjádření.
III.
Přípustnost dovolání
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř.
7. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V odst. 2 ustanovení §265a tr. ř. pak zákonodárce vymezil, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé. Tímto rozhodnutím je:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
8. Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která je možné považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí. Za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu citovaného zákonného ustanovení tak nelze považovat rozhodnutí o vykonání trestu odnětí svobody podle §83 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nejde o rozhodnutí, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest [§265a odst. 2 písm. a) tr. ř.] ani jiný výše jmenovaný typ rozhodnutí. Ve spojitosti s tím pak nejde ani o rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti takovému rozhodnutí ve smyslu §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný tedy napadá dovoláním rozhodnutí, u něhož to zákon nepřipouští.
V.
Způsob rozhodnutí
9. Obviněný, resp. jeho obhájce, který za něj podal předmětné podání, zjevně nerespektoval právní úpravu obsaženou v trestním řádu, která jednoznačně vymezuje jednak to, vůči jakým rozhodnutím lze tento mimořádný opravný prostředek podat (§265a tr. ř.) a současně i jaké obsahové náležitosti musí takto označené podání mít (§265f tr. ř.). Je to zřejmé z toho, že podal dovolání proti rozhodnutí, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a že je podal v podobě, která neodpovídá požadavkům na jeho obsah. Obsahovou náležitostí dovolání totiž je, že v něm dovolatel uvede své námitky s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až m) tr. ř. nebo §265b odst. 2 tr. ř. (§265f tr. ř.). Vymezení uplatněného důvodu dovolání (některé z alternativ §265b tr. ř.) je esenciální náležitostí dovolání. Toto obviněný nesplnil (samotné vyjádření, že „se jednání o chybné posouzení právní“, je nedostatečné). Dále navíc i samotné dovolání označil primárně jako „návrh na obnovu řízení“, přičemž v něm neuvedl, čeho přesně se domáhá včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí. Na způsob rozhodnutí dovolacího soudu nemá vliv ani to, že obviněný své „dovolání“ podal ve lhůtě, která odpovídá požadavku §265e tr. ř. Skutečnost, že se v dovolání vyskytují obsahové vady má však až druhotnou povahu, a to proto, že podáním, které obhájce za dovolání alternativně označil, je napadáno rozhodnutí, vůči němuž není tento opravný prostředek přípustný, což je primární důvod pro jeho odmítnutí.
10. Protože obviněný podal dovolání vůči rozhodnutí, které jím nelze napadnout, vyhodnotil je Nejvyšší soud jako dovolání nepřípustné a jako takové je podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
11. Podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 22. 11. 2022
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu