ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.84.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 84/2023-50
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. Z. , jednak rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 205 Ls 414 Js 21564/15, který nabyl právní moci dne 23. 10. 2015, a dále rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 230 Ls 428 Js 10371/19, který nabyl právní moci dne 10. 10. 2019, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 11 Ns 428 Js 10371/19, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 205 Ls 414 Js 21564/15, který nabyl právní moci dne 23. 10. 2015, byl D. Z. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém v jednočinném souběhu s nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v množství větším než malém a v jednočinném souběhu s nedovoleným držením omamných prostředků podle §29 odst. 1 č. 3, §29a odst. 1 bod 2, §30 odst. 1 č. 4 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) a §52 německého trestního zákoníku (StGB). Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a sedmi měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Drážďany, obsažených v jeho rozsudku ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 205 Ls 414 Js 21564/15, se D. Z. předmětné trestné činnosti drogového charakteru dopustil v podstatě tím, že
kvůli financování své dlouholeté konzumace drog se D. Z. v průběhu doby značně zadlužil, načež mu dosud neznámá osoba nabídla, aby pro ni jel do Čech a získal tam 50 gramu Crystalu, který měl být dále prodán v Německu. Za toto měla být D. Z. jednak odpuštěna část jeho dluhů a současně si směl z Crystalu, který měl získat a který měl přepravit z Čech do Německa, ponechat asi tři až čtyři gramy pro sebe. Aby vyrovnal své „dluhy z drog“, D. Z. přistoupil na požadavek této neznámé osoby, která mu poté dne 29. 4. 2015 nebo krátce předtím předala 1.000,00 EUR za účelem získání 50 gramů Crystalu.
V odpoledních hodinách dne 29. 4. 2015 jel D. Z. se svou sestrou B. Z.-A. a se svou známou J. H. do XY v České republice, aby tam získal drogy, k čemuž použil motorové vozidlo tov. zn. VW Golf s registrační značkou XY, které si předtím pronajal. V XY B. Z.-A. a J. H. navštívily jednu známou a zatímco se obě zdržovaly u této známé, D. Z. v této době získal od dosud neznámé osoby za blíže nezjištěných okolností cca 50 gramů Crystalu za 1.000,00 EUR, který mu byl předán v sáčku s klipsem.
Když B. Z.-A. a J. H. opustily po asi čtvrthodině až půlhodině byt své známé, D. Z. čekal na obě již zase před domem, obě ženy nastoupily do osobního automobilu, který řídil D. Z., a všichni jeli zase zpátky směrem do Německa. Na zpáteční cestě do Německa seděla B. Z.-A. na sedadle spolujezdce vepředu, zatímco J. H. seděla za ní. Ve 22:40 hod. cestovali ze směru z České republiky přes hraniční přechod Zinnwald (Cínovec) zpátky do Německa. Krátce po překročení státní hranice se vrchní policejní inspektor G. a vrchní policejní inspektor R. rozhodli, že vozidlo zkontrolují, pročež jeli za použití majáku a sirény za odsouzeným, Ten, jelikož byl tehdy ve zkušební době podmíněného odsouzení, propadl kvůli Crystalu, který měl u sebe, panice. Během rozruchu, který kvůli tomu ve vozidle vznikl, předal své sestře B. Z.-A. získaný sáček s klipsem obsahující 50 gramů Crystalu se slovy, že si ho má vzít, protože on je v podmínce. B. Z.-A., která do té doby nevěděla nic o tom, že s sebou její bratr veze drogy, si vzala sáček s klipsem a schovala ho do své podprsenky, neboť chtěla svému bratrovi pomoci v tom ohledu, aby drogy nebyly nalezeny a aby bylo možné je přepravit dále do tuzemska. Přitom jim oběma bylo známo, že ani bratr, ani ona nedisponovali povolením k nakládání s omamnými prostředky. Při policejní kontrole, která byla vzápětí provedena, byl zajištěn sáček s klipsem včetně obsahu, když se jednalo o 48,5 gramů Crystalu s obsahem účinné látky ve výši minimálně 36,13 gramů metamfetaminové báze.
3. Následně byl D. Z. rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 230 Ls 428 Js 10371/19, který nabyl právní moci dne 10. 10. 2019, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 11 Ns 428 Js 10371/19, uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými prostředky profesionálním způsobem za účelem dosažení zisku v 5 případech, nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v množství větším než malém a nedovoleným držením omamných prostředků podle §1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) ve spojení s přílohou II k BtMG, §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 věta 1 č. 1, č. 3, odst. 3 věta 2 č. 1, §29a odst. 1 č. 2, odst. 2, §31, §35 BtMG a podle §53, §73, §73c německého trestního zákoníku (StGB). Za to byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
4. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Drážďany, obsažených v jeho rozsudku ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 230 Ls 428 Js 10371/19, s nimiž se zcela ztotožnil i odvolací Zemský soud Drážďany, který na podkladě podaného odvolání změnil rozsudek okresního soudu pouze ve výroku o uloženém trestu, se D. Z. předmětné trestné činnosti drogového charakteru dopustil v podstatě tím, že
v blíže neznámé době, v každém případě před 13. 12. 2018, se odsouzený rozhodl, že si nedovoleným nakupováním a dalším prodejem omamných prostředků se ziskem obstará zdroj příjmů, a to po nějakou dobu a v určitém rozsahu, který byl určen k přinejmenším částečnému financování jeho životních potřeb. Dalším prodejem převážné části omamných prostředků chtěl dosáhnout zisků v blíže neznámé výši. Odsouzený přitom věděl, že nevlastní povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky. Při realizaci tohoto úmyslu D. Z. jinak stíhanému R. K. prodal a předal vždy na území města Drážďan Crystal v minimálně průměrné kvalitě, a to za částku 50,00 EUR za 1 gram Crystalu, a sice:
1. dne 13. 12. 2018 po 02:03 hod. 6 gramů,
2. dne 14. 12. 2018 krátce po 15:47 hod. 6 gramů,
3. dne 14. 12. 2018 ve 22:10 hod. znovu minimálně 6 gramů,
4. dne 15. 12. 2018 v 18:38 hod. 3,5 gramu,
5. dne 16. 12. 2018 po 01:24 hod. 6 gramů a
6. dne 19. 12. 2018 ve 14:22 hod. 9,20 gramů s minimálním obsahem účinné látky ve výši 6,00 gramů metamfetaminové báze.
7. dne 15. 10. 2018 s sebou D. Z. vědomě a úmyslně vezl v oblasti ulice XY v Drážďanech 3,14 gramu metamfetaminu, přičemž mu bylo známo, že nevlastnil povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky.
5. Dne 9. 8. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení jednak rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 205 Ls 414 Js 21564/15, který nabyl právní moci dne 23. 10. 2015, a dále rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 230 Ls 428 Js 10371/19, který nabyl právní moci dne 10. 10. 2019, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 11 Ns 428 Js 10371/19, ve vztahu k osobě odsouzeného D. Z. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
6. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
8. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že D. Z. je občanem České republiky, byl odsouzen dvěma cizozemskými soudy a jednotlivá odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně samostatného přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu Drážďany ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 205 Ls 414 Js 21564/15) a dále samostatného přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku (v případě rozsudku Okresního soudu Drážďany ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 230 Ls 428 Js 10371/19, který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Drážďany ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 11 Ns 428 Js 10371/19). Ze skutkových zjištění obou německých soudů totiž jednoznačně vyplývá, že se v prvním případě jednalo o neoprávněný dovoz pervitinu, tedy návykové látky obsahující psychotropní látku, a to ve větším rozsahu (tj. podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., ve spojení s rozhodnutím velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněným pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., v množství větším než 15 gramů této drogy, resp. v množství větším než 5 gramů účinné látky), a to za účelem její další distribuce třetím osobám. Ve druhém případě se pak ze strany odsouzeného jednalo jednak o neoprávněný prodej pervitinu, tedy návykové látky obsahující psychotropní látku, jinému, jakož i neoprávněné přechovávání této látky pro jiného (za účelem její následné distribuce). Jednání odsouzeného popsané ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Drážďany ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 230 Ls 428 Js 10371/19, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Drážďany ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 11 Ns 428 Js 10371/19, pod body II. 1. až 7. by přitom bylo podle příslušných právních předpisů České republiky namístě posoudit jako jeden skutek mající povahu trvajícího trestného činu, neboť ze skutkových zjištění příslušného německého soudu je zřejmé, že odsouzený v témže časovém období pervitin jednak za úplatu prodával další osobě (bod II. 1. a ž 6.), a současně tuto látku pro jiného neoprávněně (za účelem následné distribuce) přechovával (bod II. 7.). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
9. V nyní posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený se opakovaně dopouštěl úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mimo jiné i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného D. Z. je přitom zvyšována zejména četností úmyslných trestných činů, jejichž zákonné znaky svým jednáním naplnil, přičemž pominout nelze ani skutečnost, že se trestné činnosti, jíž byl pravomocně uznán vinným shora citovaným rozsudkem Okresního soudu Drážďany ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 230 Ls 428 Js 10371/19, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Drážďany ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 11 Ns 428 Js 10371/19, dopouštěl i přes své předešlé odsouzení rozsudkem Okresního soudu Drážďany ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 205 Ls 414 Js 21564/15, pro jednání obdobného charakteru, jakož i to, že s dotčenými omamnými látkami (nejméně zčásti) nakládal za účelem jejich další distribuce, tedy za účelem dosažení vlastního obohacení. Pominout nelze ani trestní minulost odsouzeného, jenž byl v rozmezí let 2012 až 2013 celkem dvakrát trestně stíhán a odsouzen pro další trestnou činnost, a to na území Spolkové republiky Německo, byť se vždy jednalo o odsouzení pro majetkově motivovanou trestnou činnost. Z výše uvedeného tedy plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, byť páchaného výhradně na území jiného státu.
10. Ve vztahu k druhu a výši trestů, které byly odsouzenému pravomocně uloženy jednotlivými výše citovanými rozsudky německých soudů, lze konstatovat, že D. Z. byly za jednání, jimiž byl pravomocně uznán vinným jednak rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 205 Ls 414 Js 21564/15, a dále rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 230 Ls 428 Js 10371/19, který nabyl právní moci ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 11 Ns 428 Js 10371/19, v obou případech uloženy již citelnější nepodmíněné tresty odnětí svobody (konkrétně v prvním případě nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a sedmi měsíců a ve druhém případě nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let). Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v dané věci byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na obě výše uvedená odsouzení D. Z. příslušnými soudy Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
11. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 8. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu