ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.143.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 143/2023-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 7. 11. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. M., rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. 431 Ls 802 Js 22841/14, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 1. 12. 2020, sp. zn. 431 Ls 802 Js 22841/14, který nabyl právní moci 19. 4. 2021, byl J. M. uznán vinným trestnými činy krádeže v organizované skupině ve čtyřech případech a pokusem těžké krádeže s organizovanou skupinou ve dvou případech, vždy v jednočinném souběhu s poškozením věci podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 body 1, 2 a 3, §244 odst. 1 bod 2, §244 a odst. 1, §303 odst. 1, §303 c, §22, §23, §52, §53, §73 a §73 c německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 9 (devíti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se J. M. dopustil trestné činnosti tím, že:
v blíže nezjištěné době v létě 2013 před 1. 7. 2013 se spojil s nezjištěným počtem, minimálně se dvěma dalšími, dosud neznámými pachateli, s úmyslem si krádežemi aut obstarávat nikoli jen přechodný zdroj příjmů. K této organizované skupině se nejpozději na konci roku 2013 připojil i zvlášť odsouzený K. T. Členové organizované skupiny potom spáchali na základě dohody následující trestné činy.
1. v blíže nezjištěné době od 1. 7. 2013, 17.50 hod., do 2. 7. 2013, 05.15 hod., v součinnosti s dalšími členy organizované skupiny odcizili dále blíže uvedená vozidla, a to:
a ) odcizili osobní motorové vozidlo zn. VW Transporter T5 s reg. zn. XY firmy Penzel Dachsysteme GmBH v hodnotě 15.000 euro, které bylo uzamčené a odstavené před nemovitostí na adrese XY v XY. Ve vozidle se nacházelo osvědčení o technickém průkazu vozidla, dvě značky s textem XY, osvědčení o technickém průkazu vozidla pro vozidlo XY, jedna tankovací karta Avia, osvědčení o technickém průkazu vozidla pro přívěs se značkou XY, klíče pro přívěs a nářadí v celkové hodnotě 3.000 euro,
b) před nemovitostí na adrese XY v XY se pokusili odcizit odstavené a uzamčené vozidlo zn. VW Caddy s reg. zn. XY, poškozeného H. D. v hodnotě 9.000 euro tak, že vypáčili zámek ve dveřích a odcizili zámek zapalování vozidla. Oproti jejich očekávání se jim ale nepodařilo vozidlo nastartovat. Tímto jednáním na vozidle vznikla věcná škoda ve výši 1.000 euro,
c) před nemovitostí na adrese XY v XY se pokusili odcizit odstavené a uzamčené vozidlo zn. VW Caddy s reg. zn. XY poškozeného S. H. v hodnotě 14.000 euro, tak, že nezjištěným způsobem vylomili zámek ve dveřích u řidiče, jakož i zámek zapalování a manipulovali s pojistkovou skříní vozidla. Navzdory jejich očekávání se jim ale nepodařilo vozidlo nastartovat. Vylomením obou zámků vznikla věcná škoda ve výši 500 euro,
2. dne 2. 10. 2013 vnikl odsouzený nebo jiný člen organizované skupiny do areálu firmy poškozeného Ö. D., na adrese XY, XY XY. Předstíral, že se zajímá o vůz Audi A 6 a požádal o provedení zkušební jízdy. Prodejce za tímto účelem vydal pachateli klíč od vozidla. Pachatel, který si poté prohlížel ještě i jiné vozidlo, v nestřeženém momentu vyměnil originální klíč od vozidla za maketu klíče, která vypadala jako skutečný klíč, a tuto maketu vrátil prodávajícímu večer zpátky. Odsouzený poté odcizil minimálně společně s jedním dalším členem organizované skupiny v již přesně nezjištěné době od 3. 10. 2013, 17.30 hod., do 4. 10. 2013, 9.00 hod., vozidlo zn. Audi A 6 v hodnotě 14.900 euro za pomoci předtím odcizeného originálního klíče od vozidla,
3. dne 29. 10. 2013 v 16.12 hod. odsouzený vnikl do areálu firmy Car Max 24 na adrese XY v XY, a předstíral, že se zajímá o vůz Audi A 6. Za účelem zdánlivé prohlídky vozidla si nechal vydat klíč. V nestřeženém momentu vyměnil klíč za klíč od vozidla odcizený při činu uvedeném v bodě 2., klíč z činu 2 vrátil v 16.39 hod. prodejci vozidel zpátky a tímto způsobem odcizil originální klíč od vozidla Audi A 6 firmy Car Max 24.Ve 21.50 hod. se vrátil k budově autosalónu, a za použití předtím odcizeného originálního klíče odcizil vozidlo zn. Audi A 6 v hodnotě 16.000 euro,
4. dne 28. 1. 2014 vnikl zvlášť odsouzený T. podle dohody organizované skupiny do areálu firmy XY XY, XY, XY XY a nechal si tam ukázat celkem tři vozidla, jeden černý vůz VW T5, jeden vůz Opel Insignia a jeden vůz Audi Q 7. Přitom předstíral, že má o vozidla zájem. Nechal si od vedoucího pobočky dát klíče od vozidel a vyměnil je, jak tomu bylo již u činů uvedených shora v bodech 2 a 3, za makety. Poté vrátil pouze makety a originální klíče si ponechal pro sebe.
V blíže nezjištěné době dne 29. 1. 2014 vnikli zvlášť odsouzený T., J. M. a další dosud nezjištění členové organizované skupiny znovu do areálu centra s ojetými vozy. Přitom umístili značky XY, které odcizili při činu uvedeném v bodě 1 a) na vozidlo zn. XY a při využití originálních klíčů od vozidel, které předtím odcizil zvlášť odsouzený T., odcizili vozidla VW T 5 v hodnotě 20.390 euro a Opel Insignia v hodnotě 9.590 euro. K odcizení vozidla zn. Audi Q 5 v hodnotě 17.990 euro nedošlo pouze proto, že u tohoto vozidla byla proti očekávání pachatelů zaparkována jiná vozidla takovým způsobem, že s nimi nebylo možné odjet.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku, částečně ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. M. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena vysoká škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se této dopustil jako člen organizované skupiny, množstvím protiprávních útoků, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 11. 2023
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu