ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.74.2022.1
sp. zn. 7 Td 74/2022-75
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci J. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 0 Nt 1613/2022, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. 12. 2022 návrh na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou a přikazuje Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí.
Odůvodnění:
1. V trestním řízení (ve fázi prověřování), vedeném pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a dalších, bylo usneseními policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Oddělení hospodářské kriminality, ze dne 8. 9. 2022, č. j. KRPH-78613-33/TČ-2022-050781, č. j. KRPH-78613-34/TČ-2022-050781, č. j. KRPH-78613-35/TČ-2022-050781, č. j. KRPH-78613-36/TČ-2022-050781 a č. j. KRPH-78613-37/TČ-2022-050781, rozhodnuto podle §79a odst. 1 tr. ř. o zajištění v těchto usneseních specifikovaných nemovitých věcí v k. ú. Vamberk vlastníka, podezřelého, J. K. Proti uvedeným usnesením si J. K. podal stížnosti, které státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou činný ve věci ve smyslu §146a odst. 2 tr. ř. předložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou. Stížnostní řízení je u tohoto soudu vedeno souhrnně o všech podaných stížnostech pod sp. zn. 0 Nt 1613/2022.
2. Podáním, které bylo Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou doručeno dne 29. 9. 2022, učinil J. K. návrh na odnětí a přikázání věci, který následně na výzvu soudu doplnil podáním ze dne 7. 11. 2022. Vyjádřil svůj názor o nesprávnosti napadených usnesení, proti kterým proto uplatnil řádné opravné prostředky, k rozhodnutí o nichž je příslušný Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou. Jemu nicméně navrhuje věc odejmout, neboť trestní oznámení (mimo jiné) podala a poškozenou ve věci má být I. A., zaměstnankyně Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Z rozhodování soudu o jeho stížnosti proti zajištění bytů by proto měli být vyloučeni všichni soudci Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou bez ohledu na to, zda se jedná o civilní nebo trestní oddělení, neboť jedna ze stížností se týká zaměstnankyně soudu, v důsledku čehož by v jeho věci nemusela být zajištěna objektivnost a nestrannost rozhodování. Upozornil, že obdobný postup zvolil Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou též v jeho civilní věci týkající se I. A. vedené pod sp. zn. 7 C 207/2022, v níž v zájmu nestrannosti vyslovil podjatost ve vztahu ke všem soudcům civilního oddělení. Ke stejným závěrům dospěl také v Krajský soud v Hradci Králové v usnesení ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 1 Nc 742/2021, při rozhodování o přikázání věci jinému soudu. J. K. dále zdůraznil vhodnost delegace jeho věci, neboť na základě jeho trestního oznámení bylo zahájeno trestní řízení ve věci zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se měla dopustit právě pracovnice soudu I. A. Navrhl tedy odnětí věci vedené pod sp. zn. 0 Nt 1613/2022 Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou a její přikázání Okresnímu soudu v Prostějově.
3. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou postoupil dne 11. 11. 2022 věc vedenou pod sp. zn. 0 Nt 1613/2022, spolu s návrhem J. K. na delegaci, Nejvyššímu soudu jako soudu příslušnému k rozhodnutí podle §25 tr. ř. Zopakoval, že řízení o stížnostech J. K. proti rozhodnutím policejního orgánu o zajištění nemovitých věcí je u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou vedeno pod sp. zn. 0 Nt 1613/2022, přičemž jednou z poškozených má být I. A., zaměstnankyně soudu. Soudce činný v této věci doplnil, že byť je I. A. zaměstnankyní zařazenou na jiné oddělení, pojí ho s ní dlouholetý pozitivní kolegiální vztah a cítí se být ve věci ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř., vyloučen. Domnívá se, že obdobná situace platí též u ostatních kolegů soudců na trestním úseku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.
4. Nejvyšší soud projednal předložený návrh na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.
5. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
6. Důležitým důvodem pro odnětí a přikázání věci ve smyslu §25 tr. ř. může být i vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování (viz rozhodnutí publikované pod č. 7/1984 Sb. rozh. tr.).
7. Lze i připomenout, že podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána (mimo jiné) nezávislým a nestranným soudem. Listina základních práv a svobod pak v čl. 36 odst. 1 stanoví, že každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
8. Z obsahu spisového materiálu vyplývají skutečnosti popsané v přípisu, jímž Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou postoupil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §25 tr. ř. Byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci týkající se J. K. jako podezřelého a je tak vedeno trestní řízení ve fázi prověřování. Předmětem rozhodnutí Nejvyššího soudu je návrh na delegaci dílčí, s tímto řízením související věci, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 0 Nt 1613/2022, neboť tento soud je soudem příslušným k rozhodnutí o stížnostech podezřelého proti rozhodnutím policejního orgánu o zajištění nemovitých věcí. Je i zřejmé, že Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o podaném návrhu na delegaci, což plyne z podání J. K., který navrhl odnětí věci Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou a její přikázání Okresnímu soudu v Prostějově.
9. V návrhu na delegaci J. K. vyjádřil své pochybnosti o schopnosti všech soudců Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou nestranně a objektivně rozhodnout o jeho stížnostech, neboť jednou z poškozených v trestní věci, v níž bylo rozhodnuto o zajištění nemovitostí, má být I. A., dlouholetá pracovnice dotčeného okresního soudu na pozici vyšší soudní úřednice. Rovněž v dané věci činný soudce Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou zpochybnil vhodnost toho, aby učinil rozhodnutí o předmětných stížnostech, a to s ohledem na zmíněné úzké propojení okresního soudu, resp. soudců okresního soudu s osobou zaměstnankyně soudu I. A., pro vzájemné dlouholeté pozitivní kolegiální a pracovní vztahy. Soudce, jemuž byla věc přidělena, se cítí být ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř. vyloučen z projednávání věci, když shodnou situaci shledává i u ostatních soudců trestního úseku okresního soudu. Identické závěry byly učiněny již dříve v jiné (byť civilní) věci, v níž vystupovali J. K. a I. A., vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn 13 C 39/2021 a posléze u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 Nc 742/2021, a to právě s přihlédnutím na zaměstnání I. A. u jmenovaného okresního soudu od 1. 6. 1992 a z toho vyplývající osobní vztahy.
10. Lze tak dovodit, že osoba poškozené je propojena blízkým dlouholetým pracovním a kolegiálním vztahem se soudci soudu, kterému předložená věc jinak místně přísluší a postupným vylučováním soudcům by mohlo dojít k situaci, že by u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou nebyl soudce, který by mohl věc rozhodovat. O vyloučení nebylo formálně postupem podle §31 tr. ř. rozhodováno, nicméně patrné důvody k takovému postupu byly sděleny při předložení spisu Nejvyššímu soudu soudcem činným ve věci, přičemž je namístě přihlédnout k tomu, že o stížnostech proti usnesením policejního orgánu o zajištění věci by mělo být podle §146a odst. 2 tr. ř. rozhodnuto soudem do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám. Zmíněná lhůta je sice pořádkovou, nicméně odráží zjevný zájem na urychleném provedení přezkumu zásahu do práva vlastnit majetek a rovněž Nejvyšší soud by měl tento zájem respektovat. Dále bylo třeba zohlednit, že jmenovaný okresní soud je personálně spíše menší, kde je nutné předpokládat naopak větší vzájemnou přirozenou propojenost celého kolektivu a bližší známost všech pracovníků, což se dále prohlubuje délkou (cca 30 let) zaměstnaneckého vztahu poškozené u tohoto justičního orgánu. Podstata důvodnosti delegace tedy leží nikoli v oblasti služební činnosti soudce či soudců, kde je namístě akcentovat jeho či jejich profesionalitu, ale právě v osobních vztazích. Nejvyšší soud nepřehlédl ani zjevně vyostřené obviňující vztahy mezi J. K. a I. A., jejichž důsledkem je více vedených trestních a civilních věcí.
11. Nejvyšší soud proto v této konkrétní věci, pro řízení vedené pod sp. zn. 0 Nc 1613/2022 (byť se toto řízení týká i dalších možných poškozených osob), s ohledem na zde konkrétní učiněná zjištění, shledává v uvedených skutečnostech důležité důvody pro odejmutí věci tomuto soudu ve smyslu §25 tr. ř.
12. Na důvodnost návrhu na odnětí a přikázání věci pak nemá v dané věci vliv ani jinak konstantní a tímto rozhodnutím jinak nezpochybněná judikatura Ústavního a Nejvyššího soudu, podle níž každý soudce jako profesionál musí být při rozhodování schopen odstínit standardní profesní a kolegiální vztahy, neboť je nezbytnou součástí profesionality soudce, aby byl schopen nestranně rozhodovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2021, sp. zn. 7 Td 30/2021 nebo ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 7 Td 1/2020). Je totiž také nutno přihlédnout i k tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují v trestní věci své kolegyně, resp. ve věci, kde by jejich blízká a dlouholetá spolupracovnice v úzkém kolektivu byla na pozici poškozené osoby, byla přijímána navenek (srov. přiměřeně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2012, sp. zn. 7 Td 15/2014 a ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 7 Td 15/2020).
13. Následně pak k zajištění objektivity soudního řízení a spravedlivého rozhodnutí, rychlosti a hospodárnosti procesu, shledal vhodným, aby věc J. K. projednal Okresní soud v Ústí nad Orlicí. Bylo by neadekvátní a neodpovídající logice ani zjištěným důležitým důvodům pro odejmutí věci (které svědčí právě a jen Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou), aby věc namísto příslušného Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou rozhodoval vzdálený soud, spadající současně pod jiný krajský soud, tedy obviněným navrhovaný Okresní soud v Prostějově.
14. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, věc se odnímá Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou a přikazuje Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 12. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu