ECLI:CZ:NS:2022:8.TVO.15.2022.1
sp. zn. 8 Tvo 15/2022-1175
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 9. 2022 o stížnosti obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym) , nar. XY, bytem XY, t. č. ve vazbě ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno-Bohunice, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, ze dne 19. 8. 2022, sp. zn. 4 Tmo 5/2022, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 3/2022, takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost mladistvého AAAAA zamítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením soudce Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, ze dne 19. 8. 2022, sp. zn. 4 Tmo 5/2022, bylo na návrh předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, rozhodnuto tak, že podle §47 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. m.“), se vazba obviněného mladistvého AAAAA (dále jen „mladistvý“) prodlužuje o šest měsíců, tj. do 28. 2. 2023.
Proti tomuto usnesení podal mladistvý prostřednictvím svého obhájce v zákonem stanovené lhůtě stížnost. K důvodům útěkové vazby podle §67 písm. a) tr. ř. zdůraznil, že samotná výše trestní sazby bez uvedení dalších okolností nemůže být důvodem útěkové vazby. Žádné další okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by mladistvý uprchl nebo mařil trestní stíhání, nejsou vrchním soudem předkládány. Dodal, že trestní sazba 1 – 5 let není natolik vysoká, aby vyvolala obavu z útěku, uložení trestu v maximální výměře 5 let, pokud by měl být ukládán nepodmíněný trest, nelze ani očekávat. Mladistvý, jehož čin měl být v rané fázi přípravy, spolupracoval s orgány činnými v trestním řízení, ve vazbě je již více než 8 měsíců, část případného nepodmíněného trestu má již odpykanou, útěk nebo maření trestního řízení nedává smysl. Mladistvý nesouhlasil ani s argumenty vrchního soudu ve vztahu k důvodům předstižné vazby podle §67 písm. c) tr. ř., jež se týkaly závěrů znaleckého posudku z oboru psychiatrie a psychologie a „bagatelizace“ rodičů. Konkrétně ve stručnosti vytkl, že závěr znalkyně o jeho malém náhledu na jednání je založen na nepochopení jeho výpovědi a že ze znaleckého posudku nevyplývá, že by byl ve stavu vyvolaném duševní poruchou. Případná porucha autistického spektra nevyvolala a ani nemohla vyvolat jakýkoliv stav, v důsledku něhož mělo dojít ke spáchání činu. Nesouhlasil ani se závěrem znalkyně, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, protože by mohl dokonat čin, označil jej za spekulativní. Neakceptoval ani její návrh na uložení ústavního ochranného léčení. K postoji rodičů poznamenal, že jim nelze vyčítat liberální výchovu založenou na důvěře, respektu k soukromí mladistvého. Situace po zadržení mladistvého je ale jiná; rodiče jsou připraveni zajistit mladistvému psychologickou pomoc, dohlížet na aktivity syna a respektovat veškerá omezení při propuštění na svobodu. Rodiče nic nebagatelizují a nedělali to ani v minulosti. Pro rodiče jsou nejen zatčení, ale i aktivity mladistvého šokem a jsou připraveni udělat vše pro jeho správné směřování. Mladistvý také uvedl, že vazba nedává smysl, pokud jí má být zabráněno přípravě trestného činu, který byl údajně plánován na rok 2025. Mladistvý vyjádřil i přesvědčení, že vazbu je možné nahradit dohledem probačního úředníka, což při propuštění na svobodu umožňuje ustanovení §47 odst. 7 z. s. m.
3 . Mladistvý navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil (návrh na další postup neučinil).
4. Z podnětu stížnosti mladistvého Nejvyšší soud, soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“), podle §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, proti němuž mohl stěžovatel podat stížnost, a řízení předcházející napadenému usnesení a dospěl k závěru, že stížnost mladistvého není důvodná.
5. Z obsahu spisového materiálu se podává, že státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – pobočky v Brně podala dne 11. 8. 2022 Krajskému soudu v Brně obžalobu na mladistvého AAAAA pro provinění teroristického útoku podle §311 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit jednáním podrobně popsaným v obžalobě.
6. Mladistvý AAAAA je ve vazbě. Do vazby byl vzat usnesením Okresního soudu ve Vyškově, soudu pro mládež, ze dne 22. 12. 2021, č. j. 9 Ntm 301/2021-11, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, ze dne 12. 1. 2022, č. j. 3 To 3/2022-24, a to z důvodů uvedených v §67 písm. a), b), c) tr. ř. Vazba byla započtena od okamžiku zadržení, tedy od 20. 12. 2021 v 8:21 hodin (č. listu 62). Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 9. 2. 2022, č. j. 3 VZV 16/2021-113, bylo rozhodnuto tak, že u mladistvého pominul důvod vazby uvedený v §67 písm. b) tr. ř. O vazbě mladistvého bylo dále rozhodnuto usnesením Okresního soudu ve Vyškově, soudu pro mládež, ze dne 16. 6. 2022, č. j. 9 Ntm 401/2022-14, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, ze dne 13. 7. 2022, č. j. 3 To 127/2022-24, kdy byla vazba podle §47 odst. 1 z. s. m. prodloužena do 31. 8. 2022. Jen pro úplnost Nejvyšší soud, soud pro mládeže, dodává, že naposledy bylo rozhodnuto o vazbě usnesením Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, ze dne 8. 9. 2022, č. j. 2 Tm 3/2022-1162, a to tak, že podle §72 odst. 3 tr. ř. se mladistvý ponechává i nadále ve vazbě, a to z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř. Mladistvý se tudíž nachází ve vazbě z důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř.
7. Dne 16. 8. 2022 byl Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu pro mládež předložen společně se spisovým materiálem návrh předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, na prodloužení lhůty vazby mladistvého o dalších šest měsíců (do datové schránky byl návrh dodán již 15. 8. 2022).
8. Rozhodl-li napadeným usnesením soudce Vrchního soudu v Olomouci jako soudu pro mládež (nadále „vrchní soud“) o tomto návrhu tak, že mu zcela vyhověl a podle §47 odst. 1 z. s. m. prodloužil vazbu mladistvého o 6 měsíců, tj. do 28. 2. 2023, nepochybil a své rozhodnutí přesvědčivě zdůvodnil. Podle §47 odst. 1 z. s. m. vazba v řízení ve věcech mladistvých nesmí trvat déle než dva měsíce, a jde-li o zvlášť závažné provinění, nesmí trvat déle než šest měsíců. Po uplynutí této doby může být vazba výjimečně prodloužena až o další dva měsíce a v řízení o zvlášť závažném provinění, jímž provinění teroristického útoku podle §311 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku je, až o dalších šest měsíců, pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním mladistvého na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. K takovému prodloužení může dojít pouze jednou v přípravném řízení a jednou v řízení před soudem pro mládež. Podle §47 odst. 3 označeného zákona o prodloužení vazby v řízení před soudem rozhoduje soudce soudu pro mládež nadřízeného soudu pro mládež, který je příslušný věc projednat nebo který věc již projednává. Návrh na prodloužení lhůty vazby je povinen předseda senátu doručit nadřízenému soudu pro mládež nejpozději 15 dnů před skončením lhůty.
9. Předpoklady pro prodloužení vazby mladistvého byly splněny po stránce formální i věcné. Z odůvodnění napadeného usnesení se podává, že se vrchní soud ztotožnil s návrhem předsedkyně (zastupujícího) senátu krajského soudu na prodloužení vazby mladistvého a rozvedl okolnosti, které jsou relevantní jak z pohledu trvání vazebních důvodů uvedených v §67 písm. a), c) tr. ř., tak i rozhodnutí o prodloužení vazby.
10. Důvodnost obavy z chování mladistvého způsobem uvedeným v ustanovení 67 písm. a) tr. ř., tj. že se bude v případě propuštění na svobodu trestnímu stíhání, které dosud nebylo skončeno, popřípadě možnému následnému trestnímu postihu, vyhýbat tím, že se bude skrývat, byla podle něj založena především na skutečnosti, že v případě uznání viny mladistvému hrozí citelný a přísný trest v rozpětí 1 až 5 let. Podle soudu ani v této fázi trestního řízení rodinné zázemí mladistvého neskýtá dostatečnou záruku, že by se mladistvý neskrýval, případně jinak nemařil trestní řízení. Z dosud provedeného dokazování vyplývá určitá míra bagatelizace a nedostatek náhledu nad škodlivostí jednání mladistvého, a to jak rodinnými příslušníky, tak i mladistvým. V průběhu přípravného řízení byl opatřen ucelený soubor důkazů demonstrativně vyjmenovaných soudem, z něhož lze dovodit konkrétní obavu, že případné propuštění mladistvého na svobodu představuje pro společnost závažné riziko nejen v podobě případného maření trestního řízení mladistvým, ale rovněž v podobě obavy z vykonání připravovaného činu (školní sešit, analýza obsahu mobilních telefonů, počítače, podklady o nákupu komponentů pro výrobu výbušnin apod.).
11. Důvody vazby útěkové nelze podle mínění soudu posuzovat izolovaně od dalších ve věci opatřených důkazů, které mají vztah především k důvodům vazby předstižné podle §67 písm. c) tr. ř. V této souvislosti upozornil zejména na znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví dětská psychiatrie, resp. klinická psychologie, jehož závěry stručně rekapituloval. Akcentoval, že znalci považují pobyt mladistvého na svobodě za nebezpečný, když hrozí riziko, že v jednání bude pokračovat, nelze současně vyloučit riziko vykonání připravovaného činu. Mladistvý vnímá druhé lidi pouze jako předmět uspokojení svých zájmů a potřeb a problematicky chápe jejich prožívání. Bylo zjištěno, že trpí poruchou autistického spektra, konkrétně Aspergerovým syndromem a koktavostí. Tato porucha neměla vliv na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Znalkyně doporučily provádění ochranné léčby za hospitalizace, přičemž cílem léčby by mělo být zlepšení adaptace mladistvého ve společnosti, rozvoj vyšších citů, sociability a emoční a kognitivní pružnosti. Ze závěrů znalce psychiatra soud upozornil na jeho sdělení, že rodiče potíže syna přehlíželi, spíše bagatelizovali a uniklo jim, že jeho sklony zabývat se oblastí boje, uplatňování moci nebo kritika určitých částí populace přesahují běžné dospívání nebo zájem o myslivost. Znalec konstatoval i pravděpodobnost málo efektivního komunikačního stylu mezi rodiči a synem (viz závadový sešit s násilnou tematikou z roku 2016). Třebaže v současné době nelze upřít zřejmou snahu rodičů mladistvého spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, popř. OSPOD či PMS, přesto nelze tuto aktivitu rodičů považovat za dostačující záruku, že se mladistvý nebude vyhýbat trestnímu stíhání, případně že nevykoná trestný čin, který připravoval. Výchovná pasivita rodičů („volnost ve výchově“) však zřejmě zčásti vedla k progresi psychických obtíží ve smyslu nerozvíjení vyšších citů a sociability, ačkoliv rodiče již v roce 2016 měli minimálně povědomost o velmi kritickém náhledu mladistvého na spolužáky a společnost vůbec. Podle názoru vrchního soudu se na existenci důvodů vazby jak předstižné, tak útěkové podle §67 písm. a) a §67 písm. c) tr. ř. nic nezměnilo.
12. Vrchní soud připustil, že vazba mladistvého je mimořádným zajišťovacím prostředkem za situace, kdy účelu vazby nelze dosáhnout jinak (§46 odst. 1 z. s. m.), nicméně na podkladě konkrétních poznatků naznal, že v případě mladistvého nahradit vazbu v současné fázi trestního řízení nelze. V této souvislosti upozornil zejména na povahu a závažnost posuzované trestné činnosti, zjištěný psychiatrický a psychologický obraz mladistvého a jeho osobnosti, jakož i jeho rodinné poměry.
13. Vrchní soud uzavřel, že vazební lhůta končí mladistvému dne 31. 8. 2022, tudíž je zřejmé, že jeho trestní stíhání nebude možno v této vazební lhůtě ze závažných důvodů tak, jak vyžaduje ustanovení §47 odst. 1 z. s. m., skončit. S ohledem na skutečnosti, které odůvodňují existenci zjištěných vazebních důvodů, je zjevné, že propuštěním mladistvého na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního řízení, jak to požaduje ustanovení §47 odst. 1 z. s. m. Prodloužení vazby o šest měsíců, tj. do 28. 2. 2023, považoval za odůvodněné nutností vytvořit dostatečný časový prostor pro provedení nejen řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, ale i pro provedení případného odvolacího řízení, a to za situace, kdy další opětovné prodloužení vazby mladistvého s ohledem na ustanovení §47 odst. 2 z. s. m. již nepřichází v úvahu. Podotkl, že doba prodloužení vazby byla stanovena jako nejvyšší možná, nicméně orgány činné v trestním řízení jsou povinny zkoumat, zda důvody vazby trvají nebo zda se nezměnily, a pomine-li důvod vazby, musí být mladistvý propuštěn na svobodu.
14. Nejvyšší soud se shora rozvedenými závěry souhlasí a má je za správné, podložené obsahem spisového materiálu. Není sporu o tom, že o vině mladistvého může být spolehlivě rozhodnuto až po provedení a řádném vyhodnocení všech důkazů. Z dosavadního průběhu trestního řízení však neplyne žádná okolnost, která by trestní stíhání pro provinění teroristického útoku podle §311 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu přípravy podle §20 odst. 1 tr. zákoníku zjevně zpochybňovala, o čemž svědčí i podaná obžaloba.
15. Z hlediska existence vazebního důvodu podle §67 písm. c) tr. ř. vrchní soud výstižně upozornil a rekapituloval relevantní závěry znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví dětská psychiatrie, resp. klinická psychologie, z něhož mimo jiné plyne, že pobyt mladistvého na svobodě je v současné době nebezpečný a nelze vyloučit, že připravovaný čin nebo obdobné jednání vykoná. Třebaže mladistvý závěry znalců zpochybňuje a bude na soudu prvního stupně, aby se s jeho námitkami vypořádal, nelze bagatelizovat, že mladistvý trpí poruchou autistického spektra, Aspergerovým syndromem. Všechny zjištěné a soudem rekapitulované okolnosti zakládají reálnou obavu, že v případě propuštění z vazby mladistvý vykoná čin, který připravoval, případně čin obdobný. Soud se případně věnoval i postoji rodičů mladistvého, přičemž tato otázka je významná jak z pohledu důvodu dovolání podle §67 písm. a) tr. ř., tak i §67 písm. c) tr. ř. Znalec nezpochybňuje, že v současné době rodiče čin mladistvého nebagatelizují a jsou si vědomi jeho závažnosti, jak to mladistvý akcentuje i v podané stížnosti. Současně ale nelze přehlédnout jejich dřívější postoj k chování mladistvého, jejich nevšímavé reakce k vysoce znepokojivému obsahu sešitu mladistvého v roce 2016. Nejvyšší soud přisvědčil námitce mladistvého, že samotná výše trestní sazby nepostačuje k závěru o existenci důvodu vazby podle §67 písm. a) tr. ř. Jak správně poznamenal vrchní soud, konkrétní zjištění je třeba v souvislostech s tímto vazebním důvodem posuzovat komplexně a v návaznosti na konkrétní zjištění související s důvodem vazby podle §67 písm. c) tr. ř. Vedle nadále sporné otázky zdatnosti rodičů zvládnout striktní a přísný dohled nad mladistvým, jehož v minulosti zdaleka nebyli schopni, soud prvního stupně v usnesení ze dne 8. 9. 2022, sp. zn. 2 Tm 3/2022, přiléhavě upozornil, že pokud by se mladistvý, navíc dnes již zletilý, rozhodl svůj čin dokonat, popř. spáchat obdobné jednání, musel by dohledu rodičů uniknout, z domova uprchnout a ukrývat se, a vyhýbat se tak i trestnímu řízení, a to ve smyslu předpokladů důvodu vazby uvedeného v §67 písm. a) tr. ř.
16. Nejvyšší soud uzavírá, že deklaroval-li vrchní soud existenci označených vazebních důvodů, nepochybil, vyvodil-li, že jsou splněny podmínky pro prodloužení vazby podle §47 odst. 1 z. s. m. Vrchní soud vyložil, proč podle něj nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání ve lhůtě uvedené v §47 odst. 1 citovaného zákona skončit a proč propuštěním mladistvého na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání, přičemž Nejvyšší soud se s jeho argumentací ztotožňuje. Splněny byly i předpoklady pro to, aby lhůta vazby mladistvého byla prodloužena o dalších šest měsíců, tj. o maximální možnou dobu, do 28. 2. 2023. Vrchní soud rozumně uvážil, že je nutno vytvořit dostatečný časový prostor pro provedení nejen řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, ale i pro provedení případného odvolacího řízení, a to za situace, kdy další opětovné prodloužení vazby mladistvého není s ohledem na ustanovení §47 odst. 2 z. s. m. již možné. Jde-li o možnosti nahradit vazbu jiným v úvahu přicházejícím opatřením, lze odkázat na argumentaci vrchního soudu již rekapitulovanou v bodě 12. tohoto usnesení Nejvyššího soudu.
17. Nejvyšší soud proto stížnost mladistvého podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 22. 9. 2022
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu