ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.2369.2023.1
6
5
sp. zn. 20 Cdo 2369/2023
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny, v exekuční věci oprávněné ISSO – Inženýrské stavby Sokolov, s. r. o. , se sídlem ve Svatavě, Pohraniční stráže č. 255, identifikační číslo osoby 18248675, zastoupené Mgr. Barborou Musilovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Závodní č. 391/96, proti povinné Prosecké skály s. r. o. se sídlem v Praze 9, Freyova č. 1/12, identifikační číslo osoby 24243108, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka č. 153, za účasti vydražitele T. K., a vydražitelů 1) V. T., a 2) I. T., pro 14 671 408 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Zdeňka Zítka, Exekutorský úřad Plzeň-město, pod sp. zn. 108 EX 2793/19, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2023, sp. zn. 14 Co 209/2023, 14 Co 210/2023, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2023, sp. zn. 14 Co 209/2023, 14 Co 210/2023, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Soudní exekutor JUDr. Zdeněk Zítka, Exekutorský úřad Plzeň – město, usnesením ze dne 24. 5. 2023, č. j. 108 EX 2793/19-331, udělil vydražiteli T. K. příklep na výrokem usnesení specifikované nemovité věci (bytové jednotce č. XY v bytovém domě v XY, včetně příslušenství) za nejvyšší podání ve výši 15 033 000 Kč. Usnesením ze dne 24. 5. 2023, č. j. 108 EX 2793/19-333, udělil soudní exekutor JUDr. Zdeněk Zítka, Exekutorský úřad Plzeň – město, vydražitelům V. T. a I. T. do společného jmění manželů příklep na výrokem usnesení specifikované nemovité věci (bytové jednotce č. XY v bytovém domě v XY včetně příslušenství) za nejvyšší podání 16 600 000 Kč.
2. Městský soud v Praze napadeným usnesením obě usnesení soudního exekutora potvrdil a současně rozhodl, že ve vztahu mezi povinnou a vydražiteli nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že postupem soudního exekutora při provádění dražby nedošlo k porušení zákona. Dražba byla nařízena v souladu se zákonem usnesením ze dne 2. 5. 2022, č. j. 108 EX 02793/19-188, jde-li o dražbu bytu č. 869/9, na den 8. 6. 2022 (zahájení v 10 hodin, ukončení nejdříve v 10.45 hodin), a usnesením ze dne 2. 5. 2022, č. j. 108 EX 02793/19-189, jde-li o dražbu bytu č. XY na den 8. 6. 2022 (zahájení v 11 hodin, ukončení nejdříve v 10.45 hodin). Podáním ze dne 26. 5. 2022 povinná požádala o odročení těchto dražebních jednání s odůvodněním, že Z. T. podal u Obvodního soudu pro Prahu 9 žalobu na vyloučení předmětných bytů z exekuce z důvodu, že povinná není vlastníkem dražených nemovitostí a jejich vlastníkem je on, neboť je od povinné nabyl do svého výlučného vlastnictví; povinná mu v průběhu doby opakovaně přislíbila, že na něj převede vlastnické právo k nim, nicméně tak dosud neučinila. Soudní exekutor žádosti o odročení dražebního jednání vyhověl. Následně oprávněná předložila soudnímu exekutorovi rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 1. 2023, č. j. 60 C 144/2022-69, kterým byla dosud nepravomocně zamítnuta žaloba Z. T. na vyloučení bytů č. XY a XY z exekuce s tím odůvodněním, že příslib převodu vlastnického práva není nabývacím titulem, a tedy ani titulem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí. Usneseními ze dne 20. 4. 2023, č. j. 108 EX 02793/19-295, a ze dne 24. 4. 2023, č. j. 108 EX 02793/19-296, nařídil soudní exekutor elektronickou dražbu na den 24. 5. 2023 (zahájení v 10 hodin, ukončení nejdříve v 10.45 hodin), jde-li o byt č. XY, a na den 24. 5. 2023 (zahájení v 11 hodin, ukončení nejdříve v 10.45 hodin), jde-li o byt XY. Povinná žádostí ze dne 25. 4. 2023 požádala o odročení nařízených dražebních jednání s tím, že ve věci vylučovací žaloby podané Z. T. dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, soudní exekutor této žádosti však nevyhověl s odůvodněním, že podanou vylučovací žalobu má za zjevně bezúspěšnou, neboť je založena na protichůdných tvrzeních, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí, ale že vlastnické právo k nim nikdy ve skutečnosti nenabyl. Odvolací soud dospěl k závěru, že soudní exekutor se v projednávané věci správě zabýval otázkou, zda je vylučovací žaloba zjevně neopodstatněná, a dovodil-li, že dražební jednání lze provést, neboť podaná vylučovací žaloba je zjevně neopodstatněná, je jeho úvaha správná, neboť žalobcem T. tvrzený příslib převodu vlastnického práva povinnou, nemůže být okolností, která by měla za následek převod vlastnického práva na žalobce, a tedy i vylučovala exekuci na těchto nemovitostech. Odvolací soud proto uzavřel, že soudní exekutor postupoval v souladu se zákonem, když žádosti povinné o odročení dražby i s přihlédnutím k délce exekučního řízení a jeho povinnosti postupovat v exekučním řízení rychle a účelně, nevyhověl a při provedení dražby nedošlo k porušení zákona.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Namítá, že dražby v projednávané věci neměly proběhnout z důvodu, že dne 24. 5. 2022 byla u Obvodního soudu pro Prahu 9 podána T. podána žaloba na vyloučení předmětných nemovitostí z exekuce s odůvodněním, že tyto nemovitosti jsou výlučným vlastnictvím žalobce. Zahájení řízení o žalobě na vyloučení nemovitých věcí z exekuce je podle §336i občanského soudního řádu důvodem odročení dražebního jednání ohledně předmětných nemovitostí, proto nebylo-li dosud řízení o vylučovací žalobě skončeno, nemohla dražba řádně proběhnout a soudní exekutor měl dražební jednání odročit až do doby pravomocného skončení řízení o vylučovací žalobě. Dovolatelka tak dovozuje, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 409/2012, 20 Cdo 2936/2006), když rozhodl o zákonnosti udělených příklepů a i provedených dražeb, ačkoliv dražby měly být odročeny z důvodu podané vylučovací žaloby. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolatelka v dovolání současně navrhla odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
4. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle §237 o. s. ř., neboť napadené usnesení závisí na otázce, zda je soudní exekutor oprávněn přistoupit k provedení dražby v případě podané žaloby o vyloučení dražených nemovitostí z exekuce, o níž bylo dosud pouze nepravomocně rozhodnuto, za situace, kdy soudní exekutor na základě podané vylučovací žaloby dražební jednání již dříve odročil a následně na základě nepravomocného rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobě na vyloučení věcí z exekuce dospěl k závěru, že žaloba je (a od počátku byla) zjevně nedůvodná, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu v úplnosti vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu §242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.). Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání povinné je důvodné.
5. Podle §336k odst. 4 o. s. ř. odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení §219a se nepoužije.
6. Podle §336i odst. 1 o. s. ř. bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.
7. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 20 Cdo 2740/2019, uzavřel, že soudní exekutor smí zhodnotit vylučovací žalobu podanou za účelem vyloučení postižených věcí z exekuce jako zjevně bezúspěšnou, pakliže by její podání představovalo jen neopodstatněné a účelové průtahy provedení exekuce, a z tohoto důvodu nepostupovat doslovně podle ustanovení §336i o. s. ř., a dražební jednání neodročovat, a to ať v rovině obecné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2004, sp. zn. 20 Cdo 689/2003, uveřejněné pod číslem 49/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 9. 2011, sp. zn. III. ÚS 2127/11) či konkrétněji ve vztahu k exekuci věcí movitých (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2573/2007). Z dikce ustanovení §336i o. s. ř. totiž není případné pro všechny případy dovozovat, že podání vylučovací žaloby je už samo o sobě způsobilé – automaticky a bez dalšího – přivodit odročení dražebního jednání, nýbrž musí jít právě o takovou žalobu, s níž se pojí alespoň minimální předpoklad úspěchu; naopak o zjevně neopodstatněnou vylučovací žalobu, která z postupu předvídaného ustanovením §336i o. s. ř. představuje ospravedlnitelné vybočení, půjde například tehdy, bude-li podána někým, kdo k jejímu podání není objektivně věcně legitimován (typicky přímo povinný), anebo tehdy, je-li tvrzen důvod, který objektivně, na prvý pohled, vést k vyloučení majetku z exekuce nemůže (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 9. 2011, sp. zn. III. ÚS 2127/11), anebo v případě, že žádný důvod takového vyloučení věci v žalobě uveden vůbec není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3969/2017).
8. V dané věci se ze spisu podává, že usneseními ze dne 2. 5. 2022, č. j. 108 EX 02793/19-188, a č. j. 108 EX 02793/19-189, nařídil soudní exekutor dražební jednání na den 8. 6. 2022 v 10 a v 11 hodin; předmětem dražeb byly byty č. XY a č. XY v bytovém domě XY, č. p. XY, stojícím na pozemku parc. č. XY, katastrální území XY, zapsané na listu vlastnictví č. XY a č. XY u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, pro obec XY se všemi součástmi a příslušenstvím, blíže specifikované v usneseních. Podáním ze dne 26. 5. 2022 povinná požádala o odročení dražebních jednání s odůvodněním, že Z. T. podal u Obvodního soudu pro Prahu 9; soudní exekutor na základě této žádosti dražební jednání odročil. O vylučovací žalobě bylo nepravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 17. 1. 2023, č. j. 60 C 144/2022-69, tak, že žaloba zamítá. Soudní exekutor na základě nepravomocného rozhodnutí o vylučovací žalobě nařídil usneseními ze dne 20. 4. 2023, č. j. 108 EX 02793/19-295, a ze dne 24. 4. 2023, č. j. 108 EX 02793/19-296, dražbu předmětných nemovitostí na den 24. 5. 2023 od 10 hodin, jde-li o byt č. XY, a na den 24. 5. 2023 od 11 hodin, jde-li o byt XY. K žádosti povinné ze dne 25. 4. 2023 o odročení dražebního jednání z důvodu, že rozhodnutí o vylučovací žalobě doposud nenabylo právní moci, soudní exekutor dražbu neodročil a vycházeje z úsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 v nepravomocném rozhodnutí o vylučovací žalobě dospěl k závěru, že žaloba na vyloučení věci je zjevně nedůvodná.
9. Ze shora uvedeného se podává, že probíhající a dosud pravomocně neukončené excindační řízení zásadně je překážkou pro provedení dražby věci, ohledně níž byla podána vylučovací žaloba, a pro udělení příklepu vydražiteli (§336i odst. 1 o. s. ř.); tato překážka však není absolutní. Je-li zcela zřejmé, že vylučovací žaloba nemůže uspět (jde-li o zjevně neopodstatněnu vylučovací žalobu), nemůže být překážkou pro plynulé pokračování exekuce, a tedy ani překážkou pro nařízení dražebního jednání a udělení příklepu vydražiteli. V projednávané věci však soudní exekutor původně závěr o zjevné neopodstatněnosti vylučovací žaloby neučinil a provedení dražby odročil. Následně, aniž by vyčkal právní moci rozhodnutí o zamítnutí vylučovací žaloby, opětovně dražbu nařídil s odkazem na odůvodnění doposud nepravomocného rozhodnutí soudu o vylučovací žalobě. Uvedený postup není konzistentní a vzbuzuje rozpaky o potenciální účelovosti a předčasnosti nové dražby, neboť byla-li podaná žaloba už od počátku zjevně neopodstatněná (což by soudní exekutor jako profesionál měl a mohl zaregistrovat), nebyl by dán důvod ani k prvotnímu odročení dražby.
10. Původní usnesení o odročení dražebního jednání sice může být přehodnoceno, jedná se totiž o usnesení týkající se vedení řízení ve smyslu §170 odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2008, sp. zn. 20 Cdo 3453/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 26 Cdo 1196/2000). Zároveň však nelze přehlížet, že dražba nemovité věci ve vlastnictví povinného směřuje ke zcela zásadnímu následku, jímž je odnětí ústavně chráněného vlastnického práva k předmětu dražby. K opětovnému nařízení dražby, jež byla odročena pro podání vylučovací žaloby, kterou soudní exekutor původně posoudil jako nikoliv zjevně bezdůvodnou, proto exekutor může před pravomocným skončením řízení o této žalobě přistoupit jen výjimečně; důvodem pro takový postup zásadně není, že soud prvního stupně vydal dosud nepravomocný rozsudek o jejím zamítnutí. V projednávané věci soudní exekutor svým postupem, kdy odročil dražbu na základě podané vylučovací žaloby, jež byla podpořena stejnými argumenty, které následně vedly nalézací soud k zamítnutí žaloby, vzbudil v povinné opodstatněné očekávání, že nejde o zjevně bezdůvodnou vylučovací žalobu a že dražba bude provedena až poté, co bude o vylučovací žalobě pravomocně rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že v řízení nedošlo k žádné zásadní změně okolností, nezískal exekutor skrze nepravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby dostatečný důvod pro přehodnocení svého původního názoru na možný úspěch vylučovací žaloby. Proto měl vyčkat pravomocného skončení řízení o vylučovací žalobě (k obdobným závěrům, ovšem v intencích návrhu na odklad a zastavení exekuce srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3165/2017, jenž dovodil, že je-li proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odklad výkonu rozhodnutí podáno odvolání, nesmí soudní exekutor provádět dražbu nemovitých věcí do doby, než o opravném prostředku rozhodne odvolací soud).
11. V projednávané věci se odvolací soud zabýval zákonností nařízení provedené dražby a poté zkoumal důvodnost podané žaloby, nicméně nezohlednil právě popsané specifické okolnosti věci, proto je jeho právní posouzení neúplné a proto nesprávné.
12. Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není správné a nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle ustanovení §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc mu (Městskému soudu v Praze) vrátil k dalšímu řízení (srov. §243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
13. Dovolatelka v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti dovoláním napadaného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že lze akceptovat takový postup, kdy o návrhu na odklad vykonatelnosti Nejvyšší soud rozhodne spolu s dovoláním, aniž by se zabýval důvody, pro které je jeho vydání navrhováno, to však za předpokladu, že se tak stane ve lhůtě přiměřené pro samotné rozhodnutí o návrhu na odložení výkonu rozhodnutí. Stejně tak nelze nic namítat proti tomu, kdy Nejvyšší soud ve stejné lhůtě projedná dovolání meritorně. Vzhledem k tomu, že dovolací soud o dovolání povinné rozhodl neprodleně (tedy v Ústavním soudem zdůrazněné přiměřené lhůtě), nezabýval se jejím návrhem na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu, protože z důvodu zrušení dovoláním napadeného rozhodnutí pozbývá dovoláním napadené rozhodnutí veškerých vlastností existujícího rozhodnutí, včetně právní moci a vykonatelnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3298/2018).
14. Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
15. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 9. 2023
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
předseda senátu