ECLI:CZ:NS:2023:20.NCU.162.2023.1
sp. zn. 20 Ncu 162/2023-9
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou J. E. , za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, takto:
Rozhodnutí (rozvodový list) Ministerstva vnitra (matriky) Egyptské arabské republiky ze dne 7. srpna 2019, číslo 1/336, jímž bylo rozvedeno manželství M. M. M. M. E. a J. E., dříve F., rozené V., uzavřené dne 13. dubna 2011 před oddávajícím orgánem v Káhiře, Egyptská arabská republika, zapsané i v knize manželství matričního úřadu při Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, ve svazku ZM/II/10, ročník 2012, strana/list 256, poř. č. 212,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Ministerstvo vnitra (matrika) Egyptské arabské republiky zapsalo dne 7. 8. 2019 rozvod bezdětného manželství navrhovatelky, zjistilo-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledalo-li předpoklady pro obnovení jejich soužití.
Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím orgánem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).
K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 ZMPS.
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Nejvyšší soud neměl ve shora označené věci za splněné podmínky pro použití čl. 2 Haagské úmluvy ze dne 1. 6. 1970, o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití, publikované jako vyhláška ministra zahraničních věcí č. 131/1976 Sb. (dále „Haagská úmluva“), vyšlo-li za řízení najevo (podle sdělení navrhovatelky), že manželé dlouhodobě pobývali na území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, kde rovněž došlo k rozvodu manželství, a to před zastupitelskými úřady Egyptské arabské republiky.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 7. 11. 2023
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu