ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.82.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 82/2023-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 30. 8. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. K. , rozsudkem Zemského soudu Itzehoe, Spolková republika Německo, ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 2 KLs 26/18, 315 Js 20133/18, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu Itzehoe, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 2 KLs 26/18, 315 Js 20133/18, který nabyl právní moci dne 11. 4. 2019, byl P. K. (dále také jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestných činů znásilnění v jednočinném souběhu s úmyslným ublížením na těle, zbavení osobní svobody, pokusem o útisk a poškození věci a dále též ze spáchání trestného činu nebezpečného ublížení na těle a úmyslného ublížení na těle ve dvou případech. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen úhrnný (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání 3 (třech) let a 6 (šesti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů tím, že:
Odsouzený se na konci roku 2016 seznámil se svědkyní A. S. (dále jen „svědkyně“) prostřednictvím jejího tehdejšího druha, s nímž se tento přátelil. V prosinci 2016 se mezi oběma vyvinul pevný vztah. Odsouzený se již přibližně po jednom měsíci nastěhoval ke svědkyni a rychle rozvíjel i dobrý vztah se synem svědkyně. Ve vztahu měl velký význam pohlavní styk; odsouzený a svědkyně během pohlavního styku příležitostně používali pouta a rdousili se za účelem sexuální stimulace. Již několik měsíců po začátku vztahu se u odsouzeného vyvinula žárlivost, protože svědkyně si vyměňovala prostřednictvím mobilního telefonu zprávy s jinými muži.
1. Dne 19. 6. 2017 v 11:30 hodin se odsouzený dostal se svědkyní do sporu v jejím bytě na adrese XY v obci XY. Odsouzený se domníval, že si svědkyně vyměňovala prostřednictvím svého mobilního telefonu zprávy s nějakým jiným mužem, žárlil a chtěl se podívat do mobilního telefonu svědkyně, což tato odmítla. Odsouzenému se nakonec podařilo jí mobilní telefon vzít. Když zjistil, že si svědkyně skutečně vyměňovala zprávy s nějakým jiným mužem, odsouzený, který byl v porovnání se svědkyní tělesně výrazně v převaze a který měl zkušenosti s bojovými sporty, udeřil svědkyni do obličeje tak, že upadla na zem. Odsouzený potom svědkyni udeřil ještě vícekrát do obličeje, když tato již seděla na podlaze, a svědkyni ještě jednou kopl do zad, když později ležela na zemi. Odsouzený udeřil svědkyni celkem minimálně třikrát do obličeje, přičemž údery byly provedeny přinejmenším i pěstí. Když svědkyně, která krvácela z úst a z nosu, odsouzeného prosila, aby přestal a zavolal lékaře, tento položil svědkyni na její postel a zalarmoval sanitku. Odsouzený při provádění úderů proti svědkyni přinejmenším předpokládal poranění svědkyně. Při provádění činu mu byla známa jeho tělesná převaha, jeho vlastnosti jako osoby věnující se bojovým sportům, síla jeho úderů a bezmocnost svědkyně, která po prvním úderu seděla na podlaze.
Svědkyně údery ze strany odsouzeného utrpěla zlomeninu spodiny očnice vpravo, zlomeninu laterární stěny očnice a přední, laterální a mediální stěny čelistní dutiny vpravo, které musely být ošetřeny operací, jakož i pohmožděniny v obličeji. Na klinice v XY bylo prostřednictvím CCT provedeno vyšetření na intracerebrální krvácení, tedy krvácení v mozkové tkáni samotné, které zůstalo bez nálezu. Svědkyně dále utrpěla pohmožděniny na pravém ramenu a na pravém zadním hřebenu kosti pánevní.
Večer před spácháním činu odsouzený zkonzumoval asi 1/4 gramu kokainu a poté si před spaním vykouřil jeden joint, aby zmírnil povzbuzující účinek kokainu.
Poté, co na Vánoce v roce 2017 při návštěvě vánočního trhu a v únoru 2018 při pobytu v bytě bratra odsouzeného v Čechách došlo opět k hádkám mezi odsouzeným a svědkyní, v jejichž průběhu odsouzený svědkyni také tělesně napadl, se odsouzený a svědkyně rozešli. I přes rozchod docházelo dále znovu opakovaně ke společným setkáním. Oba společně trávili čas a měli i pohlavní styk po vzájemné dohodě.
2. Dne 13. 6. 2018 se odsouzený dostal do sporu se svědkyní v jejím bytě na adrese XY v obci XY. Odsouzený se znovu domníval, že svědkyně má kontakt s jinými muži, což u něj vzbuzovalo žárlivost. Nejprve došlo k verbálnímu sporu mezi ním a svědkyní, v jehož průběhu svědkyně byt opustila a běžela dolů po schodech, aby dům určený k bydlení vícero rodin opustila. Odsouzený ji následoval a se svědkyní škubal, respektive postrkoval opět po schodech nahoru, aby ji proti její vůli přivedl zpět do bytu. Tento incident na schodišti pozorovala svědkyně M., sousedka svědkyně. V bytě svědkyně došlo nejprve k další verbální hádce mezi odsouzeným a svědkyní, v jejímž průběhu odsouzený svědkyni polil šťávou a potom ji strčil proti stěně v pokoji, přičemž přinejmenším předpokládal zranění svědkyně. Když svědkyně z důvodu nárazu na stěnu prohlásila, že ji bolí záda, odsouzený od svědkyně ustoupil a byt opustil.
3. Večer dne 12. 8. 2018 se svědkyně, která strávila víkend u své matky ve Schwerinu, setkala s odsouzeným ve svém novém bytě na adrese XY v obci XY. Prosila odsouzeného, aby následující den pohlídal jejího syna, protože by chtěla jít do práce. Když syn svědkyně spal, odsouzený požil přibližně jednu čtvrtinu gramu kokainu a měl potom po dohodě pohlavní styk se svědkyní. Poté se odsouzený a svědkyně dostali do sporu, protože se svědkyně předtím setkala s nějakým jiným mužem a odsouzenému na jeho dotaz odpověděla, že s tímto mužem neměla žádný pohlavní styk, což jí odsouzený nevěřil. Když chtěl odsouzený zkontrolovat svědkyni její mobilní telefon ohledně odpovídajících zpráv od toho druhého muže, svědkyně ze strachu před odsouzeným hodila svým mobilním telefonem proti zdi, takže se rozbil displej a telefon již nebylo možné zapnout. Odsouzený to považoval za důkaz své domněnky, že svědkyně měla s tím druhým mužem pohlavní styk, a svědkyni ze vzteku kvůli tomu uštědřil dlaní úder do obličeje, přičemž přinejmenším předpokládal zranění svědkyně. Odsouzený potom hodil svědkyni na její postel a dlaní jí uštědřil další údery do obličeje. Když svědkyně naříkala bolestí z důvodů úderů, odsouzený ji nechal a přinesl led, aby ochladil její zranění.
Poté, co odsouzený i přes spor dne 12. 8. 2018 u svědkyně přenocoval, strávil následující den se synem svědkyně, jak to bylo v plánu. Když ho večer dne 13. 8. 2018 přivedl opět ke svědkyni domů, odsouzený se znovu dostal do sporu se svědkyní, v průběhu tohoto sporu si vzal k sobě klíče svědkyně od osobního automobilu a tímto osobním automobilem značky SEAT Toledo, registrační značky XY, odjel pryč. Odsouzený získal v XY kokain, potom se setkal s nějakým známým v jeho zahradní besídce, po příjezdu tam během většího počtu hodin zkonzumoval mezi půl gramem a jedním gramem kokainu v malých dílčích množstvích a kouřil marihuanu. Odsouzený během toho prostřednictvím svého mobilního telefonu chatoval se svědkyní.
Svědkyně přitom odsouzeného vyzvala, aby jí následující den přivezl zpět její osobní automobil, což odsouzený nakonec slíbil. Svědkyně vůči odsouzenému rovněž prohlásila, že se s ním nyní chce rozejít definitivně. V 02.00 hodin odsouzený usnul.
Ráno dne 14. 8. 2018 odsouzený a svědkyně pokračovali dál ve svém chatu. Odsouzený se svědkyně mimo jiné ptal, zda s ním chce mít ještě „sex na rozloučenou“, na což svědkyně odpověděla záporně a sdělila, že odsouzený jí má prostě přivézt její auto a nechat ji na pokoji.
4. Odsouzený poté přijel dne 14. 8. 2018 v době mezi 10:30 hodin a 11:00 hodin před dům svědkyně. Svědkyně přistoupila k odsouzenému do svého osobního automobilu s očekáváním, že nyní pojedou do XY a že odtud pojede svým osobním automobilem dál do práce. Odsouzený měl oproti tomu v plánu, že se svědkyní pojede do XY k muži, kvůli němuž se dostali večer dne 12. 8. 2018 do sporu. Když svědkyně nechtěla odsouzenému sdělit, kde tento muž bydlí, dostali se do hádky. Odsouzený potom začal svědkyni, která seděla vedle něj na místě spolujezdce, během jízdy stále znovu tlouct pěstí do jejího levého stehna, což svědkyni způsobovalo bolesti. Přitom se zraněním svědkyně přinejmenším počítal.
Odsouzený jel potom nejprve směrem na XY a dále do obce XY, kde jel do ulice XY u XY (XY). Protože ale byla cesta k jezeru uzavřena, odsouzený osobní automobil otočil a jel zpět po původní trase. Během jízdy uštědřoval svědkyni stále znovu rány pěstí do jejího levého stehna. U dvou semaforů, u nichž musel odsouzený osobní automobil zastavit, chtěla svědkyně z auta vystoupit a chytila se kliky u dveří. Odsouzený v obou případech křičel, že to svědkyně nemá „zkoušet“. Chtěl svědkyni tímto způsobem zabránit v opuštění osobního automobilu a vycházel z toho, že pouhá jeho slova k tomu budou stačit. Svědkyně v obou případech ze strachu před dalším násilím ze strany odsouzeného od svého úmyslu upustila a z důvodu tohoto strachu se ani dále nepokusila odsouzenému utéct.
Odsouzený následně jel kousek lesem a osobní automobil zastavil v blízkosti záchranných bodů XY a XY. Když opustil osobní automobil, podařilo se svědkyni osobní automobil uzamknout zevnitř. Když tento uviděl, že svědkyně chce osobní automobil nastartovat, zvedl větev ležící vedle osobního automobilu a tloukl jí do čelního okna na straně řidiče, takže se čelní sklo rozbilo. Odsouzený přitom přinejmenším předpokládal poškození nebo zničení autoskla. Střepy zasáhly paži svědkyně a způsobily jí malé krvácející řezné rány. Odsouzený se potom pokusil vyčistit rány svědkyně mimo prostor osobního automobilu pomocí jablečné šťávy, protože nemohl najít žádnou vodu. Protože kyselina v jablečné šťávě v ranách pálila, svědkyně plakala bolestí. Když tam svědek T., který jel na kole okolo, zastavil, a zeptal se vzhledem ke stavu svědkyně, zda tato nepotřebuje policii, odsouzený této agresivním tónem poručil, aby si sedla do osobního automobilu, a jel s ní k myčce aut „XY“ v obci XY, kde zastavil u mycího místa, které bylo nejvíce na vnějším okraji, vyluxoval osobní automobil a znovu se pokusil vyčistit paži svědkyně vodou, což ho svědkyně nechala udělat.
Když svědkyně během nyní následující další jízdy prohlásila, že by chtěla domů a že ji má odsouzený nechat na pokoji, tento prohlásil, že chce mít se svědkyní ještě jednou „sex“, což tato odmítla. Nejpozději nyní se odsouzený rozhodl, že tohoto dne vykoná se svědkyní soulož, pokud to bude nutné, i násilně proti její vůli. Chtěl svědkyni potrestat za kontakt s jiným mužem a za rozchod, který mu svědkyně oznámila, a chtěl, aby se svědkyně „cítila tak na dně“, jak se cítil on sám kvůli nadcházejícímu rozchodu. Odsouzený jel z tohoto důvodu na odlehlý pozemek s loukou u silnice XY. Když svědkyně znovu prohlásila, že nechce mít s odsouzeným žádný pohlavní styk, odsouzený řekl, že když mohou mít pohlavní styk se svědkyní jiní muži, i on si může vzít co chce. Svědkyně znovu prohlásila, že nechce mít s odsouzeným žádný pohlavní styk, a tomuto bylo známo, že svědkyně to myslela vážně. Poté, co odsouzený a svědkyně vystoupili z auta, odsouzený svědkyni vyzval, aby se svlékla. Když svědkyně této výzvě nevyhověla, odsouzený stáhl svědkyni kalhoty. Přitlačil ji břichem proti zavazadlovému prostoru jejího osobního automobilu a zavedl nejprve zezadu na krátkou chvíli svůj prst do vagíny svědkyně. Poté vnikl svým penisem zezadu do vagíny svědkyně a vykonal na ní nechráněný pohlavní styk až do svého vyvrcholení. Odsouzený se poté vůči svědkyni vyjádřil, že prý „to přece nebylo tak zlé“, a znovu nastoupil do osobního automobilu. Po chvíli nastoupila do auta opět i svědkyně.
Odsouzený jel se svědkyní do centra města XY. Aby svědkyni odradil od podání trestního oznámení na policii, během jízdy jí vyhrožoval, že ji nahlásí na finančním úřadu, že svědkyně „bokem“ tetuje. Rovněž vyhrožoval, že ji nechá prověřit úřadem pro mládež. Ačkoli svědkyně brala výhružky vážně a měla z nich strach, jela svým osobním automobilem k policejní stanici v obci XY a tam ve 14:00 hodin podala trestní oznámení poté, co odsouzený opustil její osobní automobil krátce předtím v centru města XY. Poté, co příslušníci policie, kteří byli na základě svědkyní vylíčeného stavu věci pověřeni výslechem a předběžným zadržením, odsouzeného nezastihli ani u jeho bývalého zaměstnavatele, ani u jeho matky, kontaktovali ho telefonicky. Odsouzený poté souhlasil s vědomím obvinění, která jsou proti němu vznesena, se setkáním s policií v XY a byl přitom předběžně zadržen. Zatýkacím rozkazem okresního soudu Itzehoe ze dne 15.08.2018 byl odsouzený vzat do vyšetřovací vazby.
Svědkyně jednáním odsouzeného utrpěla několik menších odřenin a podlitin, obzvláště na horních a dolních končetinách a v oblasti trupu, jakož i na levé paži kvůli střepům z rozbitého autoskla četné povrchové řezné, respektive odřením způsobené kožní defekty, které nevyžadovaly žádné lékařské ošetření. Svědkyně se nacházela obzvláště z důvodu činu ze dne 14. 8. 2018 po dobu několika týdnů ve stacionární psychiatrické péči na klinice v XY.
Schopnost odsouzeného pochopit bezpráví činů uvedených v bodech 1. až 4. a jednat podle tohoto uvědomění, nebyla v dobách, kdy byly příslušné činy spáchány, ani narušena, ani značně snížena.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě nejméně trestného činu znásilnění podle §185 tr. zákoníku, vydírání podle §175 tr. zákoníku, pokusu ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §146 tr. zákoníku, pokusu těžkého ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §145 tr. zákoníku).
7. Konkrétně protiprávní jednání odsouzeného uvedené pod bodem 1. rozsudku cizozemského soudu vykazuje nejméně znaky pokusu zločinu těžké újmy na zdraví podle §21 odst. 1 k §145 odst. 1 tr. zákoníku; jednání uvedené pod bodem 2. rozsudku pak nejméně znaky přečinu vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku; jednání pod bodem 3. rozsudku nejméně znaky přečinu pokusu ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §146 odst. 1 tr. zákoníku a jednání pod bodem 4. rozsudku znaky přečinu vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený totiž svým jednáním porušil hned několik právem chráněných zájmů. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení P. K. výše označeným cizozemským rozhodnutím hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 8. 2023
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu