ECLI:CZ:NS:2022:7.TZ.92.2022.1
sp. zn. 7 Tz 92/2022-163
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Radka Doležela a soudců JUDr. Josefa Mazáka a JUDr. Romana Vicherka, Ph.D., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 8. 2022 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného A. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 52 T 70/2020, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 52 T 70/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného A. K.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadený rozsudek zrušuje . Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Chomutově přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
II. Podle §275 odst. 3 tr. ř. se obviněný A. K. nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 13. 1. 2021, č. j. 52 T 70/2020-56, byl obviněný A. K. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl za to odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, neboť státní zástupce a obviněný se v hlavním líčení po vyhlášení rozsudku vzdali práva na podání řádného opravného prostředku, obviněný i sdělil, že si nepřeje, aby odvolání v jeho prospěch podaly jiné oprávněné osoby, současně i prohlásili, že netrvají na písemném vyhotovení odůvodnění, proto rozsudek podle §129 odst. 2 tr. ř. odůvodnění neobsahuje.
2. Uvedeného trestného činu se měl obviněný dopustit jednáním spočívajícím v tom, že dne 22. 10. 2020 kolem 15:45 hodin v ulici XY v Chomutově v prodejně Potraviny Jitřenka, JIP východočeská, a. s., odcizil 4 kusy salámu Vysočina v celkové hodnotě 304 Kč, které si vložil do tašky a následně prošel pokladnami bez zaplacení, čímž poškozené společnosti JIP východočeská, a. s., způsobil škodu ve výši 304 Kč, a tohoto jednání se dopustil, ačkoli byl rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 2. 2019, sp. zn. 4 T 12/2019, v právní moci 18. 2. 2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 16 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, přičemž dne 18. 2. 2020 bylo Okresním soudem v Trutnově sp. zn. 17 PP 6/2020 rozhodnuto o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na zkušební dobu v trvání dvou let s dohledem, a usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020 byl vyhlášen pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav od 00:00 hodin dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů.
3. Ministr spravedlnosti podal dne 13. 6. 2022 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněného proti zmíněnému rozsudku stížnost pro porušení zákona. Poukázal na znění ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a na jeho výklad v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, publikovaného pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., resp. v nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Podle nich je k aplikaci této kvalifikované skutkové podstaty nutné zjištění určité věcné souvislosti spáchané krádeže s (touto kvalifikovanou skutkovou podstatou požadovanou) událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V posuzované věci se ovšem obviněný sice dopustil posuzovaného jednání dne 22. 10. 2020 za události ve smyslu citovaného ustanovení, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nebyla ale dána žádná věcná souvislost jeho útoků s ní. Ministr spravedlnosti připomenul, že obviněný se dopustil krádeže salámů v ceně 304 Kč, aniž by pandemické situace jakkoli zneužil či využil, aniž by mu existující opatření či omezení spáchání trestného činu umožnila či usnadnila, stejně tak útoky nesměřovaly proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. N aplnění zmíněného znaku kvalifikované skutkové podstaty bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného tak mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. V návaznosti na to byl obviněnému uložen excesivní trest odnětí svobody.
4. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Chomutově byl porušen zákon v neprospěch obviněného A. K., a to v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil, jakož i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, alternativně navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
5. Osobám uvedeným v §274 odst. 5 tr. ř. bylo umožněno se k podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřit. Obviněný prostřednictvím svého obhájce poukázal na již zmíněný rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr. a uvedl, že v daném případě absentuje jakákoli věcná souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Došlo proto k nesprávnému právnímu posouzení skutku a k uložení excesivního trestu. Navrhl proto vyhovět návrhu ministra spravedlnosti, předloženému ve stížnosti pro porušení zákona. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se s podanou stížností pro porušení zákona rovněž ztotožnila a připojila se k návrhu ministra spravedlnosti na rozhodnutí.
6. Nejvyšší soud jako soud příslušný k vedení řízení o stížnosti pro porušení zákona (§266 odst. 1 tr. ř.) přezkoumal podle §267 odst. 3, 4 tr. ř. napadené rozhodnutí i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
7. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bude odnětím svobody na dvě léta až osm let potrestán pachatel, který spáchá čin uvedený v §205 odst. 1 nebo 2 tr. zákoníku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
8. Jak Nejvyšší soud konstatoval ve výše zmíněném rozsudku velkého senátu trestního kolegia, publikovaném pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr., zákon s naplněním podmínek stanovených v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku počítá ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí je přitom bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, jež existovala na území České republiky s různou intenzitou v období asi od měsíce března 2020.
9. Dále Nejvyšší soud doplnil, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
10. Především pak velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu konstatoval, že aby případy krádeží mohly být posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění znaku v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, musí zde být – vedle výše uvedené místní a časové – i určitá věcná souvislost spáchané krádeže s takovou událostí. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden apod. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže je trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
11. Zohlední-li se naznačené výklady v trestní věci obviněného A. K., je nepochybné, že se svého jednání realizovaného dne 22. 10. 2020 dopustil v době jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, a to za výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky, jenž vyvolal reakci vlády České republiky, která, v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, usnesením č. 957 ze dne 30. 9. 2020 vyhlásila ode dne 5. 10. 2020 na dobu třiceti dnů na území České republiky nouzový stav.
12. Pokud jde o věcnou souvislost mezi zmíněným jednáním obviněného, jinak správně posouzeným jako trestný čin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (což v podané stížnosti pro porušení zákona ani nebylo zpochybněno) a událostí v podobě výskytu koronaviru, Nejvyšší soud konstatuje, že Okresní soud v Chomutově se k tomu s ohledem na absenci odůvodnění v písemném vyhotovení svého rozsudku nevyjádřil. Obviněný nicméně jednal tak, že (zjednodušeně řečeno) na prodejní ploše obchodu odcizil salám, který posléze po odhalení vrátil a byl vzápětí zadržen. Není přitom jednoznačně zřejmé, že by se pandemická situace zmíněného skutkového děje nějak podstatně týkala, obviněný patrně nemohl počítat s tím, že by mu mohla zajistit neodhalení či nedopadení, útok obviněného pak směřoval proti předmětům, které nebyly určeny či použitelné k řešení zmíněné situace. Zřetelný podklad pro shora uvedenou právní kvalifikaci tak ve věci nelze dovodit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2022, sp. zn. 7 Tz 81/2022).
13. Nejvyšší soud proto stížnosti pro porušení zákona v dané situaci přisvědčil. Okresní soud v Chomutově totiž jednání obviněného, pokud konstatoval naplnění i kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nesprávně hmotněprávně posoudil a její aplikací (zmíněné skutkové podstaty) porušil zákon. Pro zmíněnou vadu, působící v neprospěch obviněného, výrok o vině nemohl obstát. Současně je zřejmé, že návazně nemohl obstát ani výrok o trestu, vyměřený v rámci trestní sazby ve smyslu §205 odst. 4 tr. zákoníku. Lze doplnit, že na uvedené závěry nemá vliv ve věci přijatý postup podle §206c odst. 4 tr. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 7 Tz 76/2021).
14. Nejvyšší soud tudíž podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil uvedené porušení zákona, konkrétně §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, působící v neprospěch obviněného. S ohledem na to dále podle §269 odst. 2 tr. ř. stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
15. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem prvního stupně, jenž je dále vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozhodnutí (§270 odst. 4 tr. ř.), přičemž v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.). Jeho úkolem bude, aby v návaznosti na shora popsané závěry a zejména s ohledem na již citovaný rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (publikovaný pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr.), znovu zvážil, zda lze skutek popsaný ve výroku o vině nyní zrušeného rozsudku posoudit i za užití kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku či nikoli, a následně aby vydal na to navazující rozhodnutí.
16. Nakonec bylo nutné zohlednit, že podle §275 odst. 3 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody, který podle zjištěných dat k aktuálnímu věznění právě vykonává, konkrétně v době od 6. 5. 2021 do 6. 5. 2023. Současně z týchž dat vyplynulo, že má obviněný nařízené další čtyři tresty odnětí svobody, v jiných věcech, které by měl vykonávat následně, v době od 6. 5. 2023 do 30. 6. 2025. Nic tak nebrání tomu, aby byl obviněný, vzhledem ke zrušení výroku o nyní vykonávaném trestu, převeden do výkonu těchto dalších nařízených trestů odnětí svobody, což má přednost před výkonem vazby (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. 11 Tdo 548/2017). Proto bylo rozhodnuto podle §273 odst. 3 tr. ř. tak, že se obviněný A. K. nebere do vazby.
17. O stížnosti pro porušení zákona rozhodl Nejvyšší soud podle §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to s vyhlášením rozsudku vyvěšením na úřední desce soudu (§274a odst. 2 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 8. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu