ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.395.2022.1
sp. zn. 7 Tdo 395/2022-548
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 5. 2022 o dovolání obviněného M. V. , nar. XY v XY, bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. 7 To 274/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 47 T 113/2015 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 23. 6. 2021, č. j. 47 T 113/2015-502, byl obviněný M. V. uznán vinným pokusem přečinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzen podle §209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody na jeden rok s tím, že výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Dále bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody tak, že poškozený D. V. byl podle §229 odst. 1 tr. ř. s tímto nárokem odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Skutek spočíval podle zjištění Okresního soudu v Chomutově v tom, že obviněný M. V. dne 28. 8. 2014 na Katastrálním úřadě pro Ústecký kraj, Katastrálním pracovišti Chomutov, podal návrh na vklad svého vlastnického práva k bytové jednotce v Chomutově a spoluvlastnického podílu k pozemkům specifikovaným ve výroku, a to bez vědomí a souhlasu majitele těchto nemovitostí poškozeného D. V. (nyní D. D.), přičemž s návrhem předložil kopii padělku plné moci, kterou mu měl poškozený udělit dne 6. 11. 2013 za účelem prodeje nemovitostí a k zastupování při vkladovém řízení, a padělek kupní smlouvy ze dne 23. 7. 2014, kterou obviněný podepsal coby nabyvatel a na základě padělané plné moci i jako převodce a podle které mu poškozený prodal nemovitosti za kupní cenu 1 Kč, čímž obviněný chtěl nabýt vlastnické právo k uvedeným nemovitostem v hodnotě 299 000 Kč, avšak k zápisu jeho vlastnického práva nedošlo, neboť vkladové řízení bylo na základě námitky poškozeného o padělání plné moci přerušeno.
3. Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2021, č. j. 7 To 274/2021-525, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto.
4. Obviněný podal dne 7. 3. 2022, tedy za účinnosti zákona č. 220/2021 Sb., dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022. V intencích dosavadní obhajoby popřel spáchání trestného činu a zejména pak jeho subjektivní stránku, tj. úmysl podvést poškozeného a způsobit mu škodu. Poukázal na to, že nebyla vyřešena klíčová otázka pravosti podpisu poškozeného na plné moci. Vytkl, že soudy nesprávně považovaly tuto otázku za irelevantní vzhledem k tomu, že podle jejich zjištění byla padělána legalizační doložka použitá k ověření podpisu poškozeného na plné moci. Zdůraznil, že pokud by se potvrdila pravost podpisu poškozeného na plné moci, nemohl by být padělek legalizační doložky důvodem k závěru, že poškozený byl podveden a že mu tím vznikla škoda. Namítl, že paděláním legalizační doložky poškozený nemohl být zkrácen na majetku, neboť podpisem plné moci dal najevo, že si přeje nemovitost převést. Uvedl, že soudy měly opatřit důkaz (znalecký posudek), který by otázku pravosti podpisu poškozeného na plné moci postavil najisto. V dalším se ohradil proti zjištění soudů, že z předchozího řízení v jiné záležitosti disponoval legalizační doložkou ověřující podpis poškozeného a že ji použil k padělání plné moci. Výrok o vině označil za porušení zásady in dubio pro reo a za porušení práva na spravedlivý proces. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně aby zrušil rozhodnutí obou soudů a přikázal věc k novému projednání Okresnímu soudu v Chomutově.
5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání (které bylo zasláno obhájci k případné replice) uvedl, že soudy zjistily skutkový stav, který s provedenými důkazy naprosto koresponduje a není s nimi v žádném rozporu. Konstatoval, že pokud soudy nezkoumaly pravost podpisu poškozeného na plné moci znalecky, lze to akceptovat, neboť pro zjištění, že šlo o padělek, měly spolehlivý podklad v logické, přesvědčivé a věrohodné výpovědi poškozeného. Uvedl, že o podvodném úmyslu obviněného svědčí jeho vědomá a chtěná manipulace s padělanou plnou mocí. Státní zástupce navrhl, aby dovolání bylo podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto jako zjevně neopodstatněné.
6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle §265e tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle §265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné.
K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
7. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022 lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
8. Skutková zjištění soudů ohledně okolností, které naplňují zákonné znaky pokusu přečinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, nejsou v žádném zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, jak namítal obviněný, a nejsou založena na procesně nepoužitelných důkazech, což obviněný ostatně ani nenamítal. To se týká i zjištění, že obviněný použil k činu padělek plné moci, podle které ho poškozený zmocnil k zastupování při prodeji bytu. Toto zjištění má jasnou oporu ve svědecké výpovědi poškozeného, který jednoznačně vyloučil, že by chtěl prodat svůj byt a že by udělil obviněnému plnou moc k zastupování v takové záležitosti. Poškozený, který je synem obviněného, výslovně zdůraznil, že vzhledem k špatným vzájemným vztahům obviněnému nevěřil, nechal si zřídit službu upozorňující na řízení týkající se nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí a z tohoto podnětu se dověděl, že ohledně jeho bytu bylo u katastrálního úřadu zahájeno řízení, na což okamžitě reagoval tím, že se dostavil na katastrální úřad a předložené písemnosti označil za padělek. To, že poškozený nepodepsal plnou moc a že jeho podpis na plné moci je padělkem, tedy vyplývá z obsahu svědecké výpovědi poškozeného. Jeho výpověď pak je – byť nepřímo – podporována zjištěním, že padělkem je také legalizační doložka, která byla umístěna na plnou moc za účelem ověření pravosti podpisu poškozeného. Jedná se o legalizační doložku, kterou vystavila Česká pošta, státní podnik, pošta Chomutov 2 dne 9. 11. 2013 pod pořadovým číslem 43002-111-0070. Tato legalizační doložka ovšem byla předtím původně použita k ověření pravosti podpisu poškozeného na darovací smlouvě uzavřené mezi O. Č. jako dárkyní a poškozeným jako obdarovaným ohledně pozemků nacházejících se v okrese Rychnov nad Kněžnou, a to v řízení zahájeném dne 18. 11. 2013 před Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Rychnov nad Kněžnou. Poškozený ve své svědecké výpovědi vysvětlil, že darovací smlouvu uzavřel z iniciativy obviněného a že také na popud obviněného nechal na poště Chomutov 2 ověřit svůj podpis na zmíněné darovací smlouvě. Řízení před Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrálním pracovištěm Rychnov nad Kněžnou, bylo nakonec zastaveno poté, co poškozený vzal zpět návrh na vklad. V této spojitosti je významné, že poškozený ke zpětvzetí návrhu zmocnil obviněného plnou mocí udělenou za tímto účelem dne 22. 11. 2013. Podáním z téhož dne došlo ke zpětvzetí návrhu, přičemž v podání byla výslovně uvedena žádost, aby katastrální úřad vrátil doklady zmocněnci, tj. obviněnému. To katastrální úřad učinil, takže v dispozici obviněného se ocitla mimo jiné darovací smlouva, na které byla kromě podpisu poškozeného i legalizační doložka k ověření pravosti podpisu poškozeného, a obviněný tak měl reálnou možnost nejen napodobit podpis poškozeného, ale také přenést uvedenou legalizační doložku jako padělek na plnou moc, jejímž obsahem bylo zmocnění k prodeji bytu poškozeného. Pro úplnost je třeba zmínit, že je vyloučeno, aby legalizační doložka pořadového čísla 43002-111-0070 byla použita zároveň k ověření pravosti podpisu poškozeného na uvedené plné moci, neboť každá doložka slouží k ověření podpisu jen na jedné listině. Z výpovědi svědkyně J. Š., pracovnice pošty, která uvedenou legalizační doložku osobně vystavila, vyplývá, že listinou, na které byl ověřen podpis poškozeného, byla „darovací smlouva nemovitosti“, a nikoli plná moc, což svědkyně potvrdila po nahlédnutí do podkladů, v nichž pošta eviduje agendu ověřování podpisů. Padělek legalizační doložky pořadového čísla 43002-111-0070, umístěný na plnou moc zmocňující obviněného k prodeji bytu poškozeného, je nepřímým důkazem padělání samotného podpisu poškozeného na plné moci, neboť pokud by za daných okolností poškozený měl vůli prodat byt a zmocnit k tomu obviněného, nic nebránilo tomu, aby nechal svůj podpis na plné moci řádně ověřit.
9. To, že plná moc, kterou obviněný použil k provedení činu, byla opatřena falešným podpisem poškozeného, bylo prokázáno svědeckou výpovědí poškozeného, neboť poškozený věrohodně vyloučil, že by ji podepsal. Soudy hodnotily svědeckou výpověď poškozeného v souladu s jejím obsahem a v kontextu s dalšími objektivně zjištěnými okolnostmi, nedopustily se v tomto směru žádné deformace ani jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. a své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky přijatelně vysvětlily.
10. Obviněný v dovolání namítal, že soudy měly opatřit znalecký posudek ohledně pravosti podpisu poškozeného na plné moci. Tato námitka by obsahově odpovídala dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. za předpokladu, že by šlo o situaci, kdy ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním „nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy“. O to se v dané věci nejedná již proto, že obviněný v hlavním líčení ani ve veřejném zasedání odvolacího soudu nenavrhoval provedení důkazu znaleckým posudkem. Tím pádem se námitka neprovedení tohoto důkazu míjí s deklarovaným dovolacím důvodem. Důkazem zůstává svědecká výpověď poškozeného, jejíž věrohodnost je nepřímo podporována okolnostmi činu.
11. Výrok o vině obviněného je evidentně založen na skutkových zjištěních, která mají náležitý podklad v provedených důkazech a o kterých nevyvstávají žádné důvodné pochybnosti. Skutková zjištění soudů nejsou v žádném rozporu se zásadou in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného) a nepředstavují žádné porušení práva na spravedlivý proces.
K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
12. Podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022 lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
13. Dovolací důvod tu záleží v porušení hmotného práva, tj. trestního zákona, při jeho aplikaci na skutkový stav, který zjistily soudy. Směřuje-li dovolání proti výroku o vině odsuzujícího rozhodnutí, pak uvedenému dovolacímu důvodu obsahově odpovídají námitky, v nichž se tvrdí, že skutek, jak ho zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným.
14. Dovolacímu důvodu podle citovaného ustanovení obsahově odpovídá ta část dovolání, v níž obviněný namítl nedostatek subjektivní stránky trestného činu, tedy nedostatek úmyslného zavinění, a dále to, že paděláním legalizační doložky nebyl poškozený nijak zkrácen na majetku.
15. Tato námitka by byla důvodná, pokud by byl skutek posouzen jako pokus přečinu podvodu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku za situace, kdy podpis poškozeného na plné moci by byl pravý a kdy padělkem by byla jen legalizační doložka k ověření pravosti podpisu poškozeného. O takovou situaci se ale v posuzované věci nejedná, neboť podle zjištění soudů obviněný k činu použil padělek plné moci, přičemž plná moc byla padělkem z toho důvodu, že ji poškozený ve skutečnosti nepodepsal a obviněnému neudělil. Použití falešné legalizační doložky, kterou byl ověřen podpis poškozeného v jiné záležitosti než na plné moci, bylo jen průvodním jevem spojeným s tím, že falešný byl již samotný podpis poškozeného na plné moci.
16. Podstatou posuzované věci je na jedné straně to, že poškozený ve skutečnosti neměl a ani neprojevil vůli prodat byt a nezmocnil obviněného k zastupování v této záležitosti, a na druhé straně to, že chybějící vůli poškozeného obviněný nahradil plnou mocí, kterou sám vyhotovil a opatřil falešným podpisem poškozeného (v tomto smyslu byla plná moc padělkem). Za tohoto stavu použití padělku plné moci evidentně směřovalo ke zkrácení poškozeného na jeho majetku, a to i co do úmyslu obviněného, neboť obviněný v padělku plné moci získal fingovaný titul k tomu, aby mohl byt v hodnotě 299 000 Kč za poškozeného prodat a zároveň ho prostřednictvím kupní smlouvy sám získat za symbolickou kupní cenu 1 Kč.
17. Námitka, podle které poškozený nebyl na majetku zkrácen paděláním legalizační doložky, se míjí s tím, jak je výrok o vině konstruován a evidentně se nijak nedotýká správnosti právního posouzení skutku.
Závěrem k podanému dovolání
18. Z hlediska obou uplatněných dovolacích důvodů je dovolání obviněného zjevně neopodstatněné. Nejvyšší soud proto dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 5. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu