ECLI:CZ:NS:2022:8.TDO.778.2022.1
sp. zn. 8 Tdo 778/2022-305
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 9. 2022 o dovolání obviněného T. D. , nar. XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Oráčov, proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, ze dne 11. 2. 2021, č. j. 6 To 3/2021-241, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 34 T 141/2020, takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 6 To 3/2021-241, toliko ve výroku o vině zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, výroku o trestu a výroku o náhradě škody. Současně se zrušují také další rozhodnutí na zrušené výroky rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Jinak zůstává napadený rozsudek nedotčen.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně, ze dne 11. 2. 2021, č. j. 6 To 3/2021-241, byl k odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Zlíně, podaném v neprospěch obviněného do výroku o vině a trestu, podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušen ohledně obviněného T. D. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 12. 2020, č. j. 34 T 141/2020-198, ve výroku o vině za jednání pod body 1. a 2. rozsudku, ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody ve vztahu k poškozeným společnostem Billa spol. s r. o., IČO 00685976 a Kaufland Česká republika, v. o. s., IČO 25110161. Sám soud druhého stupně za splnění podmínek §259 odst. 3, 4 tr. ř. a podle §45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil výrok o vině a trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. 7. 2020, č. j. 3 T 58/2020-89, který nabyl právní moci dne 13. 7. 2020, a obviněného uznal vinným , že
1. ve XY dne 4. 3. 2020 kolem 11:50 hodin na ulici XX v prodejních prostorách supermarketu Lidl odcizil z regálu holicí strojek zn. Philips Series 3000 v hodnotě 999 Kč, a to tak, že si jej uschoval do svého batohu a následně prošel přes pokladnu, aniž by za zboží zaplatil, čímž způsobil poškozené společnosti Lidl Česká republika v. o. s., IČ: 26178541, se sídlem Nárožní 1359/11, 158 00 Praha 5, škodu v celkové výši 999 Kč (skutek z věci Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 3 T 58/2020) ,
2. dne 8. 4. 2020 kolem 18:10 hodin v prodejně Billa v XY na ulici XY, odcizil 0,7 l láhev whisky Tullamore Dew, kterou si schoval po mikinu a prošel s ní bez zaplacení přes pokladny, čímž způsobil společnosti BILLA, spol. s r. o., se sídlem Modletice 67, 251 01 Modletice, IČ: 00685976 škodu ve výši 519 Kč,
3. dne 18. 5. 2020 kolem 19:00 hodin v prodejně Kaufland v OC XY na ulici XY odcizil 5 čokoládových bonboniér zn. Merci, které si schoval pod mikinu a prošel s nimi bez zaplacení pokladnami, čímž společnosti Kaufland Česka republika, v. o. s., se sídlem Bělohorská 2428/203, 169 00 Praha 6, IČ: 25110161 způsobil škodu ve výši 449,50 Kč,
a těchto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. 5. 2014, č. j. 48 T 3/2014-143, který nabyl právní moci dne 19. 5. 2014, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání devět měsíců, který po podmíněném propuštění a následném opakovaném nařízení výkonu trestu dne 22. 4. 2018 vykonal a přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 2. 2020 č. j. 1 T 223/2019-62, který nabyl právní moci dne 18. 3. 2020, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku, kdy mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a dále se skutku pod bodem 2. dopustil přesto, že byl dne 12. 3. 2020 usnesením Vlády ČR č. 194 v souladu s článkem 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví nebo života lidí v souvislosti s prokázáním výskytu pandemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, způsobujícího onemocnění COVID-19, nouzový stav, který byl následně usneseními Vlády ČR č. 396 ze dne 9. 4. 2020 a č. 485 ze dne 30. 4. 2020 prodloužen do 17. 5. 2020,
tedy pod body 1-3) spáchal zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a za tento zločin a za sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, z jehož spáchání byl uznán vinným pod bodem 3. rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 12. 2020, č. j. 34 T 141/2020-198, byl podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1 trestního zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo o nárocích poškozených rozhodnuto tak, že obviněný T. D. je povinen zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti Billa spol. s r. o., se sídlem Modletice 67, 251 01 Modletice, IČ: 00685976, částku ve výši 519 Kč. Oproti tomu poškozená společnost Kaufland Česká republika, v. o. s., se sídlem Bělohorská 2428/203, 169 00 Praha 6, IČ: 25110161, byla se svým nárokem na náhradu škody podle §229 odst. 1 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
I.
Dovolání a vyjádření k němu
2. Proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně podal obviněný prostřednictvím obhájkyně (dále jen obhájce) dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s argumentací, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, popř. na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Na podporu svého tvrzení uvedl, že kvalifikovaná skutková podstata jeho trestné činnosti byla dovozena pouze ze skutečnosti vyhlášeného nouzového stavu, aniž by byly zkoumány podmínky pro její aplikaci, jak je vymezil ve svém rozhodnutí ze dne 16. 3. 2021, č. j. 15 Tdo 110/2021, Nejvyšší soud. Vzhledem k tomu, že uvedené podmínky pro aplikaci přísnější právní kvalifikace, zejména „věcná souvislost mezi krádeží a událostí, která byla důvodem vyhlášení nouzového stavu“, nebyla zkoumána a ani nevyplývá z charakteru prosté krádeže, které se obviněný dopustil, mělo být podle jeho mínění jeho jednání kvalifikováno pouze jako přečin krádeže, a tudíž mu měl být ukládán trest v rozmezí trestní sazby od 6 (šesti) měsíců do 3 (tří) let a nikoli v sazbě od 2 (dvou) do 8 (osmi) let, jak učinil odvolací soud. S ohledem na uvedenou skutečnost obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 6 To 3/2021, a uvedenému soudu věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
3. Nejvyšší státní zastupitelství se ke dni konání neveřejného zasedání k dovolání obviněného nevyjádřilo.
II.
Přípustnost dovolání
4. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), a vyhovuje obligatorním náležitostem ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
5. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
6. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě výroku o vině popsán. Z těchto skutečností pak vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03). Povahu právně relevantních námitek nemohou tedy mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Ke shora uvedenému je dále vhodné uvést, že závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu soudy musí nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto pak hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu tedy v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle §2 odst. 5 tr. ř., ani přezkoumávat úplnost provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 6 tr. ř. Námitky týkající se skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod., nemají povahu právně relevantních námitek.
7. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem - advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
III. Důvodnost dovolání
8. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že argumenty dovolatele odpovídají zákonnému znaku dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. [ve znění účinném do 31. 12. 2021; od 1. 1. 2022 však již svým vymezením doslovně odpovídají ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. – viz zákon č. 220/2021 Sb.], a že námitky jím v mimořádném opravném prostředku uplatněné neumožňují o něm rozhodnout způsobem uvedeným v §265i odst. 1 tr. ř. – tj. formou odmítnutí.
9. Z pohledu dovolací argumentace je nutno konstatovat, že v dovolání obviněný uplatnil relevantní námitku směřující proti nesprávné kvalifikaci jeho jednání, pokud toto bylo posouzeno jako zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, když po formální stránce naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, bylo dovozováno pouze z okolnosti vyhlášeného nouzového stavu. Ve své argumentaci poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, přičemž z uvedeného rozsudku citoval podstatné pasáže na podporu své argumentace. S ohledem na shora uvedené skutečnosti přezkoumal Nejvyšší soud podle §265i odst. 3 tr. ř. dovoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že v případě právní kvalifikace jednání obviněného jako zločinu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku [viz body 1.-3. výroku rozsudku], byly námitky uplatněny relevantně a dovolatelem uplatněný dovolací důvod [§265b odst. 1 písm. g) tr. ř.], byl naplněn.
10. K námitce obviněného, kterou považoval Nejvyšší soud za relevantní a závěrům Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně k uvedené problematice a konstatování správné právní kvalifikace jednání obviněného podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku [viz body 1.-3. výroku rozsudku], považuje Nejvyšší soud za potřebné uvést, že velký senát trestního kolegia dospěl v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 15 Tdo 110/2021 k závěru, že aplikaci zákonného znaku §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku („ jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ) je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu jeho pachatelem. Takový vztah bude dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli či se jinak výrazněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud spáchaný čin se týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby atd., v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posuzování bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
11. Z předmětného rozhodnutí Nejvyššího soudu však rovněž vyplývá, že za jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí nelze považovat nouzový stav jako takový, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení naopak směřuje k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Nouzový stav může mít nicméně podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to ve dvou směrech. Jednak podle důvodu, který vedl vládu k vyhlášení nouzového stavu, bude možné dovodit, že v době, na kterou byl vyhlášen nouzový stav a v níž se pachatel dopustil trestného činu krádeže, a na daném místě, kde došlo k tomuto činu, existovala určitá událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Druhý význam vyhlášeného nouzového stavu a veřejně dostupných informací o něm spočívá v možnosti dovozovat i z toho potřebné zavinění pachatele též k této zvlášť přitěžující okolnosti ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku, tj. že pachatel minimálně mohl a měl vědět o zmíněné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, která vedla k vyhlášení nouzového stavu.
12. S ohledem nejen na shora uvedené skutečnosti, ale i další závěry vyplývající z rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia [rozsudek Nejvyššího soudu dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021], dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí nemůže obstát. Ze zjištěného skutkového stavu a následného odůvodnění rozhodnutí soudu druhého stupně lze pouze vysledovat, že tento v souvislosti se zvolenou právní kvalifikací a ukládaným trestem pouze uvedl, že „ námitka spojená s tím, že trestnou činností obviněného nedošlo k citelnějšímu zásahu do opatření spojených s nouzovým stavem, nemůže přímo obstát, když ochrana daná předmětnou kvalifikovanou skutkovou podstatou zločinu krádeže je spojena obecně již s tím, že v době takového stavu musí i bezpečnostní složky státu primárně se zaměřovat na zabezpečení zdravotnických a protiepidemických opatření a jakoukoliv trestnou činností dochází k jejich dalšímu mimořádnému zatížení “, tedy pouze konstatoval zjištění, že se obviněný dopustil předmětné krádeže v době, kdy byl usnesením vlády České republiky na celém území republiky vyhlášen nouzový stav. Je nutno uvést, že okolnost podmiňující použití kvalifikované skutkové podstaty, a tudíž i vyšší trestní sazby v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, byla totiž dle skutkového stavu zjištěného soudem naplněna jen stran časové a místní souvislosti (v danou dobu a na daném místě taková událost existovala), avšak nikoli již stran souvislosti věcné, protože předmětný útok obviněného (alespoň ze skutkového zjištění dovoláním napadeného rozhodnutí nevyplývá), tuto událost či související dopady nijak nevyužil, nezneužil, nezvýšil apod.
13. Skutečnosti shora zmíněné, které vyplývají z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu ve vazbě na závěry vyslovené velkým senátem trestního kolegia Nejvyššího soudu v souvislosti s „věcnou souvislostí“ s takovou událostí, která by odůvodnila kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, vedly Nejvyšší soud k závěru, že nemůže obstát rozsudek odvolacího soudu, a proto podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 6 To 3/2021-241, toliko ve výroku o vině zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, ve výroku o trestu a výroku o náhradě škody. Současně se zrušil také další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně, aby věc v potřebném rozsahu (rozsahu zrušení) znovu projednal a rozhodl. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek
přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 22. 9. 2022
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu