ECLI:CZ:NS:2023:20.NCU.153.2023.1
sp. zn. 20 Ncu 153/2023-9
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou S. D. , zastoupenou JUDr. Ivou Hlaváčkovou, advokátkou se sídlem v Jablonci nad Nisou, Palackého 3145/41, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:
Rozsudek Soudu první instance v Mahdii, Tuniská republika, ze dne 14. 2. 2023, sp. zn. 4505/21, jímž bylo rozvedeno manželství R. D. a S. D., rozené H.-Y., uzavřené dne 19. 5. 2001 před oddávajícím orgánem Mahdia, Tunisko, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno – střed, ve svazku ZM/III/8, ročník 2003, strana 185, pořadové číslo 477,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
1/ Soud první instance v Mahdii, Tuniská republika, k návrhu (žalobě) manželky rozvedl posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Z manželství se narodily dvě děti, Y., v době rozvodu manželství již zletilý, a AAAAA (pseudonym), nar. XY, která byla svěřena do péče otce.
2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím orgánem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 ZMPS.
4/ Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 ZMPS.
5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
6/ Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 24. 10. 2023
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu