Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.08.2023, sp. zn. 11 Tcu 98/2023 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.98.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.98.2023.1
sp. zn. 11 Tcu 98/2023-38 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 29. 8. 2023 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky W. G rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakouská republika, ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 13 Hv 12/2021w, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: Rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakouská republika, ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 13 Hv 12/2021w, který nabyl právní moci 22. 6. 2021, byl W. G. uznán vinným v bodě I. zločinem částečně dokonané závažné krádeže, částečně pokusem závažné krádeže, částečně vloupáním v rámci zločinného spolčení jako spolupachatel podle §12 třetí případ, §127, §128 odst. 1 bod 5, §129 odst. 1 bod 1, §130 odst. 2, §15 odst. 1 rakouského trestního zákona a v bodě II. přečinem zatajování listin jako spolupachatel podle §12 třetí případ, §229 odst. 1 třetí případ rakouského trestního zákona. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený W. G. dopustil trestné činnosti tím, že: I. dne 5. 9. 2020 v obci XY a na jiných místech, přispěl jako člen zločinného spolčení, se spoluúčastí dalších členů tohoto spolčení L. L. a L. G., kteří byli již odsouzeni rozsudkem Zemského soudu v Linci ze dne 21. 1. 2021, sp. zn. 13 Hv 34/20d, jakož i zvlášť stíhaného R. G., k páchání trestné činnosti těchto pachatelů, kteří dne 5. 9. 2020 v obci XY ke škodě společnosti A. F. GmbH, XY XY odcizili movité věcí v hodnotě převyšující částku 5.000 euro tak, že: 1) z výstavního prostoru prodejní oblasti provozní budovy společnosti A. F. GmbH v XY, XY odcizili tři nová, popř. zánovní osobní motorová vozidla zn. Volkswagen typ Touareg bílé barvy, VIN: XY, v hodnotě 58.279,59 euro; zn. Volkswagen typ T-Roc bílé barvy, VIN: XY, v hodnotě 31.301,90 euro a zn. Volkswagen typ VW T-Cross bílé barvy, VIN: XY, v hodnotě 21.007,92 euro, tedy v celkové hodnotě 110.589,41 euro, a to tak, že se do provozní budovy vloupali vstupem přes plexisklovou tabuli roletové brány, 2) pokusili se odcizit hliníkové ráfky ojetého vozu zn. Volkswagen typ Tiguan, který byl odstaven na prostranství v areálu podniku, v hodnotě 2.500 euro, Odsouzený napomáhal tím, že L. L., L. G. a R. G. dovezl VW-Busem, který zajistil zvlášť k tomuto účelu, do obce XY, kde je nechal vystoupit naproti areálu závodu společnosti A. F. G. v obci XY, XY, a po celou dobu hlídal, čímž předmětnou trestnou činnost dle bodu I. výroku o vině umožnil, usnadnil a jinak podporoval II. Rovněž napomáhal trestné činnosti L. L. a L. G., kteří v souvislosti s trestnými činy popsanými v bodě I. výroku o vině zatajili listiny, a to registrační značky, s nimiž nesměli disponovat, s úmyslem zabránit, aby tyto byly použity v právním styku k prokázání právního vztahu - platné registrace ve smyslu zákona o motorových vozidlech motorového vozidla na němž byly umístěny, jakož i k prokázání práva - platného oprávnění ve smyslu zákona o motorových vozidlech podle §36 odst. 1 zákona o motorových vozidlech k používání motorového vozidla, na němž byly umístěny, na veřejných komunikacích, a to tak, že tyto registrační značky umístili pro převoz tří odcizených osobních motorových vozidel na tato vozidla, a sice: 1) jednu registrační značku XY a jednu registrační značku XY oprávněných disponentů společnosti A. F. GmbH, XY XY, které byly namontovány vždy na jiných motorových vozidlech odstavených v areálu závodu; 2) dvě registrační značky XY oprávněného disponenta A. G. z jeho motorového vozidla odstaveného v oblasti obce XY; tím, že L. L. a L. G. dovezl VW-Busem, který zajistil zvlášť k tomuto účelu, do obce XY, kde je nechal vystoupit naproti areálu závodu společnosti A. F. GmbH v obci XY, XY, a po celou dobu hlídal, čímž předmětnou trestnou činnost podle bodu II. výroku o vině umožnil, usnadnil a jinak podporoval Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený W. G. je občanem České republiky a byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy. W. G. se pro svůj prospěch podílel na majetkové trestné činnosti, kterou byla způsobena vyšší škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována tím, že se této dopouštěl jako člen zločinného spolčení, tak i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení W. G. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. 8. 2023 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/29/2023
Spisová značka:11 Tcu 98/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:11.TCU.98.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:12/04/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-12-06