ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.81.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 81/2023-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky A. M. , nar. XY v XY, okres Beroun, rozsudkem soudního senátu 1. kriminální sekce ústřední instance obvodu Lisabon, Portugalská republika, ze dne 22. 6. 2015, sp. zn. 419/14.0JELSB, který nabyl právní moci dne 22. 7. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem soudního senátu 1. kriminální sekce ústřední instance obvodu Lisabon, Portugalská republika, ze dne 22. 6. 2015, sp. zn. 419/14.0JELSB, který nabyl právní moci dne 22. 7. 2015, byl A. M. (dale též jen “odsouzený”) uznán vinným trestným činem pašování omamných látek podle čl. 21 bodu 1 portugalského zákona č. 15/93 o obchodování s omamnými látkami s odkazem na tabulku I-B připojenou k tomuto právnímu předpisu, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění soudního senátu 1. kriminální sekce ústřední instance obvodu Lisabon se A. M. výše uvedené drogové trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že
dne 3. 12. 2014 v 06:50 hodin přiletěl odsouzený A. M. na letiště v XY letem XY ze XY v Brazílii, na přestupu do XY, přičemž během běžné kontroly prováděné na letišti vzbudil obsah jeho zavazadla, sestávajícího se z jednoho batohu, podezření celního pracovníka, pročež bylo vybráno k prověření. Při tomto prověřování byl v držení odsouzeného, skrytý v podšívce batohu, nalezen obal s látkou identifikovanou jako kokain o váze 2.391 gramů brutto. U odsouzeného byl dále zajištěn zmíněný batoh, jeden palubní lístek pro let XY (XY-XY) z 2. 12. 2014, jeden palubní lístek pro let XY (XY-XY) z 3. 12. 2014, jeden doklad k rezervacím letů, jeden XY(XY-XY) z 22. 11. 2014, jeden XY (XY-XY) z 22. 11. 2014, jeden XY (XY-XY) z 2. 12. 2014 a jeden mobilní telefon zn. Nokia 300 s IMEI č. XY a se SIM kartou č. XY. Zabavená omamná látka byla podrobena laboratornímu testu a identifikovaná jako kokain (chlorhydrát) o čisté váze zabaveného vzorku 12,550 gramů a zbytek o čisté váze 1.977,900 gramů, tedy celkem 1.990,450 gramů čisté váhy kokainu. Odsouzený si byl plně vědom povahy a omamných vlastností látky, která mu byla zabavena, kterážto látka byla určena třetím osobám, za což mu byla jako přepravci přislíbena částka 4 tisíce eur. Zabavený mobilní telefon měl umožnit následný kontakt s dalším příjemcem omamné látky. Odsouzený, který pochází z České republiky a v Portugalsku nemá žádný pobyt, zaměstnání ani jinou osobní nebo rodinnou vazbu, jednal svobodně a dobrovolně a byl si dobře vědom, že jeho jednání je zákonem zakázáno.
3. Dne 25. 7. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem soudního senátu 1. kriminální sekce ústřední instance obvodu Lisabon, Portugalská republika, ze dne 22. 6. 2015, sp. zn. 419/14.0JELSB, který nabyl právní moci dne 22. 7. 2015, ve vztahu k osobě A. M. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že A. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně skutkové podstaty přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění soudního senátu 1. kriminální sekce ústřední instance obvodu Lisabon totiž jednoznančně vyplývá, že se v daném případě jednalo o neoprávněný průvoz kokainu, tedy omamné látky, a to ve větším rozsahu (tj. podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., v množství větším než 10 gramů této drogy, resp. v množství větším než 6 gramů účinné látky ve formě hydrochloridu), z jednoho státu přes území jiného státu, a to za účelem jeho následného prodeje třetí osobě či osobám. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený A. M. se dopustil úmyslné trestné činnosti obecně nebezpečné, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována zejména celkovým množstvím omamné látky, s níž za účelem dosažení vlastního obohacení coby kurýr nakládal, když dané množství kokainu (cca 1.990,45 gramů), resp. v něm obsažené množství účinné látky – hydrochloridu (cca 12,55 gramů) - významným způsobem přesahuje minimální hranici tzv. většího rozsahu (tj. nejméně 6 gramů účinné látky). Byť od jednání odsouzeného, za které byl pravomocně odsouzen výše citovaným rozsudkem portugalského soudu, uplynul již delší časový odstup (konkrétně téměř devět let), pro postup podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí zejména povaha, charakter a rozsah jím páchané trestné činnosti, stejně jako druh a výše trestu, který mu byl za toto jednání pravomocně uložen.
8. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem soudního senátu 1. kriminální sekce ústřední instance obvodu Lisabon, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře čtyř let a šesti měsíců. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení A. M. příslušným soudem Portugalské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to i přes skutečnost, že na jeho osobu je s ohledem na fakt, že doposud nebyl v tuzemsku ani v zahraničí pravomocně odsouzen, třeba hledět jako na osobu bezúhonnou.
9. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 8. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu