Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.08.2023, sp. zn. 11 Tcu 92/2023 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.92.2023.1

sp. zn. 11 Tcu 92/2023-29 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 29. 8. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky L. K. rozsudkem TRIBUNAL JUDICIAL DA COMARCA DO PORTO-V.CONDE-JC CRIMINAL-JUIZ 3, Portugalsko, ze dne 13. 7. 2015, sp. zn. 364/15.1JAPRT, hledí jako na odsouzení soudem České republiky . Odůvodnění: Rozsudkem TRIBUNAL JUDICIAL DA COMARCA DO PORTO-V.CONDE-JC CRIMINAL-JUIZ 3, Portugalsko, ze dne 13. 7. 2015, sp. zn. 364/15.1JAPRT, který nabyl právní moci 24. 8. 2015, byla L. K. uznána vinnou trestným činem obchodování s omamnými látkami podle §21 odst. 1 zákona č. 15/93 ze dne 22. 1. 1993, s odkazem na tabulku I-B připojenou k témuž právnímu předpisu a portugalského trestního zákona, a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků a 8 (osmi) měsíců. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená L. K. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že aniž by vlastnila oprávnění nezbytné pro nakládání s omamnými prostředky, na žádost blíže nezjištěné osoby nebo osob, které ji kontaktovaly, za peněžní odměnu ve výši 5.000 euro, jakož i úhradu veškerých nákladů s dopravou, pobytem a stravou, souhlasila s převozem omamné látky – kokainu a jejím předáním příjemci v Evropě, přičemž d ne 15. 2. 2015 v 09:15 hod. vystoupila na letišti XY, které se nachází v XY v okresu XY, jako cestující letu XY ze XY – Brazílie, směřujícího do XY, Belgie, s mezipřistáním na tomto letišti. Přitom měla připevněné na svém těle, na nohou, dva balíčky obsahující práškový kokain o celkové hrubé hmotnosti 2.050 gramů a s celkovou čistou hmotností 1.696,385 gramů, z nichž lze vyrobit 7.838 průměrných denních jednotlivých dávek. Odsouzená si tyto balíčky před nástupem do letadla připevnila ke svému tělu a následně je zakryla oblečením, jež měla na sobě. Byla si přitom dobře vědoma povahy omamné látky obsažené ve výše uvedeném plastovém obalu, kterou držela a převážela do Evropy, a rovněž věděla, že držení, přeprava a prodej této látky jsou činnosti zákonem zakázané. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená L. K. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená L. K. se pro svůj finanční prospěch podílela jako kurýr na nedovoleném pašování omamné látky – kokainu z Brazílie do Evropy. Dopustila se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována druhem a množstvím převážené drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. 8. 2023 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu