ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.805.2022.1
sp. zn. 6 Tdo 805/2022-109
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 9. 2022 o dovolání, které podal obviněný F. C. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2022, č. j. 7 To 31/2022-89, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 2 T 62/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného F. C. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 6. 1. 2022, č. j. 2 T 62/2021-72 , byl obviněný F. C. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkových zjištění tohoto soudu dopustil tím, že
dne 5. února 2021 ve 13:20 hod. řídil OA Peugeot Expert, RZ: XY v obci XY, ul. XY, přičemž před domem čp. XY byl kontrolován hlídkou OO PČR XY, a to přesto, že před jízdou užil návykovou látku marihuanu s obsahem psychotropní látky THC, který je uveden v seznamu č. 5 psychotropních látek v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek, a plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií vzorku jeho krve odebraného dne 5. února 2021 v 14:20 hod. byl v krvi prokázán THC (delta 9-tetrahydrocannabinol) o koncentraci 14 ng/ml a jeho hlavní metabolit carboxy-THC o koncentraci 150 ng/ml, při kteréžto koncentraci nebyl schopen bezpečně ovládat motorové vozidlo v silničním provozu.
2. Obviněný byl za tento trestný čin odsouzen podle §274 odst. 1 tr. zákoníku za použití §67 odst. 2 písm. b), §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 50 denních sazeb, přičemž výše denní sazby činí 600 Kč (celkem 30.000 Kč), který může být podle §68 odst. 5 tr. zákoníku zaplacen v šesti splátkách po 5.000 Kč, a dále podle §73 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti, spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 15 měsíců.
3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 12. 4. 2022, č. j. 7 To 31/2022-89 , tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný F. C. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Zdeňka Burdy dovolání, které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h), i) a m) tr. ř. Namítl, že v průběhu hlavního líčení nebylo prokázáno, že by usedl za volant po předchozím požití návykové látky, když žádná z osob, která byla v hlavním líčení vyslechnuta, jej nebyla schopna usvědčit z jednání, které mu bylo kladeno za vinu. Poukázal na svou obhajobu, kde požití návykové látky v relevantní době před jízdou odmítl, a zopakoval také, že po odběru jeho biologického materiálu došlo k přelití odebrané moči do zkumavky, kterou si přinesli příslušníci policie. S ohledem na tato jeho tvrzení neexistují důkazy, na základě kterých by byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, tedy že řídil vozidlo po požití návykové látky. Soudy proto měly v pochybnostech rozhodnout v jeho prospěch.
5. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2022, č. j. 7 To 31/2022-89, i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 6. 1. 2022, č. j. 2 T 62/2021-72, a věc vrátil zpět k rozhodnutí soudu prvního stupně.
6. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil.
III.
Přípustnost dovolání
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž v zásadě splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
8. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vymezených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují uplatněné dovolací důvody. Obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, totiž musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř. a nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
9. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat tehdy, jestliže jsou rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
10. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že tento dovolací důvod je určen k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Jeho podstatou tudíž je vadné uplatnění příslušných ustanovení hmotného práva na skutkový stav zjištěný soudem prvního a druhého stupně. Tento dovolací důvod je tak dán zejména tehdy, jestliže skutek, pro který byl obviněný stíhán a odsouzen, vykazuje znaky jiného trestného činu, než jaký v něm spatřovaly soudy nižších stupňů, anebo nenaplňuje znaky žádného trestného činu. Nesprávné právní posouzení skutku může spočívat i v tom, že rozhodná skutková zjištění sice potvrzují spáchání určitého trestného činu, ale soudy nižších stupňů přesto dospěly k závěru, že nejde o trestný čin, ačkoli byly naplněny všechny jeho zákonné znaky.
11. S odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř . lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. S odkazem na tento dovolací důvod musí být obsahem námitek buď tvrzení, že byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo že byl uložen trest co do druhu přípustný, avšak mimo zákonnou trestní sazbu.
12. Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 1 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) (§265b odst. 1 tr. ř.). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) , nebo byl–li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. (druhá alternativa).
13. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.). Na podkladě těchto východisek přistoupil Nejvyšší soud k posouzení podaného dovolání.
IV.
Důvodnost dovolání
14. Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný neuplatnil žádnou relevantní námitku, kterou by soudům vytýkal konkrétní pochybení, odpovídající některému z deklarovaných dovolacích důvodů. Dovolatel pouze tvrdí, že nebylo prokázáno, že by usedl za volant po předchozím požití návykové látky. Svoje přesvědčení o nesprávnosti závěrů nižších soudů přitom podpořil jedině vlastní obhajobou, kterou v doslovném znění uplatnil již v rámci odvolání a krajský soud se s ní ve svém rozhodnutí vypořádal. V podaném dovolání pak neuvedl žádnou konkrétní argumentaci, na kterou by mohl Nejvyšší soud reagovat. Ve zcela obecné rovině v podstatě namítl, že soudy nerespektovaly zásadu in dubio pro reo , v důsledku čehož napadená rozhodnutí zatížily vadou. Žádné konkrétní námitky týkající se hodnocení provedených důkazů, z nich učiněných skutkových zjištění či následných závěrů právních však neuvedl. Stejně tak nevznesl žádnou námitku proti uloženému trestu, která by mohla odpovídat dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. i) tr. ř. Obsah dovolání tak bylo třeba vyhodnotit jako pouhý proklamativní nesouhlas se skutkovými závěry soudů nižších stupňů, aniž by byla doplněna jakákoli podrobnější argumentace. Nejvyšší soud jako soud dovolací je vázán vymezením dovolání, tj. uplatněnými dovolacími důvody i rozsahem dovolání, které jsou obligatorními náležitostmi dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. a určují podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. obsah a rozsah jeho přezkumné činnosti. Není totiž úkolem ani oprávněním Nejvyššího soudu dotvářet za obviněného dovolací argumentaci. Pokud po obsahové stránce nebyly formulovány žádné konkrétní námitky, k nimž by dovolací soud mohl zaujmout své stanovisko, nenaplnil podaný mimořádný opravný prostředek žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř.
V.
Způsob rozhodnutí
15. Námitky formulované obviněným se s tvrzenými dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. g), h), i) a m) tr. ř. míjejí. Dovolání proto uplatněné dovolací důvody nenaplňuje a bylo Nejvyšším soudem odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [ v ] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. 9. 2022
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu
Vypracoval:
Mgr. Roman Raab