ECLI:CZ:NS:2022:6.TZ.97.2022.1
sp. zn. 6 Tz 97/2022-478
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 8. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců Mgr. Pavla Götha a Mgr. Romana Raaba stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. N. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti pravomocnému usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. N. v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
II. Pravomocné usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020, se zrušuje. Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Řízení předcházející podání stížnosti pro porušení zákona
1. Dne 16. 1. 2020 zahájil policejní orgán Policie ČR, KŘP hl. m. Prahy, SKPV, odbor obecné kriminality, 9. oddělení, pod sp. zn. KRPA-425739/TČ-2019, podle §158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření, že obviněný P. N. (dále také jen „obviněný“) spáchal přečin podněcování k trestnému činu podle §364 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit svými výroky v rámci rozhovoru, který poskytl redakci IDNES.cz.
2. Dne 9. 3. 2020 uvedený policejní orgán rozhodl o odevzdání věci Úřadu městské části Praha 5 k projednání přestupku.
3. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 dne 11. 5. 2020 pod č. j. 1 ZN 2152/2020-11, rozhodl (přípisem označeným jako „podezř. P. N., nar. XY – trestní řízení – vrácení spisového materiálu, pokyn k dalšímu postupu“ ) o vrácení spisového materiálu zpět policejnímu orgánu a vydal pokyn k dalšímu postupu, neboť se s uvedeným procesním postupem policejního orgánu podle §159a odst. 1 tr. ř. neztotožnil. V tomto pokynu mj. uvedl, že „dosud provedené úkony trestního řízení zcela nasvědčují tomu, že podezřelý N. svým jednáním mohl spáchat přečin výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku, případně i podněcování k trestnému činu podle §364 tr. zákoníku, když je zřejmé, že znaky skutkové podstaty jednáním podezřelého vůči poškozenému naplněny byly a je na policejním orgánu, aby se s trestněprávní kvalifikací takového jednání vyrovnal“ .
4. Policejní orgán Policie ČR, KŘP hl. m. Prahy, SKPV, odbor extremismu a terorismu poté usnesením ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. KRPA-425739/TČ-2019, podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájil trestní stíhání obviněného pro skutek kvalifikovaný jako přečin výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem podněcování k trestnému činu podle §364 tr. zákoníku. V odůvodnění tohoto rozhodnutí explicitně uvedl, že usnesení vydal na pokyn dozorového státního zástupce.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, o níž rozhodl týž státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 usnesením ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020, tak, že ji jako nedůvodnou zamítl.
6. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 2 T 11/2021, uznal obviněného vinným pod bodem 2/ výroku o vině přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem podněcování k trestnému činu podle §364 tr. zákoníku (spáchanými skutkem, pro který bylo trestní stíhání zahájeno výše citovaným usnesením policejního orgánu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. KRPA-425739/TČ-2019). Pod bodem 1/ rozhodl o jiném nesouvisejícím skutku. V odůvodnění tohoto rozsudku jmenovaný soud uzavřel, že dozorový státní zástupce v projednávané věci souhlas či pokyn k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného nedal.
7. Městský soud v Praze následně k odvolání obviněného rozsudkem ze dne 6. 1. 2022, sp. zn. 8 To 305/2021, rozhodl mj. tak, že podle §260 tr. ř. skutek pod bodem 2/ rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 2 T 11/2021, vrátil dozorovému státnímu zástupci k došetření. V odůvodnění tohoto rozhodnutí městský soud s odkazem na §258 odst. 1 písm. a) tr. ř. konstatoval podstatnou vadu řízení spočívající v porušení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Konkrétně vytkl, že o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání rozhodoval vyloučený dozorový státní zástupce.
II.
Stížnost pro porušení zákona vyjádření k ní
8. Proti uvedenému pravomocnému usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020 (dále také jen „napadené usnesení“), podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného.
9. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku – poté, co zmínil výše rozvedené skutečnosti a znění ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. – konstatoval, že v postupu dozorového státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 uvedeném v přípisu ze dne 11. 5. 2020, č. j. 1 ZN 2152/2020-11, shledává pokyn k zahájení trestního stíhání obviněného. Napadeným usnesením, jímž bylo rozhodnuto o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 24. 6. 2020, č. j. KRPA-425739/TČ-2019, tudíž rozhodl nepříslušný státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5. Správně o ní měl ve smyslu §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. rozhodovat nadřízený státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. Ministr spravedlnosti se tak ztotožnil s podrobnou argumentací Městského soudu v Praze v jeho rozsudku ze dne 6. 1. 2022, sp. zn. 8 To 305/2021, a vyjádřil názor, že napadeným usnesením došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného v §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.
10. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud:
- podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř.,
- podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020, a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,
- podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
11. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o této stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, vyjádřil závěrem ministr spravedlnosti s takovým postupem svůj souhlas.
12. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství označil podanou stížnost pro porušení zákona za důvodnou, a proto navrhl, aby jí Nejvyšší soud vyhověl. Současně vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání ve smyslu ustanovení §274 odst. 4 tr. ř.
13. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil.
III.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
a) obecná východiska
14. Podle ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci nebo, je-li takovým státním zástupcem evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, jeho prostřednictvím příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce.
b) vlastní posouzení
15. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud neshledal důvody pro zamítnutí stížnosti pro porušení zákona podle §268 odst. 1 písm. a), b) tr. ř., přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona je důvodná.
16. S ohledem na totožná (shora uvedená) zjištění, kterými stížnost pro porušení zákona odůvodnil již ministr spravedlnosti, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že došlo k porušení zákona v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného P. N. Nutno přitom konstatovat, že Městský soud v Praze se ve svém rozsudku ze dne 6. 1. 2022, sp. zn. 8 To 305/2021, s odvolací námitkou obviněného stran této procesní problematiky velmi precizně vypořádal v bodech 22. až 31. citovaného rozsudku, přičemž Nejvyšší soud se s jeho argumentací zcela ztotožňuje a v podrobnostech na ni odkazuje. Pouze v krátkosti lze uvést, že z přípisu ze dne 11. 5. 2020, č. j. 1 ZN 2152/2020-11, státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 skutečně vyplývá, že se z jeho strany jednalo o pokyn policejnímu orgánu k zahájení trestního stíhání obviněného, resp. příslušný policejní orgán zahájil trestní stíhání právě na tento pokyn zmíněného dozorového státního zástupce (bod 24. citovaného rozsudku městského soudu). Jestliže pak obviněný proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 24. 6. 2020, č. j. KRPA-425739/TČ-2019, podal stížnost, ve smyslu §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. o ní měl rozhodnout nadřízený státní zástupce, tj. státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze.
17. V daném případě to však byl dozorující státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, který svým usnesením ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněného jako nedůvodnou zamítl.
18. Z rozvedených skutečností plyne, že státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 vydáním usnesení ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020, pochybil. V rozporu s ustanovením §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. totiž sám rozhodl o stížnosti směřující proti usnesení, které bylo vydáno na základě jeho pokynu ve věci, ve které vykonával v přípravném řízení dozor, namísto toho, aby věc předložil k rozhodnutí o této stížnosti nadřízenému státnímu zástupci, tedy státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze.
19. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. má zásadní význam pro zajištění objektivity rozhodování o stížnosti. Státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením a v jeho rámci nad činností jednotlivých policejních orgánů, je zásadně orgánem oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení těchto policejních orgánů. Výjimkou je ale situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn policejnímu orgánu k vydání usnesení. V důsledku toho by totiž nemohl zcela nestranným způsobem podanou stížnost přezkoumat a rozhodnout o ní. V těchto případech proto musí být taková stížnost jeho prostřednictvím předložena státnímu zástupci nadřízeného státního zastupitelství (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2009, sp. zn. 4 Tz 46/2009, publikovaný pod č. 7/2010 Sb. rozh. tr.). V citovaném ustanovení je vymezen zvláštní důvod pro vyloučení státního zástupce z rozhodování o opravném prostředku. Svou povahou jde o speciální ustanovení k obecnému ustanovení §30 odst. 1 tr. ř. o vyloučení orgánů činných v trestním řízení (v daném případě k alternativě, že z vykonávání úkonů je vyloučen státní zástupce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nemůže nestranně rozhodovat).
20. Tím, že státní zástupce (jako orgán provádějící nad vyšetřováním dozor ve smyslu §174 tr. ř.) dal souhlas nebo pokyn k vydání usnesení (v daném případě o zahájení trestního stíhání), je již vyloučen z rozhodování o stížnosti proti takovému usnesení (srov. rozhodnutí č. 14/1973 Sb. rozh. tr. a nález Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. I. ÚS 661/05, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 40, roč. 2006, s. 331).
21. Vzhledem k rozvedeným skutečnostem shledal Nejvyšší soud stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti důvodnou, a proto vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 2 ZT 206/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. N. v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. V návaznosti na to podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil citované usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Městského státního zastupitelství v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
22. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §274 odst. 3 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 8. 2022
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu