ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.131.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 131/2023-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. Ř. , rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. 075 Hv 31/21h, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. 075 Hv 31/21h, který nabyl právní moci téhož dne (dále též jen „cizozemské rozhodnutí“ nebo „cizozemský soud“), byl P. Ř. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným přečinem těžké krádeže vloupáním podle §127, §128 odst. 1 bod 5, §129 odst. 1 rakouského trestního zákoníku (StGB) , za což byl podle §129 odst. 1 rakouského trestního zákoníku (StGB) odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci Vídeň se odsouzený P. Ř. shora uvedené trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že:
v období od 5. 1. do 7. 1. 2021 ve Vídni ve vědomé a úmyslné součinnosti se samostatně stíhaným M. Z. odcizili poškozenému D. M. S. cizí movité věci, a to jeden trezor s penězi v hotovosti, s ceninami, klíči, oblečení na motocykl a razítka v celkové hodnotě 7.184,- EUR s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, a to vloupáním do budovy tak, že vypáčili dveře u jeho autoškoly a trezor si odnesli s sebou.
3. Dne 11. 10. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. 075 Hv 31/21h, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě odsouzeného P. Ř. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený P. Ř. a je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci Vídeň je totiž zřejmé, že si odsouzený společným jednáním s další osobou přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, daný čin spáchal vloupáním a způsobil jím větší škodu [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000,- Kč]. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, když nelze pominout skutečnost, že odsouzený svým jednáním způsobil na cizím majetku škodu ve výši nejméně 7.184,- EUR, která tak významným způsobem převyšuje minimální hranici větší škody ve smyslu §205 odst. 3 tr. zákoníku za užití §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (tj. hranici 100.000,- Kč). Přehlédnout nelze ani bohatou trestní minulost odsouzeného, neboť z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů jasně plyne, že v rozmezí let 2002 až 2017 byl na území České republiky již celkem dvanáctkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro různorodou trestnou činnost, včetně trestné činnosti majetkového charakteru. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, když ani předchozí pravomocné odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře osmnácti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. Ř. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 10. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu