ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.77.2022.1
sp. zn. 7 Td 77/2022-643
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 7. 12. 2022 v neveřejném zasedání ve věci obviněného A. P. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně pod sp. zn. 69 T 11/2022, o návrhu na určení místní příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně podal dne 12. 10. 2022 u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně obžalobu na obviněného A. P. pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (s přihlédnutím k přechodnému ustanovení čl. II. novely trestního zákoníku, provedené zákonem č. 333/2020 Sb.). Zmíněného deliktu se měl podle obžaloby obviněný dopustit tím, že (zkráceně) po jednáních na různých místech v Praze a ve Zlíně přesvědčil R. Š., aby mu na základě smlouvy o půjčce podepsané dne 17. 2. 2012 v advokátní kanceláři se sídlem Praha 1, na ulici XY, zaslal na jeho osobní bankovní účet (konkrétně uvedený v obžalobě) vedený pobočkou Československé obchodní banky, a. s., se sídlem ve Zlíně, částku ve výši 5 000 000 Kč, která byla dále použita jako půjčka do společnosti V. I., s níž obviněný podnikal a která podle jeho tvrzení potřebovala překlenout dočasný nedostatek disponibilních finančních prostředků, přičemž před uzavřením smlouvy o půjčce poškozenému zatajil, že u jiných svých věřitelů má již neuhrazené závazky v celkové výši 8 695 496 Kč, není schopen řádně a včas hradit ani pravidelné měsíční splátky úvěru poskytnutého spořitelním družstvem Peněžní dům, a tedy nebude mít z čeho poškozenému v dohodnuté lhůtě jednoho roku a ani v dohledné době zapůjčené peníze vrátit, do podnikání společnosti V. I., vložil pouze část finančních prostředků ve výši 3 150 000 Kč, zbytek použil k úhradě svých vlastních závazků a závazků dalších jím vedených společností, ujišťováním o své solventnosti a částečným placením úroků půjčky pak poškozeného motivoval k opakovanému prodlužování lhůty její splatnosti, avšak jistinu půjčky do současnosti ani zčásti nevrátil, čímž poškozenému R. Š. způsobil škodu ve výši 5 000 000 Kč.
2. Obviněný se v podání, které bylo krajskému soudu doručeno dne 10. 11. 2022, jednak vyjádřil k podané obžalobě, a jednak vznesl námitku místní příslušnosti Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně k projednání věci. Uvedl, že se podle obžaloby měl dopustit trestného činu tím, že dne 17. 2. 2012 uzavřel v advokátní kanceláři XY, Praha 1, smlouvu o půjčce, tedy pokud byl spáchán nějaký trestný čin, byl by příslušný Městský soud v Praze. Současně měl za to, že není dána příslušnost několika soudů ve smyslu §22 tr. ř., neboť zmínka obžaloby, že uzavření smlouvy předcházela jednání na různých místech v Praze a ve Zlíně, neodpovídá zjištěným skutečnostem, protože poškozený sice uvedl, že uzavření smlouvy předcházela nějaká jednání, ale už neví, zda v Praze či Zlíně.
3. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 16. 11. 2022, sp. zn. 69 T 11/2022, předložil podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, neboť tento je soudem nejblíže společně nadřízeným Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně a Městskému soudu v Praze. Uvedl, že ke spáchání zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku mělo dojít vylákáním peněžních prostředků zamlčením podstatných skutečností při uzavření smlouvy o půjčce dne 17. 2. 2012 v advokátní kanceláři se sídlem v Praze 1, na jejímž základě poškozený (na témže místě bezprostředně po podpisu smlouvy) převedl obviněnému na bankovní účet částku 5 000 000 Kč. Jak vyplynulo z výpovědi poškozeného, měla uzavření smlouvy předcházet osobní jednání obviněného s poškozeným, avšak poškozený nebyl schopen s jistotou uvést, zda k nim došlo v Praze nebo ve Zlíně (viz protokol o výslechu svědka R. Š. ze dne 22. 4. 2022). Při nejistotě poškozeného ohledně místa, kde mělo docházet k předsmluvním jednáním a kde tak mělo dojít k zamlčení podstatných skutečností, měl tedy soud za to, že závěr vyjádřený v obžalobě, že k předsmluvním jednáním došlo na různých místech v Praze a ve Zlíně, nemá v opatřených důkazech oporu. Nebyla spolehlivě zjištěna okolnost ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. jež by mohla zakládat místní příslušnost Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, a to ani ve smyslu §22 tr. ř., k projednání věci. Je tak potřeba vycházet z toho, že ke spáchání trestného činu došlo v Praze uzavřením samotné smlouvy o půjčce, což zakládá k projednání věci místní příslušnost Městského soudu v Praze.
4. Nejvyšší soud jako soud, který je nejblíže společně nadřízeným výše uvedeným soudům, zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Podle §22 tr. ř. potom platí, že je-li dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož (mimo jiné) podal státní zástupce obžalobu.
6. V projednávané věci je obviněnému obžalobou kladeno za vinu spáchání zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, přičemž podle právní věty měl obviněný sebe a jiného obohatit tím, že zamlčel podstatné skutečnosti a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu. Jak je zřejmé z doposud učiněných závěrů, vyjádřených ve skutkové větě uvedené v obžalobě, obviněný se měl deliktu konkrétně dopustit tak, že na jednáních s poškozeným na různých místech v Praze a Zlíně ho měl přesvědčit, aby mu na základě smlouvy o půjčce vyplatil finanční částku, což v konečném důsledku poškozený na podkladě smlouvy, uzavřené mezi nimi dne 17. 2. 2012 v Praze, učinil. Obviněný pak zaslanou částku ve výši 5 000 000 Kč užil způsobem popsaným v obžalobě a poškozenému dosud nevrátil, čímž mu způsobil značnou škodu. Podstatou jednání tedy bylo přesvědčení poškozeného (klamavým způsobem, resp. zamlčením podstatných skutečností) k uvedené, nikoli zanedbatelné, finanční transakci, což se mělo stát v rámci určitého procesu více kontaktů (což ostatně vyplývá z výpovědí obou zúčastněných založených v trestním spise, podle nichž došlo k řadě schůzek před podpisem smlouvy), který vyvrcholil sepsáním smlouvy o půjčce ze dne 17. 2. 2012 a převodem finančních prostředků na účet obviněného. Předsmluvní jednání mezi obviněným a poškozeným tak zjevně bylo součástí celkového podvodného jednání obviněného, při kterém měl žádat o půjčku a současně zamlčovat výše zmíněná fakta. Ze spisového materiálu je současně zřejmé, že tato jednání, podle poškozeného v počtu více než deset setkání, při nichž se měl poškozený přesvědčovat o solventnosti a dobré finanční kondici podnikání obviněného a naopak obviněný měl zamlčet existenci neuhrazených závazků, přičemž tento klamavý obraz o sobě měl činit právě v úmyslu dosáhnout půjčky od poškozeného, probíhala v Praze a ve Zlíně (jak je popisováno v obžalobě). Uvedené má podklad ve výpovědí poškozeného (viz protokol o výslechu svědka ze dne 22. 4. 2022 na č. l. 512 a násl.), v níž sice nejprve sdělil, že neví, zda jednání byla ve Zlíně nebo v Praze, nicméně poté dodal, že se tak dělo právě i ve Zlíně a zmínil rovněž konkrétní místa setkání jako jeho dům ve Zlíně, který obviněnému v dané době pronajímal, D. kavárnu ve Zlíně a kavárnu A. ve Zlíně, kde se s obviněným setkával a obviněného si na schůzkách z důvodu jeho žádosti o půjčku „ověřoval“ (č. l. 513 p. v.).
7. V návaznosti na to nelze zcela souhlasit s tvrzením Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně a obviněného, podle nichž není údajně z ničeho zřejmé, že by se žalované jednání (jež již mělo být zjevně součástí objektivní stránky žalovaného zločinu) před uzavřením smlouvy o půjčce uskutečnila také ve Zlíně. Takový skutkový závěr má naopak oporu v dosud opatřených podkladech
8. Z uvedeného následně vyplývá, že byla-li u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně podána obžaloba, byla podána u soudu místně příslušného, neboť v jeho obvodu byl ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř., trestný čin spáchán. Městskému soudu v Praze potom místní příslušnost svědčí rovněž, nicméně s ohledem na §22 tr. ř. a okolnosti podání obžaloby ke konání řízení povinen není.
9. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že podle §24 odst. 1 tr. ř. je Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně místně příslušný k projednání věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 7. 12. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu