ECLI:CZ:NS:2023:11.TDO.734.2022.1
sp. zn. 11 Tdo 734/2022-3753
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2023 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněných 1.Tomáše Rukavičky , nar. 15. 12. 1955 v Hlinsku, trvale bytem Vinecká 93, Mladá Boleslav, t. č. Bačalky 36, 507 23 Bačalky, a 2. L. Š. a zároveň též v neprospěch zúčastněné osoby 3. Greeninvest Energy, a. s. , IČ: 271 47 215, se sídlem Příkop 843/4, Zábrdovice, 602 00 Brno, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 4. 2022, sp. zn. 1 To 92/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 6/2019, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 2. 7. 2021, sp. zn. 46 T 6/2019, byl obviněný Tomáš Rukavička uznán vinným zvlášť závažným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, zčásti dokonaným a zčásti nedokonaným ukončeným ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle §209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) roků a 6 (šesti) měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl odsouzen k trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu 8 (osmi) roků. Podle §67 odst. 1 tr. zákoníku a §68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 300 (tři sta) denních sazeb po 10.000 (deseti tisíci) Kč, tedy celkem 3.000.000 (tři miliony) Kč. Obviněný L. Š. byl uznán vinným pomocí podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k zvlášť závažnému zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, zčásti dokonanému a zčásti nedokonanému ukončenému ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle §209 odst. 5 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1, 6 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) roků. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl odsouzen k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu práce revizního technika elektrických zařízení na dobu 5 (pěti) roků. Podle §101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku bylo společnosti Greeninvest Energy a. s., IČ: 271 47 215, se sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno (dále též jen „společnost Greeninvest Energy“), uloženo ochranné opatření – zabrání věci, a to peněžních prostředků uložených na ve výroku rozsudku specifikovaných bankovních účtech, a to vždy v plné výši uložené na těchto účtech ke dni 2. 7. 2021. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost OTE, a. s., IČ: 264 63 318, se sídlem Sokolovská 192, 180 00 Praha, odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Vrchní soud v Olomouci rozhodl rozsudkem ze dne 7. 4. 2022, sp. zn. 1 To 92/2021, o odvolání obviněných Tomáše Rukavičky, L. Š., zúčastněné osoby společnosti Greeninvest Energy a poškozené OTE, a. s., tak, že podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. z podnětu odvolání obou obviněných a zúčastněné osoby napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu. Za splnění podmínek §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněné Tomáše Rukavičku a L. Š. podle §226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – pobočky Brno, ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. 3 VZV 6/2017, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Podle §229 odst. 3 tr. ř. byla poškozená společnost OTE, a. s., odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §256 tr. ř. bylo odvolání poškozené OTE, a. s. zamítnuto.
3. Podanou obžalobou bylo obviněným kladeno za vinu, že
I.
Tomáš Rukavička, jako vedoucí projektu výstavby FVE 4,06 MW Ladná II., jednající jednak v rámci oprávnění a povinností vyplývajících mu z pracovní smlouvy uzavřené se společností Greeninvest Energy dne 1. 12. 2009 (i z jejího dodatku ze dne 31. 12. 2009) a jednak v rámci v rámci oprávnění a povinností plynoucích mu z funkce člena představenstva společnosti Greeninvest Energy, vycházející v rámci řízení výstavby FVE 4,06 MW Ladná II. ze Smlouvy o dílo č. 110/05/2010,uzavřené mezi investorem - společností Greeninvest Energy a generálním dodavatelem stavby – společnosti D&D Elektromont, s. r. o., kterou jménem společnosti Greeninvest Energy dne 17. 03. 2010 uzavřel,
tak poté, co nejprve dne 25. 11. 2010 podal u Energetického regulačního úřadu v Jihlavě Žádost o změnu licence pro podnikání v energetických odvětvích pro právnické osoby k licenci ERÚ č. 110910185, vydané dne 07. 12. 2009 pro první etapu FVE Ladná o výkonu 1,15 MW, záměrným jednáním v rámci licenčního řízení o změnu licence na provozování FVE 4,06 MW Ladná II., úmyslně uvedl v omyl zástupce Energetického regulačního úřadu v Jihlavě, když předstíral, že tato výrobna je ve stavu úplné dokončenosti a splňuje všechny podmínky pro udělení licence, byť tomu tak nebylo, a proto za účelem vytvoření nepravdivých podkladů umožnil obviněnému L. Š. ve dnech 19. 11. 2010 do 23. 11. 2010 provedení výchozí revize elektrárny, na základě které, byla dne 24. 11. 2010 (datace 14. 11. 2010 je zjevně tisková chyba) vyhotovena nepravdivá výchozí revizní zpráva č. 4722, ve které je výslovně nepravdivě uvedeno, že na revidované na zařízení o výkonu 4,06 MW je zapojeno 21 700 panelů a dále je nepravdivě uvedeno, že revidované zařízení je schopné bezpečného provozu,
a dále podepsal jménem společnosti Greeninvest Energy dne 25. 11. 2010 nepravdivý předávací protokol, který ve smyslu shora uvedené smlouvy o dílo deklaroval dokončení výstavby elektrárny, a tím i přechod vlastnictví k fotovoltaickému systému FVE Ladná II. na společnost Greeninvest Energy a tento protokol podepsal s vědomím, že bude použit v rámci licenčního řízení vedeného u Energetického regulačního úřadu týkajícího se udělení licence vztahující se k výrobně FVE Ladná II., jako nutný doklad pro potřeby licenčního řízení o přechodu vlastnictví k fotovoltaické elektrárně na společnost Greeninvest Energy, a provedení této revize a zpracování revizní zprávy umožnil a předávací protokol podepsal přesto, že si byl vědom jako zástupce investora a jako pracovník odpovídající za vedení výstavby toho, že v době provedení revize a zpracování revizní zprávy a v době podpisu předávacího protokolu není revidované a předávané zařízení dostavěné, neboť v době provedení revize bylo dodáno pouze 13 300 panelů, takže více jak třetina (8 400 panelů) fotovoltaických panelů, jejichž zapojení podléhá předmětné revizi, byla dodána na stavbu až po provedení revizní prohlídky a k dokončení dodávky fotovoltaických panelů došlo až po datu 26. 11. 2010 a teprve po jejich dodání mohlo dojít k jejich montáži na konstrukce a k jejich zapojení a k provedení řádné revize a k předání díla, a byl si tedy vědom toho, že revizní zpráva, která deklaruje, že revidované zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu, neodpovídá skutečnému stavu, neboť dílo v době revize, tak jak bylo popsané v předmětné revizní zprávě, neexistovalo a nemohla být tedy konstatována jeho bezpečnost, a dále že předávací protokol v rozporu se Smlouvou o dílo (bod 8.5 smlouvy) záměrně deklaruje převzetí díla jako plně dokončeného, byť tomu tak nebylo, a že oba dokumenty jsou tedy nepravdivé,
přičemž takto postupoval s vědomím, že nepravdivá revizní zpráva i nepravdivý předávací protokol jsou nezbytné pro vydání licence pro podnikání v energetických odvětvích a budou v probíhajícím licenčním řízení sloužit k navození a potvrzení dojmu o úplné dokončenosti a bezpečnosti stavby Fotovotovoltaické elektrárny Ladná II., a oba tyto dokumenty, tedy nepravdivou revizní zprávu i nepravdivý předávací protokol ze dne 25. 11. 2010, předložil osobně v rámci licenčního řízení na ERÚ Jihlava,
takže v průběhu celého licenčního řízení až do právní moci Rozhodnutí ERÚ o změně licence, tedy v době od 25. 11. 2010 do 10. 12. 2010, úmyslně tajil před Energetickým regulačním úřadem významnou okolnost, že v době provedení revize elektrického výrobního zařízení dne 23. 11. 2010, jakož i v době podpisu předávacího protokolu dne 25. 11. 2010 nebyla elektroinstalace dané výrobny ani zdaleka ve stavu dokončenosti, přičemž také věděl, že jím podepsaný protokol a nepravdivá revizní zpráva budou využity v rozporu se skutečným stavem k protiprávnímu získání změny licence společnosti Greeninvest Energy, na provoz fotovoltaické elektrárny Ladná II., k jejímu připojení k distribuční síti společnosti E.ON Distribuce, a. s., k uzavření smluv s odběrateli elektrické energie společnostmi E.ON Distribuce, a. s., a E.ON Energie, a. s., a k následné neoprávněné fakturaci částek za dodávky elektrické energie distribuční společnosti, případně jejím právním nástupcům, a k neoprávněnému obohacení společnosti Greeninvest Energy v rozsahu uvedeném níže,
a uvedený předávací protokol spolu s předloženou revizní zprávou způsobily, že Energetický regulační úřad dne 09. 12. 2010 pod č.j.: 14054-5/2010-ERU vydal Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence pro výrobu elektřiny, které nabylo právní moci dne 10. 12. 2010, kterým došlo k navýšení výkonu FVE Ladná z původních 1,15 MW na celkových 5,168 MW,
kdy na základě této pravomocné licence a provedení tzv. prvního paralelního připojení k distribuční soustavě, které proběhlo dne 21. 12. 2010, jakož i v důsledku následného prezentování nepravdivých informací o dokončenosti výrobny, resp. zamlčení informací o nezákonnosti proběhlého licenčního řízení vůči společnosti E.ON Distribuce a. s. při uzavření Smlouvy o dodávce elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy č. 2011-S710386, kterou uzavřel Tomáš Rukavička jménem společnosti Greeninvest Energy dne 14. 3. 2011, jakož i při následné pravidelné měsíční fakturaci výkupních cen a zeleného bonusu na jejím základě neoprávněně vznikl a byl uplatňován společností Greeninvest Energy nárok na garantovanou výkupní cenu za vyrobenou elektrickou energii ze zdroje uvedeného do provozu v roce 2010 ve výši 12 150 Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let s garantovaným meziročním nárůstem výkupní ceny v intervalu 2 – 4 % ročně po dobu ekonomické životnosti výrobny, zakotveném v §2 vyhlášky č. 140/2009 Sb.,
a to přesto, že FVE Ladná II. v době vydání Rozhodnutí o změně udělení licence č. 110910185, které nabylo právní moci dnem 10. 12. 2010, podmínky pro získání licence a pro uplatňování nároku na garantovanou výkupní cenu za vyrobenou elektrickou energii ze zdroje uvedeného do provozu v roce 2010 nesplňovala a úhrady za dodanou energii ponížené o tržní cenu dodané energie, případně podpora vyplácená formou zeleného bonusu, tvoří škodu způsobenou na úkor společnosti E.ON. Distribuce, a. s., a společnosti OTE, a. s., se sídlem Praha, Sokolovská 192/79, které následně přenesly zvýšené náklady na výrobu elektřiny na spotřebitele elektřiny, na ostatní provozovatele distribučních soustav prostřednictvím vyrovnávacích plateb a na státní rozpočet České republiky,
kdy za období od 01. 01. 2011 do října 2017 společnost Greeninvest Energy vyrobila, dodala a vyfakturovala odběratelům elektrické energie společnosti E.ON Distribuce, a. s., a společnosti E.ON Energie, a. s., celkem 27 036 186 kWh, za kterou tak získala neoprávněné obohacení ve výši 380 491 286,49 Kč, které refinancovala od spotřebitelů el. energie a z dotací České republiky, čímž měla být poškozeným, kterými jsou jako první plátci společnosti: E.ON Distribuce, a. s., IČ: 28085400, a E.ON Energie, a. s., IČ: 26078201, obě sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151, kterým byly vyplacené peněžní prostředky kompenzovány přenesením nákladů na konečné spotřebitele elektrické energie, a operátor trhu, spol. OTE, a. s., IČ: 26463318, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 192/79, způsobena škoda nejméně ve výši 380 491 286,49 Kč a celková výše hrozící škody, které mělo být dosaženo za celé původně plánované dvacetileté období provozu s podporou výkupní ceny, dosahuje výše 786 012 763,49 Kč,
II.
L. Š., jako revizní technik dne 24. 11. 2010 (datace 14. 11. 2010 je zjevně tisková chyba) vypracoval Zprávu o revizi elektrického výrobního zařízení č. 4722 s objektem revize fotovoltaická elektrárna, Ladná, okres Břeclav, kterou vypracoval na základě revize provedené ve dnech 19. 11. 2010 do 23. 11. 2010, přičemž do revizní zprávy uvedl nepravdivé údaje týkající se typu a počtu fotovoltaických panelů, neboť nepravdivě uvedl, že v revidované fotovoltaické elektrárně bylo ke dni revize namontováno a zapojeno 21 000 kusů fotovoltaických panelů typu Eging 185 Mono – crystalline a 700 kusů panelů Eging 190 Mono – crystalline a to přesto, že tyto panely se v takovém množství a typech v elektrárně v době revize nenacházely,
přičemž fotovoltaická elektrárna Ladná II. jednoznačně nebyla ke dni provádění revizní prohlídky dokončena, neboť v době provedení revize bylo na stavbu dodáno pouze 13 300 panelů, takže více jak třetina (8 400 panelů) fotovoltaických panelů, jejichž zapojení podléhá předmětné revizi, byla dodána na stavbu až po provedení revizní prohlídky, a k dokončení dodávky fotovoltaických panelů došlo až po datu 26. 11. 2010 a teprve po jejich dodání mohlo dojít k jejich montáži na konstrukce, takže v době provedení vlastní revize fotovoltaická elektrárna Ladná II. nemohla splňovat podmínky pro provedení výchozí revize elektrického zařízení definované ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6,
takže revizní zprávu vyhotovil s vědomím, že revidované zařízení není dokončeno v podobě, v jaké v revizní zprávě uváděl, a že nelze tedy ověřit jeho bezpečnost, neboť bezpečnost provozu revidovaného zařízení nelze ověřit, pokud revidované zařízení neexistuje, a zároveň si byl plně vědom toho, že jím vypracovaná nepravdivá zpráva o výchozí revizi elektrického zařízení bude v řízení před Energetickým regulačním úřadem v Jihlavě použita jako podklad k vydání licence na výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů pro společnost Greeninvest Energy a k připojení výrobny k distribuční síti společnosti E.ON Distribuce, a. s., a na základě neoprávněně vydané licence dojde k uzavření smluv s odběrateli elektrické energie a k následné neoprávněné fakturaci částek za dodávky elektrické energie distribuční společnosti, případně jejím právním nástupcům, k neoprávněnému uplatňování nároku na garantovanou výkupní cenu za vyrobenou elektrickou energii ze zdroje uvedeného do provozu v roce 2010 a tím k neoprávněnému obohacení společnosti Greeninvest Energy v rozsahu uvedeném níže, a tímto svým jednáním tak umožnil Tomáši Rukavičkovi předstírat v řízení před Energetickým regulačním úřadem v Jihlavě stav plné dokončenosti a bezpečné provozuschopnosti FVE Ladná II., a tak mohlo být v tomto řízení společnosti Greeninvest Energy dne 09. 12. 2010, v právní moci dne 10. 12. 2010 pod. č.j. 14054-5/2010-ERU, vydáno Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence č. 110910185,
kdy za období od 01. 01. 2011 do října 2017 společnost Greeninvest Energy vyrobila, dodala a vyfakturovala odběratelům elektrické energie společnosti E.ON Distribuce, a. s. a společnosti E.ON Energie, a. s. celkem 27 036 186 kWh, za kterou tak získala neoprávněné obohacení ve výši 380 491 286,49 Kč, které refinancovala od spotřebitelů el. energie a z dotací České republiky,
čímž měla být poškozeným, kterými jsou jako první plátci společnosti: E.ON Distribuce, a. s., IČ: 28085400 a E.ON Energie, a. s., IČ: 26078201, obě sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera 2151, kterým byly vyplacené peněžní prostředky kompenzovány přenesením nákladů na konečné spotřebitele elektrické energie, a operátor trhu, spol. OTE, a. s., IČ: 26463318, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 192/79, způsobena škoda nejméně ve výši 380 491 286,49 Kč a celková výše hrozící škody, které mělo být dosaženo za celé původně plánované dvacetileté období provozu s podporou výkupní ceny, dosahuje výše 786 012 763,49 Kč.
II.
Dovolání nejvyššího státního zástupce a vyjádření k němu
4. Nejvyšší státní zástupce podal v neprospěch obou obviněných a zúčastněné osoby Greeninvest Energy a. s., dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 4. 2022, sp. zn. 1 To 92/2021. Dovolání opřel o dovolací důvod předvídaný §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
5. Nejvyšší státní zástupce nejprve zrekapituloval závěry odvolacího soudu. V podrobnostech následně namítal, že je nutno striktně odmítnout závěr odvolacího soudu, že ve věci absentuje objektivní stránka trestného činu podvodu. Obžaloba nespatřovala trestnost jednání obviněných ve faktické stavební nedokončenosti elektrárny ke dni udělení licence, ale k datu vyhotovení příslušných dokumentů, respektive v případě revizní zprávy k datu údajného ukončení výstupní revize energetického zařízení, přičemž ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně se také uvádí, že tyto dokumenty v nich uvedené skutečnosti nepravdivě osvědčovaly. Revizní technik obviněný L. Š. zcela vědomě zpracoval revizní zprávu tak, že nepopisovala skutečný stav FVE Ladná II. v době údajného provedení revize. Oba obvinění si přitom vzhledem ke své osobní přítomnosti na stavbě nemohli nevšimnout, že v době ukončení revize na FVE Ladná II. zbývalo osadit více jak třetinu fotovoltaických panelů, které v té době ještě nebyly ani dodány. Zpráva byla nepravdivá, což platí o obou verzích jejího vyhotovení. Skutečnost, kdy v průběhu licenčního řízení byla druhá verze zprávy o výchozí revizi energetického zařízení doložena do licenčního spisu, a srovnání tohoto data s dobou doinstalování chybějících částí zařízení, které zůstaly zcela nezrevidovány, není podstatná. Ověření bezpečnosti elektrárny bylo jednou z podmínek udělení licence, přičemž ERÚ vycházel při zjišťování splnění této podmínky výlučně z předložených revizních zpráv. Zpráva o výchozí revizi se musela vztahovat k celému energetickému zařízení, a musela být vypracována až poté, co bylo energetické zařízení kompletní a tvořilo funkční soubor všech jeho nezbytných částí. Jde-li o účel předávacího protokolu, druhého z předložených nepravdivých dokumentů v licenčním řízení k FVE Ladná II., bez jeho předložení by k vydání licence nedošlo. Odvolací soud přešel fakt, že v řízení o změnu licence k žádosti společnosti Greeninvest Energy, podané obviněným Tomášem Rukavičkou, žádná zpráva o výchozí revizi, která by skutečně prokazovala bezpečnost předmětné elektrárny, předložena nebyla. Naopak byla předložena ve dvou verzích revizní zpráva nepravdivá. Za zcela zavádějící je dále třeba označit závěr, že v době, ve které byla druhá revizní zpráva (ve skutečnosti druhá verze původní revizní zprávy) vyhotovena, již nedeklarovala nepravdivé údaje, a to nejen proto, že dobu jejího vyhotovení ani nebylo možno přesně určit. Ve skutečnosti údaj o proběhnuvší revizi kompletní elektrárny v době od 19. 11. do 23. 11. 2010 k tomu povolanou osobou za účelem ověření její bezpečnosti zůstal nadále nepravdivý zcela bez ohledu na to, který den byla tato verze zprávy o výchozí revizi vyhotovena a předložena ERÚ. Nelze přesně určit, které listiny doložené do licenčního spisu měl odvolací soud na mysli, pokud uvedl, že tyto nahradily nepravdivé informace uvedené ve dvou revizních zprávách vypracovaných obviněným L. Š. Podstatné je, že pracovníci ERÚ rozhodující o udělení licence byli uvedeni v omyl nejen ke dni podání žádosti o udělení licence doložené nepravdivou revizní zprávou a předávacím protokolem, nýbrž i ke dni vydání rozhodnutí o změně licence. V posuzovaném případě žadatel o změnu licence v rozporu se skutečností také předstíral, že elektrárna byla dne 25. 11. 2010 předána bez těch závad a nedodělků, které k datu předávacího protokolu prokazatelně vykazovala. Dodatečně do licenčního spisu předložená příloha s výčtem fotovoltaických panelů dodaných na stavbu nikterak neodstranila nepravdivě deklarovanou skutečnost, že dne 25. 11. 2010 došlo k předání kompletního fotovoltaického systému.
6. Odvolací soud dále zdůraznil, že samotná okolnost faktického dokončení fotovoltaické elektrárny ještě v roce 2010 má pro právní posouzení věci podstatný význam. Podle nejvyššího státního zástupce se nelze ztotožnit se závěrem, že by již samotné faktické dokončení fotovoltaické elektrárny do konce roku 2010 bez dalšího vyloučilo naplnění znaku následku trestného činu podvodu spojeného s podvodným získáním licence a z toho pramenícího nároku na výhodné výkupní ceny a zelené bonusy pro zařízení uvedená do provozu do konce roku 2010. Při posuzování trestní odpovědnosti osob v souvislosti s vylákáním licence k provozování fotovoltaické elektrárny a získáním ze státního rozpočtu podporovaných výkupních cen elektrické energie vyrobené ze slunečního záření není stěžejní ona „faktická dokončenost elektrárny“, nýbrž způsobilost fotovoltaické elektrárny k řádnému užívání. Způsobilost fotovoltaické elektrárny k řádnému užívání vyžaduje především náležité ověření bezpečnosti fotovoltaické elektrárny, což je prokazováno právě řádně vyhotovenou revizní zprávou. I kdyby tedy byla fotovoltaická elektrárna zcela dokončena po stavebně-technické stránce, nelze ji bez potřebných správních rozhodnutí nezatížených vadou, tzn. bez ověření bezpečnosti a způsobilosti fotovoltaické elektrárny, vůbec užívat k výrobě elektrické energie. Nejvyšší státní zástupce se velmi obsáhle věnoval vztahu revizní zprávy a kolaudačního souhlasu, přičemž podle jeho názoru odvolací soud dostatečně nerozlišil rozdíl mezi účelem posouzení bezpečnosti prostřednictvím zprávy o výchozí revizi fotovoltaické elektrárny a stavební bezpečnosti dokládané a zkoumané v řízení stavebním. Přestože revizní zpráva i kolaudační souhlas slouží k ověření bezpečnosti fotovoltaické elektrárny, je bezpečnost na základě každého z těchto dvou dokumentů posuzována jinou optikou, a proto se nejedná o vzájemně zaměnitelné dokumenty. V posuzovaném případě sice nebyl ERÚ před vydáním rozhodnutí o licenci předložen kolaudační souhlas, nýbrž rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání stavby FVE Ladná II., v tomto rozhodnutí nicméně byla stavba popsána tak, že obsahuje mimo jiné i 20.237 fotovoltaických panelů. Rozhodnutí, jež nahradilo pro účely licenčního řízení kolaudační souhlas, vzbuzovalo dojem, že stavba je, co se týče technologické části výrobny elektrické energie, dokončena. Z tohoto rozhodnutí rozhodně nebylo možno poznat, že výrobna nebyla podrobena výchozí revizi. Pro posouzení trestnosti jednání spojeného s podvodným vylákáním licencí na výrobu elektřiny z fotovoltaické elektrárny nemůže být rozhodující sám o sobě stav faktické stavební dokončenosti fotovoltaické elektrárny ke konci roku 2010. Podstatné je, že provozovatel fotovoltaické elektrárny disponuje podvodně vylákanou licencí. Pokud žadatelé i při splnění věcných (zejména technických) podmínek, což ovšem vzhledem k předložení nepravdivých podkladů v licenčním řízení a jejich nenahrazení podklady pravdivými, nelze v případě žadatele Greeninvest Energy potvrdit, nesplnili v roce 2010 i nezbytné formální podmínky vázané na průběh licenčního řízení, nárok na získání výkupních cen platných pro rok 2010 jim v souladu se zákonem vzniknout nemohl. V důsledku podvodného předložení nepravdivé revizní zprávy a předávacího protokolu k dílu ve správním řízení o změně licence pachatelé dosáhli toho, že společnost Greeninvest Energy na výrobnu FVE Ladná II. získala neoprávněně licenci, návazně tzv. první paralelní připojení, jakožto nutné předpoklady (právní tituly) k čerpání zákonem garantovaných výkupních cen (zelených bonusů) fotovoltaické energie pro rok 2010. V posuzovaném případě, jestliže by pracovníci ERÚ byli obeznámeni s pravým stavem věcí, tzn. že řádná výchozí revize na FVE Ladná II. neproběhla, bezpečnost elektrárny nebyla odborně ověřena a dílo nebylo předáno tak, jak bylo deklarováno, žádost o licenci by byla ERÚ zamítnuta a společnost by na zvýhodněné výkupní ceny (zelené bonusy) nedosáhla. Nebyl odstraněn nedostatek v podobě získání rozhodnutí o změně licence na podkladě úmyslně předložených dokumentů s nepravdivými podstatnými údaji. Tudíž nastal následek v podobě neoprávněně získaného nároku na čerpání velmi výhodných výkupních cen pro výrobnu uvedenou do provozu v roce 2010, aniž by elektrárna byla v průběhu licenčního řízení podrobena řádné výchozí revizi a bezpečnost jejího provozu byla ověřena. Ke škodě na majetku České republiky došlo, a to v příčinné souvislosti s jednáním obou obviněných. Lze uzavřít, že z hlediska naplnění všech objektivních znaků skutkové podstaty podvodu, včetně škody způsobené v příčinné souvislosti s jednáním obviněných, nebylo v předkládané věci rozhodné datum 31. 12. 2010. Podstatou skutku bylo to, že podvodné jednání pachatelů spočívalo ve vyhotovení a následném předložení nepravdivých listin k žádostem o vydání licence podaným ERÚ. Tím došlo k uvedení úřadu (pověřené osoby) v omyl. V důsledku tohoto vyvolaného omylu bylo neoprávněně dosaženo rozšíření licence na výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů pro FVE Ladná II. a v příčinné souvislosti s tím rovněž získán neoprávněný nárok na garantovanou vyšší výkupní cenu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2010, v čemž je nutno spatřovat i způsobení škody (primárně ve vztahu k distribučním společnostem) a obohacení společnosti provozující předmětnou fotovoltaickou elektrárnu.
7. Konečně se není možno ztotožnit ani se závěrem odvolacího soudu, že na straně obviněných chybí úmysl směřující ke způsobení škody na cizím majetku. Pokud žadatelé o licenci předložením nepravdivých údajů sledovali nejen zrychlení licenčního řízení před koncem roku, kterýžto časový okamžik byl spojen se snížením výše podporovaných výkupních cen pro nově uvedené fotovoltaické elektrárny do provozu, ale měli také v plánu neoprávněně získat licenci již v době, kdy věcné a formální podmínky pro udělení licence nesplňovali, přičemž si museli s přihlédnutím ke všem okolnostem být vědomi toho, že do konce licenčního řízení nesplní a řádně neosvědčí splnění podmínek pro udělení licence, lze dovodit úmysl takových žadatelů o udělení či změnu licence neoprávněně se obohatit a způsobit škodu na podkladě neoprávněně udělené a ve svém základě žadateli cíleně vylákané licence, o niž bez splnění požadovaných podmínek a bez ohledu na ně od počátku svým postupem usilovali. Jestliže pachatelé až do okamžiku ukončení licenčního řízení vědomě řádně neosvědčili věcné a formální podmínky pro udělení licence (především nepředložili řádnou revizní zprávu osvědčující státem striktně požadovanou bezpečnost nově zbudované elektrárny), což lze dovodit již z té skutečnosti, že se spokojili s doložením některých z nezastupitelných zákonných předpokladů nepravdivými podklady, které již nikterak nenahradili doklady obsahujícími pravdivé údaje, je nutno dospět k závěru o jejich počátečním vědomí a cíleném směřování k neoprávněnému získání licence a k tomu, že nemůže vzniknout legitimní nárok na uplatňování dotovaných výkupních cen (zeleného bonusu). Na tomto závěru o subjektivní stránce nemůže nic zásadního změnit ta skutečnost, zda fotovoltaická elektrárna byla dodatečně do konce roku 2010 dokončena po stavebně-technické stránce. Navíc pokud již minimálně zčásti došlo k obohacení a vzniku škody, jak tomu bylo v případě FVE Ladná II., nelze se při právním posouzení omezit jen na vývojové stadium přípravy k trestnému činu. Hlavní odpovědnost za úspěšnou výstavbu a zprovoznění fotovoltaické elektrárny Ladná II. na sebe převzal obviněný Tomáš Rukavička, obviněný se úkolu zajistit společnosti nárok na výkupní ceny pro elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010 také aktivně zhostil. U obviněného Tomáše Rukavičky lze jednoznačně usuzovat i na zavinění ve formě přímého úmyslu. Je totiž nepochybné, že jeho úmysl směřoval k prezentaci FVE Ladná II. jako dokončené v rozsahu výkonu 4,06 MW (a rozšíření výkonu FVE Ladná na celkem 5,168 MW) v deklarované době provedení výchozí revize a v době podání žádosti o změnu licence společnosti Greeninvest Energy, ačkoliv si nesporně byl i s přihlédnutím ke svým odborným znalostem, s ohledem na rozsah zbývající dosud nenainstalované části elektrárny a v souvislosti se v odborných kruzích obecně známými problémy s dodávkami fotovoltaických panelů dobře vědom toho, že v tomto stavu se elektrárna ani zdaleka nenachází a že dokumenty, které předkládá, nejsou pravdivé. Nemohl si nevšimnout, že v druhé verzi revizní zprávy jsou uvedeny konkrétní počty a typy nainstalovaných fotovoltaických panelů, o kterých přitom bezpochyby věděl, že v době údajné revize nebyly dodány, a tedy ani nainstalovány. Prvoinstanční soud tedy nepochybil, pokud učinil závěr o zavinění obviněného Tomáše Rukavičky ve formě přímého úmyslu ve vztahu k uskutečněnému jednání i k následku, který jím byl způsoben. U obviněného L. Š. evidentně šlo o jednání v minimálně eventuálním úmyslu vyhotovit na zakázku nepravdivou revizní zprávu za účelem rychlého naplnění podmínek pro získání licence pro FVE, a to nepochybně do konce roku 2010, a tím i k získání výhodnější odkupní ceny za energii pocházející ze slunečního záření. Bylo jednoznačně prokázáno, že FVE Ladná II. nebyla v době provedení (ukončení) revize dokončena, resp. že obviněný coby revizní technik uvedl ve své revizní zprávě informace, které prokazatelně pravdivé nebyly. Skutečnost, že v době údajného provádění revize elektrárny tato nebyla ani zdaleka dokončená, že na ní chyběla podstatná část fotovoltaických panelů, že na ní nemohlo být zkontrolováno zapojení jednotlivých komponentů nízkonapěťové části, musela být obviněnému velice dobře známa. Obviněný jako osoba s odbornou zkouškou, dlouhodobě činná v oblasti revizí elektrických zařízení, musel být alespoň v obecných obrysech obeznámen s nutností získání licence k výrobě elektřiny a prokázání bezpečnosti celého a funkčně dokončeného elektrického zařízení. Musel tedy mít s ohledem na svoje letité zkušenosti a znalost energetického sektoru alespoň rámcovou představu o tom, že revizní zpráva coby doklad o provedené revizi bude použita k prokázání bezpečnosti elektrárny i v nějakém povolovacím řízení. Obviněný tedy musel být od počátku svého jednání přinejmenším srozuměn s tím, že jeho zpráva bude sloužit jako podklad, na jehož základě se bude pro obviněnou právnickou osobu Greeninvest Energy rozhodovat o licenci k výrobě elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Zprávu v komplexním posouzení obou jejích verzí přitom obviněný vypracoval a záměrně koncipoval tak, aby vyvolala dojem, že je elektrárna dokončená a jako celek schopná bezpečného provozu. Musel tedy počítat s tím, že za pomoci této zprávy bude možné o požadovanou licenci usilovat a dosáhnout na ni, a s tímto srozuměním ji předal osobě vyřizující zmiňovanou licenci.
8. Učinil-li odvolací soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí poznámku k možnému deficitu společenské škodlivosti v návaznosti na nedostatečnou míru zavinění, v posuzovaném případě je v případě závěru o naplnění všech zákonných znaků žalovaného trestného činu podvodu v jeho nejvyšší kvalifikované skutkové podstatě v podstatě vyloučeno uvažovat o použití §12 odst. 2 tr. zákoníku, a to s ohledem na způsobený, resp. hrozící následek činu, neboť podle skutkového zjištění prvoinstančního soudu součet způsobené a dále hrozící škody
významně přesáhl půl miliardy korun českých. Majetková újma nadto postihovala Českou republiku, potažmo zprostředkovaně všechny její daňové rezidenty, o zcela zásadním porušení veřejného zájmu tudíž není třeba pochybovat.
9. Závěrem nejvyšší státní zástupce konstatoval, že podané dovolání je formálně zaměřeno v neprospěch obviněných Tomáše Rukavičky a L. Š., zároveň je výslovně zaměřeno též v neprospěch zúčastněné osoby Greeninvest Energy, neboť důvody tohoto dovolání svědčí i proti této právnické osobě. Přípustnost dovolání v tomto směru lze odvozovat od širšího rozsahu dovolacího oprávnění nejvyššího státního zástupce oproti obviněnému, jak vyplývá z §265d odst. 1 písm. a) tr. ř.
10. S ohledem na popsané skutečnosti nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání, k jehož konání může přistoupit podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř., podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil v celém rozsahu napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 4. 2022, sp. zn. 1 To 92/2021, a současně zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §265 l odst. 1 tr. ř., a přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud by Nejvyšší soud shledal, že v posuzované věci je nutno rozhodnout jiným než navrhovaným způsobem, vyjádřil i pro tento případ souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
11. Podáním ze dne 19. 1. 2023 dovolatel navrhoval, aby byla věc postoupena k rozhodnutí velkému senátu trestního kolegia, a to s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 6 Tdo 680/2022. Toto rozhodnutí v otázce významu faktického dokončení fotovoltaické elektrárny do konce roku 2010 na trestnost podvodného jednání vedoucího k neoprávněnému získání licence na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a následného vylákání výhodnějších výkupních cen, koliduje se závěry vyplývajícími z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 3 Tdo 1171/2021, což je podstatné i pro právní posouzení této věci.
12. Opis dovolání nejvyššího státního zástupce byl soudem prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření oběma obviněným i zúčastněné osobě.
13. Obviněný Tomáš Rukavička ve svém vyjádření uvedl, že pro posouzení trestnosti jeho jednání je klíčová časová souslednost relevantních událostí. Dne 25. 11. 2010 byla k ERÚ podána žádost o změnu licence a první revizní zpráva, která dokončenost fotovoltaické elektrárny nepravdivě osvědčovala. Následujícího dne 26. 11. 2010 byla fotovoltaická elektrárna osazena zbývajícími fotovoltaickými panely a stavebně dokončena. Dne 30. 11. 2010 obviněný k ERÚ do správního spisu založil druhou revizní zprávu již pravdivě osvědčující dokončenost a bezpečnost fotovoltaické elektrárny. Dne 9. 12. 2010 vydal ERÚ rozhodnutí o udělení licence, které nabylo právní moci dne 10. 12. 2010. Nejdříve k tomuto dni tak lze uvažovat o obohacení společnosti Greeninvest Energy (ačkoli k faktickému obohacení v podobě vyšší výkupní ceny elektřiny a poskytovaného zeleného bonusu došlo samozřejmě až později) a jemu odpovídajícímu způsobení škody České republice. ERÚ byl dne 25. 11. 2010 obviněným uveden v omyl ohledně dokončenosti fotovoltaické elektrárny, když ke dni podání žádosti o změnu licence nebyla fotovoltaická elektrárna Ladná II. skutečně stavebně dokončena a schopna provozu v rozsahu deklarovaném první revizní zprávou. Nicméně následujícího dne 26. 11. 2010 ERÚ již v omylu nebyl, když fotovoltaická elektrárna byla toho dne osazena zbývajícími panely a stavebně dokončena, a tedy první revizní zpráva fakticky přestala osvědčovat neexistující stav. K otázce rozhodného okamžiku pro posouzení uvedení ERÚ v omyl připomněl rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2011, č. j. 1 As24/2011-79. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud došel k závěru, že správní orgán ve správním řízení při rozhodování ve věci, kde má správní rozhodnutí konstitutivní charakter (jako tomu bylo ve věci fotovoltaické elektrárny Ladná II.), vychází vždy ze skutkového i právního stavu, který je zde v době vydání předmětného rozhodnutí, a to i tehdy, pokud v mezidobí od podání žádosti do vydání daného rozhodnutí došlo ke změně stavu skutkových okolností. Vrchní soud v Olomouci pak ve svém rozhodnutí ze dne 6. 1. 2015, č. j. 3 To 112/2014-3777, kde rozhodoval v trestním řízení k trestnému činu podvodu podle §209 tr. zákoníku spáchaného v souvislosti s neoprávněně získanou licencí na provoz fotovoltaické elektrárny (zcela obdobně trestní věci obviněného) takový právní názor zcela akceptoval, přičemž vyslovil názor, že relevantní pro posouzení uvedení v omyl je stav v době rozhodnutí, a nikoliv v době, kdy byla teprve podávána žádost o provedení prvního paralelního připojení.
14. Co se týče subjektivní stránky, obviněný už ke dni podání žádosti o změnu licence 25. 11. 2010 s pravděpodobností blížící se jistotě předpokládal, že fotovoltaická elektrárna bude vzápětí dokončena, k čemuž také hned následujícího dne došlo. Úmysl obviněného tak mohl směřovat toliko k dočasnému (a krátkodobému) uvedení ERÚ v omyl, přičemž obviněný nebyl ani srozuměn s tím, že by ERÚ mohl na základě obviněným vyvolaného omylu ve správním řízení rozhodnout.
15. Obviněný připomněl, že v roce 2010, ale ještě ani několik let poté, k problematice revizí fotovoltaických elektráren neexistovala ani mezi předními českými znaleckými ústavy názorová shoda ohledně náležitostí a kvalitativních požadavků na revizní zprávy. Nejvyšší správní soud se v rozhodnutí ze dne 30. 3. 2017, č. j. 2 As 313/2015-492, velmi podrobně zabýval otázkou, zda mohlo být revidováno elektrické zařízení fotovoltaické elektrárny v době, kdy ještě nebyla zcela osazena fotovoltaickými panely, a kromě závěru o tom, že k vypracování výchozí revizní zprávy musí být na energetickém zařízení nainstalovány všechny FVE panely, konstatoval, že problematika náležitostí revizí fotovoltaických elektráren byla v rozhodné době natolik složitá a neustálená, že ani nyní s odstupem času nelze nalézt mezi předními znaleckými ústavy shodu v tom, zda bylo pro řádné provedení tzv. výchozí revize potřeba, aby byly na fotovoltaické elektrárně nainstalovány všechny fotovoltaické panely.
16. Závěrem svého vyjádření obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 4. 2022, č. j. 1 To 92/2021-3665, podle §265i odst. 1 písm. b) a e) tr. ř. odmítl, alternativně a pro případ, že Nejvyšší soud v této věci neshledá důvody pro postup podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., aby dovolání nejvyššího státního zástupce podle §265j tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
17. Obviněný L. Š. ve svém vyjádření uvedl, že argumentace nejvyššího státního zástupce neodpovídá specifikům této konkrétní trestní věci, když vychází nikoli z individuálních okolností této trestní věci, ale je založena na paušálním, obecném a povšechném hodnocení věcí typově obdobných, není založena na výsledcích objektivně zjištěného skutkového stavu a jeho vyhodnocení, což ani není rozporováno, rozporně hodnotí výsledky dokazování v jednotlivých otázkách a na základě toho přijímá vadné právní závěry a neodpovídá právní úpravě a současné judikatuře. Závěry nejvyššího státního zástupce extenzivně rozšiřují podmínky trestní odpovědnosti v kauzách fotovoltaických elektráren, kdy posouvá vznik trestní odpovědnosti na dobu provádění vlastní revizní zkoušky, tedy na dobu vlastní realizace výstavby, tedy o dobu ještě dříve, než je vůbec podána žádost na ERÚ, tedy taková žádost, která by mohla uvést ERÚ v omyl.
18. Dovolání nejvyššího státního zástupce přehlíží základní principy právního státu a princip subsidiarity trestního stíhání a extenzivně rozšiřuje trestní odpovědnost i nad definici znaků předmětné skutkové podstaty, tedy jeho právní závěry nejsou správné. Je nepochybné, že s ohledem na specifické okolnosti obou revizních zpráv, jejich obsahu a doby dodání do licenčního spisu ERÚ, nelze považovat jednání obviněného za trestný čin. I kdyby obviněný přistoupil na tvrzení nejvyššího státního zástupce, tak by rozdíl faktického stavu ke stavu požadovaného revizí byl 1 den (25. 11. žádost – 26. 11. kompletní osazení fotovoltaickými panely). Takové uplatnění práva není souladné s postavením trestního práva jako ultima ratio a se zásadou subsidiarity trestní represe. V době rozhodování ERÚ byla FVE Ladná II. zcela dokončena, což připouští i nejvyšší státní zástupce.
19. S ohledem na shora uvedené obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce podle §265j tr. ř. zamítl jako nedůvodné, ev. podle §265i odst. 1 písm. b) a e) tr. ř. jej odmítl.
20. Zúčastněná osoba společnost Greeninvest Energy ve svém vyjádření uvedla, že podle nejvyššího státního zástupce nerozhoduje v trestním řízení skutečný stav věci (FVE byla dokončena, revidována a uvedena do provozu v roce 2010), nýbrž stav ryze procesní (zda nedošlo k jakékoli procesní vadě, třeba včas zhojené, při získávání licence). FVE Ladná II byla prokazatelně uvedena do provozu ještě v roce 2010. U FVE Ladná II byly po celou dobu předmětem trestního stíhání pouze údajné vady licenčního řízení, které měly stručně řečeno spočívat v tom, že první verze revizní zprávy byla vyhotovena a žádost o licenci byla podána o několik dnů dříve, než byly nainstalovány všechny fotovoltaické panely; to vše za situace, kdy do konce roku 2010 byl ještě dostatek času (cca 5 týdnů) a obvinění tak objektivně neměli důvod pokoušet se získat licenci podvodem. Jak samo dovolání připouští, žadatel o licenci ještě před vydáním licence zhojil vady své žádosti: dokončil stavbu FVE a dodal na ERÚ druhou verzi revizní zprávy, v níž již byla revidována skutečně celá FVE (teprve tato druhá verze revizní zprávy obsahovala údaj o celkovém počtu nainstalovaných fotovoltaických panelů). V okamžiku vydání rozhodnutí o změně licence (zvýšení instalovaného výkonu) tedy ERÚ jednal se znalostí skutečného stavu a nejednal v omylu. Chybí tak dovolatelem tvrzený následek (údajné jednání ERÚ v omylu). Doložením nových listin do správního spisu také došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi původním jednáním (podání první revizní zprávy) a následkem (vydání rozhodnutí). Podle teorie správního práva i podle ustálené judikatury správní orgán rozhoduje podle stavu k okamžiku rozhodnutí, nikoli podle stavu k okamžiku zahájení řízení. Veškerá aktuální judikatura zdůrazňuje, že pro posouzení možného spáchání trestného činu podvodu je nutné posoudit skutečný stav FVE a možnost získat legálním způsobem licenci k výrobě elektřiny při pravidelném běhu věcí. Obviněným nelze v žádném případě přičítat k tíži, že první verze revizní zprávy, která byla dne 25. 11. 2010 odeslána na ERÚ jako příloha žádosti o licenci, byla vyhotovena za situace, kdy ještě nebyly na FVE instalovány všechny panely. Tehdejší praxe totiž takový postup nevylučovala.
21. S odkazem na výše uvedené skutečnosti zúčastněná osoba navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání jako zjevně neopodstatněné odmítl [§265i odst. 1 písm. e) tr. ř.], případně jej jako nedůvodné zamítl (§265j tr. ř.), přičemž vyslovila i souhlas s projednáním v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
III.
Přípustnost a důvodnost dovolání
22. Nejvyšší soud jako soud dovolací zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř.
23. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. b) tr. ř.], dovolání bylo podáno nejvyšším státním zástupcem jako osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
24. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které nejvyšší státní zástupce dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., na který je v dovolání ve smyslu výše uvedeného odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, 3 tr. ř.).
25. Nejvyšší státní zástupce odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2022, který je možné iniciovat tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí „na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení“. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu lze namítat zásadně vady právní povahy, tedy to, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným, resp. ve vztahu k posuzované věci, že odvolací soud nesprávně učinil závěr, že žalovaný skutek není trestným činem.
26. Rovněž nutno připomenout, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem, který není určen k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování se nachází v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popř. korigovat toliko soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. ř.).
27. Z podrobné citace obsahu dovolání podaného nejvyšším státním zástupcem (viz body 5. až 8. shora) je zřejmé, že podstatou dovolací argumentace je tvrzení, že rozhodnutí ERÚ ze dne 9. 12. 2010, jímž k žádosti obviněného Tomáše Rukavičky (vedoucího projektu výstavby FVE Ladná II.) ze dne 25. 11. 2010 o změně licence FVE Ladná II. bylo vydáno na základě nepravdivé revizní zprávy (dále též jen „RZ“) o celkové dokončenosti této FVE vypracované obviněným L. Š., čímž byli příslušní pracovní ERÚ uvedení v omyl. Pokud v průběhu licenčního řízení byla dne 30. 11. 2010 ERÚ doručena druhá revizní zpráva, resp. její druhá verze, pak tato skutečnost je nerozhodná, neboť i tato druhá verze RZ je nepravdivá. Lze sice připustit, že ke dni 26. 11. 2010 došlo na FVE Ladná II. k instalaci všech fotovoltaických panelů (dále jen „FVP“) vyžadovaných pro změnu licence rozšířením výkonu této elektrárny, avšak nebyla provedena celková revize tohoto zařízení. Podle dovolatele je též irelevantní následné doručení dalších listin do probíhajícího licenčního řízení, jakož i faktické dokončení FVE do konce roku 2010 a její připojení do distribuční sítě, zakládající pak nárok na vyšší výkupní cenu energie. Pracovníci ERÚ rozhodující o žádosti na změnu licence FVE Ladná II. tak byli obviněnými uvedeni v omyl nejen při zahájení licenčního řízení, ale též v době rozhodování o ní.
28. K citované dovolací argumentaci je třeba připomenout, že žádost o změnu licence FVE Ladná II. (rozšíření výkonu stávající, již fungující FVE) podal obviněný Tomáš Rukavička dne 25. 11. 2010. Oba soudy shodně uzavřely, že součástí žádosti byla RZ (první verze) vypracovaná obviněným L. Š. nepravdivě osvědčující dokončení výstavby této elektrárny a její celkovou bezpečnost, když je nepochybné, že nedošlo k instalaci všech FVP. V tomto směru lze dovolateli přisvědčit, že ke dni podání žádosti o změnu licence se tato opírala o nepravdivé údaje, způsobilé uvést pracovníky ERÚ v omyl. Oba soudy (a dovolatel to nezpochybňuje) dospěly k závěru, že následujícího dne, tj. 26. 11. 2010, došlo na FVE Ladná II. k instalaci všech FVP, což deklaruje druhá verze RZ, která byla doručena dne 30. 11. 2010 ERÚ. Součástí spisového materiálu, který měl ERÚ v licenčním řízení k dispozici byla nejen RZ č. 2, ale též další přílohy, které v souladu s touto verzí RZ osvědčovaly celkovou dokončenost FVE Ladná II. (např. podle závěrů z ústního jednání spojeného s ohledáním na místě samém dne 26. 11. 2010 bylo zjištěno, že je provedeno osazení FVP, rozvody elektroinstalace, atd., byla doručena příloha předávacího protokolu a rozhodnutí o předčasném užívání stavby). Na základě toho pak dne 9. 12. 2010 ERÚ vydal rozhodnutí o změně licence (rozšíření výkonu) FVE Ladná II., dne 17. 12. 2010 vydal Městský úřad v Břeclavi kolaudační souhlas s užíváním stavby a dne 21. 12. 2010 byla elektrárna (se zvýšeným výkonem) připojena k distribuční soustavě.
29. Odvolací soud nepřehlédl formální nedostatky či nejasnosti obou verzí RZ, počínaje evidentně nesprávným datem jejich vypracování, jakož i chybným či absentujícím údajem o dnech provádění revize obviněným L. Š. Nepravdivou však shledal toliko první verzi RZ, která byla dne 25. 11. 2010 součástí žádosti o zahájení licenčního řízení. Oproti tomu neshledal důvody pro věcné zpochybnění druhé verze RZ (doručené ERÚ dne 30. 11. 2010) a dospěl k závěru, že tato verze RZ (doplněná jí odpovídajícími přílohami) je pravdivá a osvědčuje skutečný stav dokončenosti FVE Ladná II. (viz zejména bod 31. a bod 40. napadeného rozsudku). Jestliže dovolatel namítá, že i tato verze RZ je nepravdivá, jde o jiný skutkový závěr, než k jakému dospěl odvolací soud, a tedy jde o tvrzení, které nelze podřadit pod jím uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) t. ř., a ani pod žádný jiný zákonný důvod dovolání.
30. ERÚ v licenčním řízení rozhoduje ve správním řízení podle skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí, nikoliv podle stavu v době zahájení řízení (tedy ex nunc ). K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. 1 AS 24/2011. I když v době podání žádosti o rozšíření licence u FVE Ladná II. žádost neobsahovala všechny potřebné údaje (zejména o počtu FVP) a byl tak nepravdivý údaj o celkové bezpečnosti této FVE (z důvodu jejího neosazení všemi vyžadovanými FVP), tak ke dni 9. 12. 2010 (den vydání rozhodnutí ERÚ o změně licence) již tomu tak nebylo, když podle závěrů odvolacího soudu byly tyto nedostatky napraveny. Příslušní pracovníci ERÚ rozhodující o této žádosti tak nebyli uvedeni v omyl, ani jim nebyly zamlčeny podstatné skutečnosti ve smyslu §209 odst. 1 tr. zákoníku o trestném činu podvodu. Proto odvolací soud dospěl k závěru o absenci objektivní stránky posuzovaného trestného činu podvodu, což vyjádřil zrušením rozsudku soudu prvního stupně a výrokem, jímž oba obviněné zprostil podané obžaloby z důvodů uvedeného v §226 písm. b) tr. ř., tj. že žalovaný skutek není trestným činem.
31. Odvolací soud přitom též oprávněně poukázal na významné odlišnosti tohoto případu od jiných případů podvodných jednání řešených v souvislosti s výstavbou fotovoltaických elektráren v období do konce roku 2010. V posuzované věci I. verze RZ neobsahovala žádný údaj o konkrétním počtu nainstalovaných FVP (z tohoto pohledu byla neúplná), a proto ani nemohla osvědčovat bezpečnost revidované FVE. V obdobných věcech revizní zprávy zpravidla obsahovaly nepravdivé údaje o počtu, konkrétních typech FVP, jejich zapojení apod. Ještě před rozhodnutím ERU o změně licence byla doručena II. verze RZ (podle odvolacího soudu odpovídající skutečnému stavu věci), a tato již obsahovala konkrétní údaje ohledně FVP (jejich počet, konkrétní typy, způsob zapojení atd.). Není také pochyb o tom, že ke dni 26. 11. 2010 byly na FVE Ladná II. instalovány všechny vyžadované FVP a elektrárna tak byla dokončena. Naproti tomu např. ve věcech Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1340/2019, sp. zn. 3 Tdo 42/2020, sp. zn. 3 Tdo 346/2022, došlo k dokončení FVE až v roce 2011, popřípadě ve věci sp. zn. 6 Tdo 680/2022, byla FVE fakticky dokončena do konce roku 2010, ale RZ byla ke dni vydání rozhodnutí ERU nepravdivá, když část FVP byla instalována až po vydání rozhodnutí o udělení licence.
32. Pokud odvolací soud důvodně dospěl k závěru, že v posuzované věci nejde o trestný čin, neboť nedošlo k naplnění objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle §209 tr. zákoníku (obvinění se nedopustili podvodného jednání), pak ovšem se odvolací soud nadbytečně zabýval subjektivní stránkou žalovaného trestného činu (úmyslem obviněných) – viz úvahy pod bodem 41. rozsudku odvolacího soudu, včetně odkazu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 3 Tdo 1171/2021. Na správnost posouzení předmětné věci nemá vliv případná kolize právních názorů obsažených v rozhodnutích Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 3 Tdo 1171/2021, a ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 6 Tdo 680/2022, jak na ni dovolatel poukazuje. V označených věcech se jednalo o posouzení jiných otázek než naplnění objektivní stránky trestného činu podvodu. Stručně uvedeno, zatímco v citovaném rozhodnutí senátu č. 3 soud řešil otázku zavinění ve vztahu k výši způsobené škody v situaci faktického dokončení FVE do konce roku 2010, a to s ohledem na použití kvalifikované skutkové podstaty trestného činu podvodu, tak rozhodnutí senátu č. 6 v obdobné situaci nabízelo řešení cestou aplikace §58 tr. zákoníku o mimořádném snížení trestu odnětí svobody. Nejvyšší soud tak neshledal podmínky pro předložení věci velkému senátu trestního kolegia.
33. Dovolaní nejvyššího státního zástupce je dílem opřeno o skutkové námitky nepodřaditelné pod uplatněný dovolací důvod, ani pod jiný zákonný dovolací důvod, dílem je právní argumentace dovolatele neopodstatněná. S ohledem na skutečnosti shora rozvedené Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, neboť je shledal zjevně neopodstatněným, přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 9. 8. 2023
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu