ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.966.2022.3
6 Tdo 966/2022-I.
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2022 v řízení o dovolání, které podal obviněný J. Š. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 5. 2022, č. j. 2 To 21/2022-2540, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 61 T 13/2021, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný J. Š. nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně (dále též jen „nalézací soud“ nebo „soud prvního stupně“) ze dne 31. 1. 2022, č. j. 61 T 13/2021-2489 , byl obviněný J. Š. uznán vinným pokusem trestného činu úvěrového podvodu podle §21 odst. 1, §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku (ad I.1 – 39), trestným činem poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zákoníku (ad I.1 – 3, I.6, I.12, I.13, I.16, I.22, I.23, I.28, I.30, I.32, I.35, I.36) a trestným činem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (ad II.), jichž se podle zjištění tohoto soudu dopustil způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku.
2. Obviněný byl za tyto trestné činy odsouzen podle §211 odst. 6 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku a §58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit škodu poškozeným podle specifikace obsažené ve výroku rozsudku. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození P. Š., nar. XY, a P. F., nar. XY, odkázáni se svými nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. O odvolání obviněného a státního zástupce rozhodl Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 31. 5. 2022, č. j. 2 To 21/2022-2540 , tak, že tento z podnětu odvolání státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. b), písm. f), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil ve výroku vysloveném podle §229 odst. 1 tr. ř. ve vztahu k poškozenému P. Š., nar. XY. Za splnění podmínek §259 odst. 3 tr. ř. uložil obviněnému podle §228 odst. 1 tr. ř. povinnost nahradit škodu jmenovanému poškozenému částkou ve výši 693.500 Kč. Podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázal tohoto poškozeného s jeho nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Odvolání obviněného soud druhého stupně podle §256 tr. ř. zamítl.
4. Citovaný rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním, o němž rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 6 Tdo 966/2022, tak že
· §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 5. 2022, č. j. 2 To 21/2022-2540, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a současně
· podle §265 l odst. 1, 3 tr. ř. Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl v jiném složení senátu.
5. Jak Nejvyšší soud zjistil, obviněný J. Š. se v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a vykonává trest uložený výše citovanými rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně. Ocitl se tak v situaci, kdy bylo nezbytné aplikovat §265l odst. 4 tr. ř., podle něhož [v]ykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne současně o vazbě.
6. V případě obviněného J. Š. bylo ze spisového materiálu zjištěno, že nebyl v průběhu trestního stíhání vzat do vazby. V průběhu trestního řízení před soudem se účastnil hlavního líčení, v jehož rámci učinil prohlášení viny podle §206c odst. 1 tr. ř., které bylo nalézacím soudem akceptováno (č. l. 2477 a násl.). Rovněž se účastnil veřejného zasedání u odvolacího soudu (č. l. 2534). Posléze ihned vyslyšel výzvě k nástupu trestu odnětí svobody, kdy k jeho nástupu došlo dobrovolně dne 20. 8. 2022 (č. l. 2559, 2570).
7. Nejvyšší soud proto u obviněného aktuálně neshledal žádný z důvodů vazby podle §67 tr. ř.
8. Nejvyšší soud tudíž rozhodl podle §265l odst. 4 tr. ř. tak, že se obviněný J. Š. nebere do vazby. Toto konstatování neznamená, že by obviněný, pokud by svým jednáním zavdal některý z důvodů vazby, nemohl být tímto procesním instrumentem pro potřeby dalšího řízení, zajištěn.
Poučení: Proti rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 11. 2022
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu