ECLI:CZ:NS:2023:20.NCU.79.2023.1
sp. zn. 20 Ncu 79/2023-17
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou I. E. , dříve C., rozenou S., zastoupenou H. M., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, o uznání cizího rozhodnutí, takto:
Rozsudek Městského lidového soudu v Regle, oddělení civilního a pracovního práva, (TRIBUNAL MUNICIPAL POPULAR DE REGLA, SECCION CIVIL Y LABORAL), Kubánská republika, ze dne 21. 2. 1991, s právní mocí dne 1. 3. 1991, vydaný v řízení č. 96 z roku 1991, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela I. S. a C. C. A. dne 2. 10. 1982 před oddávajícím orgánem v Berlíně-Lichtenbergu, NDR, zapsané též v knize manželství (oddací matrice) matričního obvodu Brno ve svazku XIII/11, ročník neuveden, strana 6, poř. č. 12,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského lidového soudu v Regle, oddělení civilního a pracovního práva, Kubánská republika, ze dne 21. 2. 1991, s právní mocí dne 1. 3. 1991, vydaným v řízení č. 96 z roku 1991, bylo rozvedeno manželství, které dne 2. 10. 1982 uzavřela v NDR I. S. a C. C. A. Z manželství se dne XY narodila v době rozvodu nezletilá dcera AAAAA (pseudonym), jež byla svěřena do péče matky.
Listiny vydané nebo ověřené příslušnými orgány v Kubánské republice nevyžadují podle čl. 13 smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 80/1981 Sb.) na území ČR žádné další ověření.
Navrhovatelka osvědčila právní moc rozsudku o rozvodu úředně ověřeným potvrzením Městského lidového soudu v Regle ze dne 4. 6. 1991, opatřeným soudním překladem do českého jazyka. Současně objasnila a doložila, že od 18. 8. 1992 užívá příjmení E., protože následně uzavřela v Miami, USA, nový sňatek (viz oddací list vystavený 16. 11. 2022 státním matrikářem státu Florida, opatřený apostilou a soudním překladem).
Nejvyšší soud v projednávané věci neshledal žádnou z překážek vymezených v §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále též jen „zákon č. 91/2012 Sb.), která by bránila v uznání cizozemského rozhodnutí o rozvodu. Nejvyšší soud vychází z toho, že skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu státním občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 zákona č. 91/2012 Sb.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 18. 10. 2023
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu