ECLI:CZ:NS:2023:11.TVO.15.2023.1
11 Tvo 15/2023-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2023 stížnost obviněného J. B. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2023, sp. zn. 5 To 53/2023, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného J. B. zamítá.
Odůvodnění:
1. Vrchní soud v Praze rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 10. 2023 napadeným usnesením tak, že podle §72 odst. 1, 3, 4 tr. ř. se obviněný J. B. (dále též jen „obviněný“ nebo „stěžovatel“) ponechává ve vazbě z důvodu §67 písm. a) tr. ř.
Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně včas stížnost. Z odůvodnění stížnosti vyplývá jediná stížnostní námitka spočívající v tvrzeném procesním pochybení vrchního soudu. Podle stěžovatele soud vůbec nevyrozuměl obhájkyni o tom, že bude dne 4. 10. 2023 rozhodovat o dalším trvání vazby obviněného. Stěžovatel tak namítá, že ačkoliv v bodě 3. odůvodnění napadeného usnesení vrchní soud uvádí, že přípisem ze dne 5. 9. 2023 informoval obviněného i jeho obhájkyni o tom, že dne 4. 10. 2023 bude rozhodovat o dalším trvání vazby a že obviněný může požádat o osobní slyšení, tak ve skutečnosti obhájkyně obviněného nebyla vyrozuměna o rozhodování o dalším trvání vazby výše uvedeného dne. Nebyla jí tak dána možnost požádat za obviněného o jeho osobní slyšení. Podle stěžovatele tím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, což podložil mimo jiné konstatováním řady nálezů Ústavního soudu. Proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil.
3. Nejvyšší soud jako přezkumný orgán v souladu s ustanovením §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení Vrchního soudu v Praze, tedy správnost jeho výroku i správnost řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost obviněného není důvodná.
4. Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 4 T 2/2023 vyplývá, že dne 5. 9. 2023 bylo předsedkyní senátu Vrchního soudu v Praze k projednání odvolání nařízeno veřejné zasedání odvolacího soudu na den 1. 11. 2023, přičemž součástí tohoto opatření byl též výslovný pokyn, aby obviněnému byl zaslán přípis se sdělením, že dne 4. 10. 2023 v 8.30 hod. bude vrchní soud rozhodovat o jeho vazbě s tím, aby se do 15. 9. 2023 vyjádřil, zda žádá o konání vazebního zasedání, jinak že soud o vazbě rozhodne v neveřejném zasedání. Spolu s vyrozuměním o konání veřejného zasedání na den 1. 11. 2023 byl předsedkyní odvolacího senátu dán pokyn, aby stejné sdělení ohledně rozhodování o vazbě bylo dáno na vědomí též obhájkyni obviněného. Obviněnému bylo předvolání k veřejnému zasedání a výše uvedený přípis doručen dne 7. 9. 2023, přičemž v určené lhůtě (do 15. 9. 2023) se nevyjádřil, zda požaduje konání vazebního zasedání.
5. Podle potvrzení o dodání a doručení do datové schránky (dne 11. 9. 2023) obhájkyni obviněného je v identifikaci písemnosti uvedeno pouze… „5 To 53/2023 – Vyrozumění o VZ 1/11, 8.30, 10“ (č. l. 575 spisu). Oproti doručení písemností obviněnému, není zde obsažen údaj, z něhož by bylo možno dovodit, že součástí písemnosti doručované obhájkyni byl též přípis vztahující se k rozhodování o vazbě obviněného. Obhájkyně téhož dne reagovala pouze na doručení vyrozumění o konání veřejného zasedání k projednání odvolání, a to žádostí o odročení veřejného zasedání.
6. Z uvedeného se podává, že předsedkyní senátu vrchního soudu byl sice dán pokyn, aby obhájkyni obviněného byl zaslán na vědomí též přípis ohledně rozhodování o vazbě obviněného, avšak ze samotného potvrzení o doručení do datové schránky tato skutečnost není zřejmá. Lze připomenout, že účast obhájce při vazebním zasedání není nutná (§73f odst. 2 tr. ř.) a stejné platí o účasti státního zástupce. Jen na okraj, podle opatření k nařízení veřejného zasedání k projednání odvolání (č. l. 575 spisu) státnímu zástupci sdělení ohledně rozhodování o vazbě obviněného nebylo doručováno, což je souladné se zjištěním vyplývajícím z potvrzení o doručení do datové schránky Vrchního státního zastupitelství v Praze. Přitom jsou zde uvedeny stejné údaje, jak je tomu u potvrzení o doručení písemnosti obhájkyni obviněného.
7. Jak bylo již výše uvedeno, obviněný sám nepožádal o konání vazebního zasedání, a tak vrchní soud o dalším trvání vazby rozhodoval v neveřejném zasedání. Stížnost je založena na námitce procesního pochybení ze strany vrchního soudu spočívajícím v neuvědomění obhájkyně o tom, že soud bude rozhodovat o vazbě obviněného a že je dána možnost osobního slyšení obviněného při vazebním zasedání. I v případě, že skutečně došlo k tomuto procesnímu pochybení (viz ustanovení §73f tr. ř. o přítomnosti osob při vazebním zasedání), v posuzované věci nejde o procesní pochybení takové intenzity, aby jím mohlo být zasaženo do základních práv a svobod stěžovatele (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2316/12, a ze dne 25. 9. 2007, sp. zn. IV. ÚS 2075/07). Ústavní soud v uváděných rozhodnutích v podstatě zdůraznil, že stěžovatel mohl proti důvodnosti vazby (resp. proti dalšímu trvání vazby) podat stížnost a v ní vznést argumenty proti svému dalšímu držení ve vazbě a za těchto okolností nedošlo k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces.
8. Z obsahu podané stížnosti je evidentní, že stěžovatel brojil toliko proti tvrzenému procesnímu pochybení, aniž by namítal, že by u něj nebyl dán důvod vazby podle §67 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud jako soud stížnostní, i s ohledem na rozsah své zákonné přezkumné činnosti (revizní princip ve smyslu §147 odst. 1 tr. ř.), ve shodě s napadeným usnesením neshledal žádný důvod k pochybnostem o existenci vazebního důvodu předpokládaného v §67 písm. a) tr. ř.
9. Pro úplnost nelze pominout, že podle protokolu o veřejném zasedání ze dne 1. 11. 2023 (viz č. l. 588 a násl. spisu) byla trestní věc obviněného vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 2/2023, již pravomocně skončena (viz výrok rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 11. 2023, sp. zn. 5 To 53/2023, na č. l. 589 verte a 590 spisu), a obviněný byl uznán vinným trestným činem zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §145 odst. 1, 3 tr. zákoníku a byl mu za to uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výši 6 let a trest vyhoštění v trvání 10 let.
10. Z obsahu spisového materiálu dále vyplývá, že po skončení veřejného zasedání odvolací soud ihned předal příslušnému orgánu Vězeňské služby nařízení výkonu trestu a v důsledku toho se obviněný J. B. nenachází ve výkonu vazby, nýbrž je již ve výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody (viz č. l. 593 spisu).
11. Lze tak shrnout, že stěžovatel podal proti svému dalšímu trvání vazby stížnost, v níž se neohradil proti trvající existenci důvodu vazby podle §67 písm. a) tr. ř., ale namítal pouze výše popsané (případné) procesní pochybení vrchního soudu.
12. Nejvyšší soud závěrem konstatuje, že neshledal stížnost obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2023, sp. zn. 5 To 53/2023, důvodnou, a proto ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 11. 2023
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu