ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.90.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 90/2023-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky AAAAA (pseudonym), rozsudkem Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. 22 Ls 109 Js 28377/19 jug, který nabyl právní moci dne 30. 5. 2021, v němž byl uznán vinným jednak pokusem trestného činu krádeže spáchané vloupáním do soukromého bytu v jednočinném souběhu s poškozením věci, dále trestným činem krádeže spáchané vloupáním do soukromého bytu v jednočinném souběhu se zvlášť závažným případem krádeže s následným užitím násilí nebo pohrůžky násilím, v jednočinném souběhu s nebezpečným ublížením na těle, v jednočinném souběhu s poškozením věci podle §223 odst. 1, §224 odst. 1 č. 2, §242 odst. 1, §244 odst. 1 č. 1 a č. 3, odst. 4, §252, §250 odst. 2 č. 1, §303 odst. 1 a §303c německého trestního zákoníku (body II. 1. a II. 2. rozsudku), a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky AAAAA, rozsudkem Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. 22 Ls 109 Js 28377/19 jug, který nabyl právní moci dne 30. 5. 2021, a to pro trestný čin nedovoleného držení omamných prostředků podle §1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky ve spojení s přílohou III k tomuto zákonu a §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (bod II. 3. rozsudku) a jemu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. 22 Ls 109 Js 28377/19 jug, který nabyl právní moci dne 30. 5. 2021, byl AAAAA (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným jednak pokusem trestného činu krádeže spáchané vloupáním do soukromého bytu v jednočinném souběhu s poškozením věci, dále trestným činem krádeže spáchané vloupáním do soukromého bytu v jednočinném souběhu se zvlášť závažným případem krádeže s následným užitím násilí nebo pohrůžky násilím, v jednočinném souběhu s nebezpečným ublížením na těle, v jednočinném souběhu s poškozením věci a trestným činem nedovoleného držení omamných prostředků podle podle §223 odst. 1, §224 odst. 1 č. 2, §242 odst. 1, §244 odst. 1 č. 1 a č. 3, odst. 4, §252, §250 odst. 2 č. 1, §303 odst. 1 a §303c německého trestního zákoníku (StGB) a §1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky ve spojení s přílohou III k tomuto zákonu a §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG). Za toto jednání byl AAAAA odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, se AAAAA předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
1) dne 29. 11. 2019 v 09:30 hod. si odsouzený obstaral přístup do rodinného domu poškozené J. T. v nemovitosti na adrese XY, XY, tak, že do okna neobývaného sklepního bytu vhodil kámen a dále si vzniklým otvorem otevřel okno, aby prohledal obytný dům ohledně předmětů, které se vyplatí ukrást, a aby si je dále ponechal pro sebe, ačkoli, jak věděl, na ně neměl žádný nárok. Po vhození kamenu do okna se odsouzený vydal do rodinného domu a prohledal skříně a šuplata ve sklepních prostorách, v komoře a v kotelně ohledně předmětů, které se vyplatí ukrást. Přitom v jedné sklepní místnosti nalezl sekyru, kterou si připravil, aby se pomoci ní mohl bránit pro případ svého odhalení. Poté, co svědkyně S. T., která byla v domě přítomna, uslyšela ve sklepě nějaký hluk a zavolala: „Mami“, odsouzený se ze strachu před odhalením svého činu vzdálil a nemovitost opět opustil. Vhozením kamenu vznikla na okně věcná škoda minimálně ve výši 150,00 EUR.
2) dne 29. 11. 2019 v 11:30 hod. si odsouzený obstaral přístup do asi 200 metrů vzdáleného rodinného domu poškozeného J. Z. v nemovitosti na adrese XY, XY, a to tak, že rozbil prosklení ve dveřích do sklepa, aby potom obytný dům prohledal ohledně předmětů, které se vyplatí ukrást, a aby si je dále ponechal pro sebe, ačkoli, jak věděl, na ně neměl žádný nárok. Po rozbití prosklení dveří do sklepa se odsouzený takto vzniklým otvorem vydal do přízemí tak, že opět vypáčil jedny nezablokované dveře, a prohledal tam skříně a šuplata ohledně předmětů, které se vyplatí ukrást. Dále se vydal do horního podlaží a tam také prohledal neobydlený, ale zcela zařízený byt. Ze skříní nacházejících se v rodinném domě odsouzený vzal dvoje pánské náramkové hodinky, dvě kapesní svítilny zn. LivarnoLux, jeden starý polní dalekohled zn. Optus, peníze v hotovosti ve výši 5 EUR z kasičky ve tvaru prasátka, 1.200 českých korun a jeden set na zastřihování vousů a vlasů, jakož i jeden fotoaparát zn. Lumix v celkové hodnotě přibližně 150,00 EUR. V 11:40 hod. se vrátil zpět do svého domu majitel bytu, svědek Z., který tak odsouzeného překvapil. Aby si odsouzený mohl kořist ponechat, použil pepřový sprej/dráždivý plynový sprej, který si přinesl s sebou, a to tak, že ho nastříkal do obličeje poškozeného, který tím utrpěl, jak to odsouzený přinejmenším předpokládal a s čímž počítal, popálení v obličeji. Odsouzený poté uprchl s ukradenými předměty nejdříve neznámým směrem, když při opouštění rodinného domu dále odcizil klíče od osobního automobilu ze svazku klíčů poškozeného, který vězel v domovních dveřích. Při páchání činů měl odsouzený s sebou, vedle použitého pepřového spreje, jeden boxer, jeden sklápěcí kapesní nůž a jeden další pepřový sprej. Vypáčením vznikla na dveřích věcná škoda ve výši minimálně 200,00 EUR.
3) při zatčení v areálu firmy P., XY, XY, dne 29. 11. 2019 ve 12:02 hod., s sebou měl odsouzený vědomě a úmyslně Crystal v množství 0,88 gramů brutto s obsahem účinné látky minimálně ve výši 20 % metamfetaminové báze. Kterak odsouzený věděl, nevlastnil povolení nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky.
3. Dne 10. 8. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na odsouzení AAAAA rozsudkem Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. 22 Ls 109 Js 28377/19jug, který nabyl právní moci dne 30. 5. 2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona toliko částečně.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený AAAAA je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že když je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
7. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.
8. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného AAAAA dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku uvedeného pod bodem II. 3) výrokové části rozsudku Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. 22 Ls 109 Js 28377/19jug, ve kterém je spatřován trestný čin nedovoleného držení omamných prostředků podle §1 odst. 1 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky ve spojení s přílohou III k tomuto zákonu a §3 odst. 1 č. 1, §29 odst. 1 č. 3 německého zákona o nakládání s omamnými prostředky (BtMG) a německého trestního zákoníku (StGB) .
9. Skutek popsaný pod bodem II. 3) rozsudku Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé - spočívající v tom, že odsouzený AAAAA měl u sebe dne 29. 11. 2019 crystal (tj. pervitin) v množství 0,88 gramů brutto s obsahem účinné látky minimálně ve výši 20 % metamfetaminové báze, aniž by vlastnil povolení nezbytné pro zacházení s omamnými látkami - by totiž odpovídal trestnému činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 českého trestního zákoníku pouze za předpokladu, že by byl odsouzený usvědčen z toho, že by pro vlastní potřebu přechovával pervitin v množství větším než malém. Tomu podle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., odpovídá množství více než 1,5 g této drogy, resp. více než 0,5 gramu účinné látky či 0,6 gramu hydrochloridu. Vzhledem k tomu, že u odsouzeného bylo zajištěno toliko 0,88 g pervitinu s obsahem 20% účinné látky (tj. 0,176 gramů metamfetaminové báze), nebylo možné shledat naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, přičemž v úvahu nepřichází ani použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky. Ze skutkových zjištění německého soudu totiž není nikterak zřejmé, že by daná látka byla odsouzeným neoprávněna vyrobena, dovezena, provezena či přechovávána pro jiného (tedy držena za účelem její nedovolené distribuce jiným osobám) ve smyslu zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku. Naopak, v rámci odůvodnění dotčeného rozsudku německého soudu bylo jednoznačně konstatováno, že odsouzeným držená látka byla určena výhradně k jeho vlastní konzumaci. Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem II. 3) citovaného rozsudku Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, ve kterém byl spatřován trestný čin nepovoleného držení omamných látek podle německého zákona o omamných látkách (BtMG) a jemu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, zamítl.
10. Naopak, pokud jde o skutky popsané pod body II. 1) a 2) rozsudku Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, které byly právně kvalifikovány jednak jako pokus trestného činu krádeže spáchané vloupáním do soukromého bytu v jednočinném souběhu s poškozením věci, dále jako trestný čin krádeže spáchané vloupáním do soukromého bytu v jednočinném souběhu se zvlášť závažným případem krádeže s následným užitím násilí nebo pohrůžky násilím, v jednočinném souběhu s nebezpečným ublížením na těle, v jednočinném souběhu s poškozením věci podle německého trestního zákoníku, lze konstatovat, že toto odsouzení se týká skutků, které vykazují zákonné znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), c) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaného v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, a jsou tedy oboustranně trestné. Tyto skutky tedy splnily všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
11. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činu, jakož i tím, že odsouzený svým jednáním naplnil zákonné znaky skutkové podstaty hned dvou úmyslných trestných činů. Pominout nelze ani trestní minulost odsouzeného, který byl na území České republiky v období let 2016 až 2023 již opakovaně (celkem čtyřikrát) soudně trestán, a to pro různorodou trestnou činnost, když ve dvou případech, jež nejsou dosud zahlazeny, mu byl ukládán nepodmíněný trest odnětí svobody. Z výše uvedeného tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
12. Ve vztahu k druhu a výměře trestu lze konstatovat, že odsouzenému byl za nyní posuzované jednání, jímž byl pod body II. 1) a 2) pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, a jež bylo právně kvalifikováno jednak jako pokus trestného činu krádeže spáchané vloupáním do soukromého bytu v jednočinném souběhu s poškozením věci, dále jako trestný čine krádeže spáchané vloupáním do soukromého bytu v jednočinném souběhu se zvlášť závažným případem krádeže s následným užitím násilí nebo pohrůžky násilím, v jednočinném souběhu s nebezpečným ublížením na těle, v jednočinném souběhu s poškozením věci podle německého trestního zákoníku, uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody, který však svým druhem, jakož i výměrou zcela odpovídá závažnosti předmětného skutku.
13. Nejvyšší soud tedy návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném v bodě I. výrokové části tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl, že se pouze na dva z celkového počtu tří skutků AAAAA, jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé, Spolková republika Německo, ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. 22 Ls 109 Js 28377/19jug, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, v souladu s tím alikvotně snížil i tímto rozsudkem německého soudu uložený nepodmíněný trest odnětí svobody, a to z původního nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců na konečný trest dvou let a čtyř měsíců, který tak svým druhem i výměrou zcela odpovídá závažnosti jednání odsouzeného popsanému pod body II. 1) a 2) shora citovaného rozsudku Okresního soudu Regensburg, soudu pro mladistvé.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 8. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu