ECLI:CZ:NS:2022:6.TZ.55.2022.1
6 Tz 55/2022-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 5. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ivo Kouřila a Mgr. Romana Raaba stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. P. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2020, č. j. 7 T 76/2020-362, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2020, č. j. 7 T 76/2020-362, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. P.
II. Rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2020, č. j. 7 T 76/2020-362, se zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Okresnímu soudu v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2020, č. j. 7 T 76/2020-362 , byl obviněný M. P. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným dvěma pokusy zločinu krádeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jichž se podle zjištění tohoto soudu dopustil tím, že
ačkoliv
byl trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2014, sp. zn. 6 Tm 39/2014, jenž nabyl právní moci dne 15. 8. 2014, odsouzen pro přečin krádeže dle §205 odstavec 1, písmeno b) trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 20 měsíců, tedy do 15. 4. 2016, přičemž zkušební doba byla usnesením Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 6 Tm 39/2014 ze dne 16. 2. 2016, jež nabylo právní moci téhož dne, prodloužena o 6 měsíců, tedy do 15. 10. 2016, následně však dne 29. 5. 2017 došlo usnesením Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 6 Tm 39/2014 k nařízení výkonu tohoto trestu, který byl vykonán dne 17. 5. 2018, a dále byl trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2019, sp. zn. 15 T 119/2019, jenž nabyl právní moci dne 16. 1. 2020, odsouzen pro přečin krádeže dle §205 odstavec 2 trestního zákoníku, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin,
přesto
M. P. sám
2. se dne 16. 3. 2020 v době okolo 00.53 hodin v Ostravě-Hulvákách, na ulici XY, v úmyslu se obohatit, pokusil vniknout do zde zaparkovaného vozidla zn. Peugeot 607, modré barvy, RZ: XY, tak, že se plechem pokusil rozřezat gumové těsnění okna pravých předních dveří, do vozidla se mu však vniknout nepodařilo, čímž poškozenému J. Z. způsobil poškozením vozidla škodu ve výši 575 Kč, a vzápětí se pokusil vniknout do zde zaparkovaného vozidla zn. Peugeot 206, modré barvy, RZ: XY, tak, že plechem částečně rozřezal gumové těsnění okna pravých předních dveří a snažil se vypáčit zámek pravých předních dveří, do vozidla se mu však vniknout nepodařilo, čímž poškozenému R. T. způsobil poškozením vozidla škodu ve výši 1 035 Kč, a tohoto skutku se dopustil přesto, že od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 byl na dobu 30-ti dnů usnesením Vlády ČR č. 69/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2,
3. dne 28. 3. 2020 okolo 23.25 hodin v Ostravě-Svinově, na ulici XY, v úmyslu se obohatit, po předchozí domluvě, společně a za vzájemné součinnosti se samostatně stíhanými spolupachateli, zatímco ostatní ve vozech hlídali, obžalovaný s jedním spolupachatelem přelezli kovové oplocení vysoké 4,2 metru a vnikli tak do areálu sběrny druhotných surovin společnosti TSR Czech Republic s.r.o., IČ: 40614875, z něhož plánovali odcizit železný a měděný šrot, byli však vyrušeni ostrahou objektu a následně zadrženi přivolanou hlídkou Policie ČR, a tohoto skutku se dopustili přesto, že od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 byl na dobu 30-ti dnů usnesením Vlády ČR č. 69/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2,“
přičemž v bodě 1. uvedeného rozsudku byl dále uznán vinným přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku.
2. Obviněný byl za tuto trestnou činnost odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudek nabyl právní moci dne 22. 6. 2020. Uložený trest obviněný dne 27. 3. 2022 vykonal.
II.
Stížnost pro porušení zákona
3. Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2020, č. j. 7 T 76/2020-362, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného, datovanou dnem 4. 4. 2022. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v jeho neprospěch. Odkázal přitom na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), a na nález Ústavního soudu z 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, který se s jeho závěry ztotožnil. Uvedl, že v předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak bylo popsáno ve skutkových zjištěních soudu prvého stupně, avšak nelze dojít k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření páchání trestného činu nějakým způsobem umožnilo nebo usnadnilo; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
4. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti. Jednání obviněného proto mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Uložený trest odnětí svobody pak je trestem zjevně excesivním, když jednání bylo nesprávně posouzeno i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
5. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud
– podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2020, č. j. 7 T 76/2020-362, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
– podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil tento rozsudek, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a
– podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
III.
Vyjádření procesních stran
6. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém písemném vyjádření sdělila, že se s podanou stížností pro porušení zákona ztotožňuje a navrhuje, aby jí Nejvyšší soud vyhověl v rozsahu návrhu ministra spravedlnosti. Pokud by Nejvyšší soud hodlal rozhodnout jiným způsobem, než uvedeným v §274 odst. 2 a 3 tr. ř., i pro tento případ souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání (§274 odst. 4 tr. ř. ve znění účinném od 8. 12. 2021).
7. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřil prostřednictvím ustanoveného obhájce Mgr. Michala Zahuty tak, že se s ní ztotožňuje. Jeho návrh na rozhodnutí Nejvyššího soudu pak odpovídá návrhu ministra spravedlnosti.
IV.
Relevantní právní úprava
8. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten,
[k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2),
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)].
V.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
9. Nejvyšší soud na podkladě označeného mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle §267 odst. 3 tr. ř. poté, co dospěl k závěru o jeho přípustnosti, přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byl podán, v rozsahu a z důvodů v něm uvedených, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
10. K zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. K alternativě spočívají ve spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek uvedl, že pod tento zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty lze podřadit celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Pro naplnění označené kvalifikované skutkové podstaty však není dostačující samotné zjištění, že pachatel svůj čin spáchal v době, kdy na byl na území státu vyhlášen nouzový stav [k čemuž došlo na základě toho, že vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření nouzový stav poté i prodlužovala – viz v naší věci shora citovaná skutková věta]. Nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia).
11. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je ovšem třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
12. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je v nyní posuzované trestní věci potřeba učinit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výrokové části označeného pravomocného rozsudku soudu prvního stupně – byť s ohledem na datum spáchání obou procesních skutků lze dovodit časovou (a místní) souvislost – neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo (vzhledem ke způsobu spáchání) jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornil ministr spravedlnosti. S přihlédnutím k jednání obviněného, který se pokusil vniknout do zaparkovaného automobilu a odcizit železný šrot ze sběrny druhotných surovin, je namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jeho jednáním a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není ani z hlediska předmětu útoku.
13. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Ostravě učinil nesprávné právní posouzení skutku, pokud dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
VI.
Způsob rozhodnutí
14. Nejvyšší soud na základě výše uvedených poznatků uzavírá, že Okresní soud v Ostravě při vyslovení viny obviněného porušil v jeho neprospěch zákon ve výše vyloženém směru. Vyslovil proto podle §268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným rozsudkem tohoto soudu ze dne 22. 6. 2020, č. j. 7 T 76/2020-362, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. P. Podle §269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil, stejně jako všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Protože po zrušení napadeného rozsudku vyvstala potřeba ve věci znovu rozhodnout, postupoval Nejvyšší soud dále podle §270 odst. 1 tr. ř., podle něhož v takové situaci přikáže zpravidla orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresnímu soudu v Ostravě pak věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí. Uvedený soud je při dalším rozhodování vázán právním názorem, který v tomto rozsudku Nejvyšší soud vyslovil (§270 odst. 5 tr. ř.).
15. Zbývá dodat, že tímto způsobem rozhodl Nejvyšší soud o podané stížnosti pro porušení zákona při splnění podmínek §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 5. 2022
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu
Vypracoval:
Mgr. Roman Raab