ECLI:CZ:NS:2023:11.TVO.12.2023.1
sp. zn. 11 Tvo 12/2023-6675
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 8. 2023 stížnost obviněného R. N. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. 5 To 17/2023, a rozhodl takto:
Podle §149 odst. 1 tr. ř. se usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. 5 To 17/2023, zrušuje.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. 5 To 17/2023, rozhodl Vrchní soud v Praze tak, že podle §57 odst. 1 tr. ř. se opravuje protokol o veřejném zasedání ze dne 10. 5. 2023, které se konalo u Vrchního soudu v Praze, jako soudu odvolacího, tak, že za text zachycující vyhlášení rozsudku se doplňuje poznámka ve znění: „Poznámka: Rozsudek byl předsedou senátu vyhlášen tak, že po úvodní větě „ skutku pod bodem 1. ve znění „R. N. a obžalovaný J. F. s odděleně stíhaným P. N.“ předseda senátu odkázal na zcela shodně popsaný skutek v napadeném rozsudku a stejně postupoval i při vyhlášení skutku pod bodem 2, který zůstal odvolacím rozsudkem zcela nedotčen.“
2. Z odůvodnění usnesení se podává, že dne 10. 5. 2023 se u Vrchního soudu v Praze konalo veřejné zasedání o odvolání státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze a obviněných J. F., R. N. a J. P. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2022, sp. zn. 73 T 11/2021. Na jeho závěr byl ve věci vyhlášen rozsudek, a to tak, že po úvodní části, kterou byl napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušen a po úvodní větě skutku pod bodem 1. ve znění „R. N. a obžalovaný J. F. s odděleně stíhaným P. N.“ předseda senátu odkázal na zcela shodně popsaný skutek v napadeném rozsudku a stejně postupoval i při vyhlášení skutku pod bodem 2, který zůstal odvolacím rozsudkem zcela nedotčen. Právní věty patřící k oběma skutkům, právní kvalifikace i všechny ostatní výroku byly doslovně přečteny.
3. V odůvodnění napadeného usnesení se dále konstatuje, že dne 31. 5. 2023 požádal R. N. (dále jen „obviněný“) prostřednictvím své obhájkyně o opravu protokolu z veřejného zasedání, a to podle znění zvukové nahrávky, s tím, že protokol obsažený ve spise v ní nemá oporu. Vrchní soud shledal, že námitka vůči protokolaci je zčásti důvodná, byť ne z důvodů uváděných žadatelem. Vrchní soud zdůraznil, že protokol o úkonu nemusí obsahovat doslovné znění obsahu úkonu a pokud se jedná o rozhodnutí při úkonu vyhlášených, vyžaduje se zachycení podstatného obsahu rozhodnutí [§55 odst. 1 písm. d) tr. ř.]. V tomto případě protokol zachycující obsah rozsudku ve veřejném zasedání zcela odpovídá protokolu o hlasování, tedy podobě, v níž byl senátem zákonným způsobem přijat, přičemž jeho vyhlášení proběhlo tak, aby nemohla vzniknout jakákoliv pochybnost o jeho obsahu. Proto nemohl být k žádosti obviněného změněn protokol v části zachycující obsah vyhlášeného rozsudku. K námitce obviněného však Vrchní soud v Praze shledal, že způsob vyhlášení rozsudku by měl být transparentně zaznamenán v protokolu o veřejném zasedání, proto k žádosti obviněného doplnil protokol tak, aby z něj byl zřejmý i způsob vyhlášení rozsudku.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně včas stížnost, v níž vytkl, že výrok napadeného usnesení považuje za zcela nesprávný, neboť zásadním způsobem koliduje se zákonnými ustanoveními, kterými je upraven postup při vyhotovování protokolu z hlavního líčení a z veřejného zasedání. Podle přesvědčení obviněného nelze písemné vyhotovení protokolu o veřejném zasedání doplňovat výroky, které soudem vůbec vyhlášeny nebyly, neboť takový postup se zcela vymyká rozhodovací činnosti a s tím spojených procesních postupů soudů v odvolacím řízení.
5. Protože na protokol o veřejném zasedání je nutno pohlížet jako na veřejnou listinu podle §131 odst. 1 tr. zákoníku, nemůže být jeho písemné vyhotovení založeno na libovůli jeho následného písemného doplnění, ale naopak musí být přesným odrazem ústního projevu, což se však v daném případě nestalo. Výrok rozsudku tak, jak je uveden v písemném vyhotovení protokolu, takto vyhlášen nebyl, a proto měl Vrchní soud v Praze vyhovět námitkám obviněného a podle §57 odst. 1 tr. ř. opravit protokol v rozsahu, který ve své žádosti navrhoval.
6. Protože však Vrchní soud v Praze tímto způsobem nepostupoval, obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení podle §149 odst. 1 tr. ř. zrušil a pokud ve věci podle písm. a) nerozhodne sám, aplikoval písm. b) a uložil vrchnímu soudu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
7. Nejvyšší soud jako přezkumný orgán v souladu s ustanovením §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení Vrchního soudu v Praze, tedy správnost jeho výroku i správnost řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost obviněného je důvodná v tom, že oprávněně vytýká, že ve veřejném zasedání odvolacího soudu konaném dne 10. 5. 2023 nebyla vůbec vyhlášena výše citovaná „Poznámka“, kterou se měl doplnit protokol z předmětného veřejného zasedání. Tato skutečnost je evidentní z pořízeného zvukového záznamu zachycujícího průběh veřejného zasedání ze dne 10. 5. 2023 (viz č. l. 6642-6645).
8. V rámci stížnostního řízení se Nejvyšší soud seznámil jak s obsahem písemné podoby protokolu z veřejného zasedání konaného dne 10. 5. 2023, tak se zvukovou nahrávkou z něj pořízenou. Pokud se týká zvukového záznamu, podle §55b odst. 5 tr. ř. platí, že je-li pořizován v řízení před soudem, tak se do protokolu zaznamená pouze podstatný obsah o průběhu procesního úkonu. Takovýto postup není nikterak na újmu práv procesních stran, neboť doslovný obsah protokolovaného úkonu je zachycen na zvukové nahrávce, která je nedílnou součástí spisového materiálu. Rozhodujícím podkladem pro závěr o tom, co bylo v rámci soudního jednání kýmkoliv řečeno, je tedy zvukový záznam pořízený ve veřejném zasedání podle §55b odst. 1 tr. ř. Z písemně vyhotoveného protokolu soud při svém rozhodování vychází pouze za předpokladu, že se nevyskytne žádná pochybnost o jeho správnosti ve smyslu obsahového souladu se zvukovým záznamem (srov. č. 58/2005-III. Sb. rozh. tr.).
9. Podle zvukové nahrávky zachycené na CD nosiči (na č. l. 6647 spisu), byl dne 10. 5. 2023 Vrchním soudem v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 5 To 17/2023 doslovně vyhlášen rozsudek ve znění „ Vrchní soud v Praze projednal dnešního dne odvolání obžalovaných J. F., R. N., J. P. a státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2022, sp. zn. 73 T 11/2021, a rozhodl takto: Podle §258 odst. 1 písm. a), b), d), e) tr. ř. se napadený rozsudek zrušuje v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 tr. ř. se nově rozhoduje tak, že obžalovaní 1. J. F., 2. R. N., 3. J. P., jsou vinni, že 1. obžalovaný R. N. a obžalovaný J. F. společně a odděleně s trestně stíhaným P. N., dále skutek pod bodem I. zcela shodně jako v napadeném rozsudku, tedy ve velkém rozsahu zkrátili daň a spáchali takový čin nejméně se dvěma osobami. II. Obžalovaný J. P., skutek zcela shodně jako v napadeném rozsudku, tedy umožnil jinému opatřením prostředků ve velkém rozsahu zkrátit daň a spáchat takový čin nejméně se dvěma osobami, čímž spáchali …“ V písemném vyhotovení protokolu o veřejném zasedání ze dne 10. 5. 2023 Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 To 17/2023 (viz č. l. 6642 a násl. spisu) jsou pak obě skutkové věty I. a II. vyhlášeného rozsudku uvedeny v plném znění a není na ně pouze odkazováno (patrně z důvodu úspornosti), jak je zachyceno na zvukovém záznamu.
10. Podle ustanovení §57 odst. 1 tr. ř. o opravě a doplnění protokolu o hlavním líčení a o veřejném a neveřejném zasedání a rovněž o námitkách proti takovému protokolu rozhoduje soud, o jehož protokol jde.
11. Veškeré změny protokolu v podobě jeho oprav, doplnění nebo v důsledku vyhovění námitkám sledují pouze to, aby protokol korespondoval tomu, co se v průběhu daného úkonu odehrálo. Nelze tím retušovat vady, k nimž v průběhu úkonu došlo, a např. doplňovat protokol o dílčí postupy, na které ten, kdo úkon vedl, zapomněl, či opomněl. Pod pojmem opravy a doplnění je třeba rozumět věcné odchylky od dosud zpracovaného protokolu, který nereflektuje některé skutečnosti, které se v průběhu úkonu odehrály. Nejedná se o opravy např. gramatických chyb nebo doplňování zjevně nedokončených slov či vět, které mají povahu zřejmých nesprávností (DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2017, s. 471 – 472).
12. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že písemné vyhotovení protokolu z veřejného zasedání obsahuje úplné znění obou skutkových vět (skutky ad I. a II.), zatímco zvukový záznam zachycuje vyhlášení rozsudku odvolacím soudem v podstatě tak, že i vrchním soudem, jako soudem odvolacím, je aprobovaný skutek zcela shodný se skutkem zjištěným v rozsudku soudu prvního stupně. To byl evidentně smysl a účel takto úsporně vyhlášeného rozsudku odvolacím soudem. Postupem vrchního soudu, který se patrně snažil lépe ozřejmit tento způsob vyhlášení svého rozsudku, doplněním výše citované „Poznámky“, která ovšem vůbec vyhlášena nebyla, pouze deklaroval, že protokol o veřejném zasedání ze dne 10. 5. 2023 se doplňuje o poznámku, že předseda senátu odkázal na zcela shodně popsaný skutek pod oběma body. S ohledem na to, co je uvedeno v předchozím odstavci, je třeba dát obviněnému za pravdu v tom, že písemné vyhotovení protokolu o veřejném zasedání nelze doplňovat výroky, které soudem vůbec nebyly vyhlášeny.
13. V tomto případě byl protokol o veřejném zasedání tedy doplněn o výrok, který nebyl předsedou senátu vyhlášen, jak podle písemného vyhotovení protokolu o tomto zasedání, tak podle zvukového záznamu o tomto protokolu. Nelze proto opravit protokol o veřejném zasedání postupem podle §57 odst. 1 tr. ř. doplněním výše citované „Poznámky“. Jinak řečeno, v tomto směru bylo rozhodnutí vrchního soudu o opravě tohoto protokolu zcela nadbytečné.
14. Nejvyšší soud tak závěrem konstatuje, že s ohledem na výše uvedené sice shledal podanou stížnost obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. 5 To 17/2023, z tohoto pohledu důvodnou, a proto napadené usnesení podle §149 odst. 1 tr. ř. zrušil. Uvedený nesoulad (tj. doplnění protokolu o veřejném zasedání nevyhlášenou „Poznámkou“) však není možné napravit dalším postupem v řízení před Vrchním soudem v Praze, a proto Nejvyšší soud nemohl uložit Vrchnímu soudu v Praze, aby v rámci řízení o opravě a doplnění protokolu z veřejného zasedání tuto věc znovu projednal a rozhodl. S ohledem na zjištěný postup odvolacího soudu vztahující se k neuvedení konkrétního popisu skutků, které sice nebyly vyhlášeny, nicméně se jedná o skutky, na něž bylo fakticky předsedou senátu v rámci veřejného zasedání odkazováno, podle Nejvyššího soudu takový postup nepřísluší napravovat v řízení podle §57 odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 8. 2023
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu