ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.96.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 96/2023-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 8. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky K. P. , rozsudkem Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 22 Ls 421 Js 15088/21, který ve vztahu k jeho osobě nabyl právní moci dne 13. 12. 2022, v němž byl uznán vinným trestným činem krádeže spáchané vloupáním do bytu ve dvou případech ve vícečinném souběhu, ve vícečinném souběhu s používáním označení protiústavních organizací a dvěma případy vyhrožování ve vícečinném souběhu, a to vždy v jednočinném souběhu s urážkou, jakož i v jednom případě v jednočinném souběhu s porušením domovní svobody podle §86 a odst. 1 č. 1, odst. 2, §123 odst. 1 a 2, §185, §194, §241 odst. 1 a 2 v aktuálním znění, jakož i ve znění účinném do 3. 4. 2021, §242 odst. 1, §244 odst. 1 č. 3, §52, §53, §73c německého trestního zákoníku (body II. 66. až 70. rozsudku), a tomu odpovídající část úhrnného trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců , hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Naproti tomu se zamítá návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky K. P. , rozsudkem Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 22 Ls 421 Js 15088/21, který ve vztahu k jeho osobě nabyl právní moci dne 13. 12. 2022, a to pro trestný čin úmyslného řízení v opilosti podle §316 odst. 1 německého trestního zákoníku (bod II. 65. rozsudku) a jemu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání jednoho měsíce.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 22 Ls 421 Js 15088/21, který ve vztahu k jeho osobě nabyl právní moci dne 13. 12. 2022, byl K. P. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným jednak trestným činem krádeže spáchané vloupáním do bytu ve dvou případech ve vícečinném souběhu, ve vícečinném souběhu s používáním označení protiústavních organizací a dvěma případy vyhrožování ve vícečinném souběhu, a to vždy v jednočinném souběhu s urážkou, jakož i v jednom případě v jednočinném souběhu s porušením domovní svobody podle §86 a odst. 1 č. 1, odst. 2, §123 odst. 1 a 2, §185, §194, §241 odst. 1 a 2 v aktuálním znění, jakož i ve znění účinném do 3. 4. 2021, §242 odst. 1, §244 odst. 1 č. 3, §52, §53, §73c německého trestního zákoníku (body II. 66. až 70. rozsudku) a dále trestným činem úmyslného řízení v opilosti podle §316 odst. 1 německého trestního zákoníku (bod II. 65. rozsudku), za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jedenácti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Pirna se K. P. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že:
65) K. P. jel dne 7. 8. 2020 v 18:00 hod. na jízdním kole po ulici XY v XY, ačkoli nebyl v důsledku předchozího požití alkoholu způsobilý k jízdě, když ze vzorku krve, která mu byla odebrána téhož dne ve 20:35 hod., vyplynula koncentrace alkoholu v krvi ve výši 1,64 ‰. Svou nezpůsobilost v jízdě přitom K. P. rozpoznal na základě celkových okolností, přinejmenším ji však předpokládal.
66) dne 7. 8. 2020 v 18:25 hod. K. P. během policejní kontroly v ulici XY v XY urážel vrchního policejního inspektora XY slovy: „Idiot, kretén, čurák“, aby vyjádřil své opovržení. Dále mu vyhrožoval slovy: „Zabiju tě. Vím, kdo jsi a kde bydlíš, přijdu a zabiju tebe i tvou rodinu.“, tedy spácháním deliktu zabití. K tomu pomocí gest ukazoval proříznutí hrdla.
67) dne 7. 8. 2020 po činu uvedeném v bodě 66) K. P. na ulici XY v obci XY hlasitě vykřikoval „Sieg Heil“ a přitom natahoval pravou paži směrem ke kolemjdoucímu, přičemž věděl, že přitom použil symbol strany označené podle §86 odst. 1 č. 1 německého trestního zákoníku.
68) dne 22. 8. 2021 v 17:00 hod. K. P. vstoupil do garáže na adrese XY, XY a zdržoval se v ní, ačkoli ho poškozený J. R., který sem přišel, vícekrát vyzval, aby garáž opustil, a ačkoli znal nesouhlas oprávněné osoby. Zatímco se K. P. zdržoval ve shora uvedené garáži, urážel rovněž přítomnou poškozenou A. S. slovy: „Špinavá kunda“, jakož i „Ošoustej se“, aby vyjádřil své opovržení. Když do garáže vstoupil G. U. S., odsouzený P. hrozil všem třem poškozeným slovy: „Zabiju vás všechny.“, přičemž vycházel z toho, že poškození chápali vyhrožování vážně.
69) v přesně nezjištěné době mezi 27. 8. 2021 v 16:00 hod. a 30. 8. 2021 v 11:00 hod. se K. P. společně se spoluobviněným F. dostali na pozemek poškozeného I. na adrese XY v XY a dále vnikli oknem do tam se nacházejícího rodinného domu a odcizili odtud jeden elektrický generátor, jednu benzinovou motorovou kosu, jedno kalové čerpadlo, jeden stativ s dvojitým LED zářičem, jednu digitální kuchyňskou váhu, jakož i jednu stojanovou pumpu v celkové hodnotě 808 EUR, aby si je ponechali pro sebe.
70) v blíže nezjištěné době mezi 31. 8. 2021 v 19:35 hod. a 1. 9. 2021 v 01:38 hod. K. P. společně se spoluobviněným F. a další neznámou osobou vnikli znovu do shora uvedeného rodinného domu popsaného pod bodem 69), a to tak, že K. P. vytrhl okenní rám jednoho sklepního okna, aby se tak otevřeným oknem dostal do domu, a odcizili odtud jeden hliníkový box, jeden zlatnický-ocelový nástroj včetně motorů a příslušenství, šperkařské potřeby, jakož i boxy na drahokamy s drahokamy a šperky v celkové hodnotě minimálně 30.000,- EUR, aby je použili pro sebe.
3. Dne 15. 8. 2023 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na odsouzení K. P. rozsudkem Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 22 Ls 421 Js 15088/21, který ve vztahu k jeho osobě nabyl právní moci dne 13. 12. 2022, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou ve vztahu k osobě odsouzeného splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona, a to ohledně výše uvedeného odsouzení německým soudem, toliko částečně.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený K. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že když je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
7. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.
8. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného K. P. dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna stran skutku, ve kterém je rozsudkem Okresního soudu Pirna spatřován trestný čin úmyslného řízení v opilosti podle §316 odst. 1 německého trestního zákoníku (bod II. 65. rozsudku).
9. Skutek popsaný pod bodem II. 65. citovaného rozsudku Okresního soudu Pirna, spočívající v tom, že odsouzený jel dne 7. 8. 2020 v 18:00 hod. na jízdním kole po ulici XY v XY, ačkoli nebyl v důsledku předchozího požití alkoholu způsobilý k jízdě, když ze vzorku krve, která mu byla odebrána téhož dne ve 20:35 hod., vyplynula koncentrace alkoholu v krvi ve výši 1,64 ‰, totiž není podle platné české právní úpravy trestným činem. Jízdu na jízdním kole po požití alkoholu totiž nelze bez dalšího považovat za výkon činnosti ve stavu vylučujícím způsobilost, jež si pachatel přivodil vlivem návykové látky, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí anebo způsobit značnou škodu na majetku ve smyslu trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 českého trestního zákoníku, přičemž v úvahu nepřichází ani použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky.
10. Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně výše citovaného cizozemského odsouzení ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem II. 65. rozsudku Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 22 Ls 421 Js 15088/21, který nabyl právní moci dne 13. 12. 2022, a tomuto skutku odpovídající části úhrnného trestu v trvání jednoho měsíce, zamítl.
11. Naopak jde-li o skutky popsané pod body II. 66. až 70. rozsudku Okresního soudu Pirna ve svém rozsudku ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 22 Ls 421 Js 15088/21, které tento soud právně kvalifikoval jako trestný čin krádeže spáchané vloupáním do bytu ve dvou případech ve vícečinném souběhu, ve vícečinném souběhu s používáním označení protiústavních organizací a dvěma případy vyhrožování ve vícečinném souběhu, a to vždy v jednočinném souběhu s urážkou, jakož i v jednom případě v jednočinném souběhu s porušením domovní svobody podle §86 a odst. 1 č. 1, odst. 2, §123 odst. 1 a 2, §185, §194, §241 odst. 1 a 2 v aktuálním znění, jakož i ve znění účinném do 3. 4. 2021, §242 odst. 1, §244 odst. 1 č. 3, §52, §53, §73c německého trestního zákoníku, lze konstatovat, že se odsouzení týká skutků, které jednoznačně vykazují znaky trestného činu rovněž podle právního řádu České republiky, konkrétně v případě jednání popsaného pod body II. 66. a 68. dvou samostatných (s ohledem na cca jednoletý časový odstup mezi těmito jednáními) přečinů nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1 tr. zákoníku, v případě jednání popsaného pod bodem II. 67. přečinu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle §404 tr. zákoníku a v případě jednání popsaného pod body II. 69. a 70. jednoho pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaného v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění Okresního soudu Pirna je totiž zřejmé, že si odsouzený v případě jednání popsaného pod body II. 69 a 70. více dílčími útoky, jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, čin spáchal vloupáním a způsobil jím větší škodu [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 100.000,- Kč] a současně tímto svým jednáním za užití násilí neoprávněně vnikl do obydlí jiného. Stran jednání popsaného pod body II. 66. a 68. pak jinému vyhrožoval usmrcením takovým způsobem, že to mohlo vzbudit důvodnou obavu, zatímco v případě jednání popsaného pod bodem II. 67. veřejně projevoval sympatie k hnutí, které prokazatelně směřovalo k potlačení práv a svobod člověka, hlásalo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou a třídní zášť, jakož i zášť vůči jiné skupině osob (gesty odsouzeného projevovaný jasný odkaz na hitlerovský nacismus). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
12. V posuzované věci jsou však ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený K. P. se během krátkého období (v rámci jednoho roku) opakovaně a ve větší míře dopouštěl různorodé trestné činnosti, když svým jednáním naplnil zákonné znaky více skutkových podstat úmyslných trestných činů. O společenské škodlivosti jeho jednání pak vedle povahy a charakteru jím páchaných trestných činů svědčí mimo jiné i jeho trestní minulost, když z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů plyne, že byl na území České republiky v rozmezí let 2004 až 2022 celkem pětkrát pravomocně odsouzen, a to výhradně pro úmyslnou trestnou činnost násilného charakteru, byť v důsledku zahlazení odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně však nelze pominout, že v období let 2012 až 2022 se dopustil celkem v sedmi případech další trestné činnosti různorodého charakteru též na území Spolkové republiky Německo, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, osobě odsouzeného nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí.
13. Nejvyšší soud tedy návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném v bodě I. výrokové části tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl, že se pouze na pět z celkového počtu šesti skutků K. P., jimiž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 24. 8. 2022, sp. zn. 22 Ls 421 Js 15088/21, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, v souladu s tím alikvotně snížil i tímto rozsudkem německého soudu uložený nepodmíněný trest odnětí svobody, a to z původního úhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jedenácti měsíců na konečný jeden rok a deset měsíců, který tak svým druhem i výměrou zcela odpovídá závažnosti jednání odsouzeného popsanému pod body II. 66. až 70. shora citovaného rozsudku Okresního soudu Pirna.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 8. 2023
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu