ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.1573.2023.1
sp. zn. 21 Cdo 1573/2023-435
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Orlická č. 2020/4, IČO 41197518, proti žalované Las - pro s.r.o. se sídlem v Bukovince č. 170, IČO 25525085, zastoupené Mgr. Lukášem Pechem, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká č. 117/22, o zaplacení částky 932 430 Kč s příslušenstvím a částky 434 283 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 C 30/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. února 2023, č. j. 17 Co 38/2022, 17 Co 39/2022-413, o návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku, takto:
Odkládá se až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. února 2023, č. j. 17 Co 38/2022, 17 Co 39/2022-413.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Vyškově rozsudkem ze dne 12. 10. 2021, č. j. 10 C 30/2015-346, žalobě vyhověl; určil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 932 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 932 430 Kč od 28. 12. 2014 do zaplacení (výrok I), že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 434 283 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 434 283 Kč od 20. 10. 2015 do zaplacení (výrok II), že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 5 100 Kč (výrok III) a že žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově soudní poplatek 63 994 Kč (výrok IV).
K odvolání žalované Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. 2. 2023, č. j. 17 Co 38/2022, 17 Co 39/2022-413, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a určil, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 600 Kč.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dovolání a současně navrhla odložit vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnila „zejm. možností zastavení výroby při své společnosti a nutným propouštěním zaměstnanců(m)“, neboť „výše uvedený nárok, po započtení jistiny, nákladů a úroků z prodlení, i vzhledem k poměrně velké délce celého řízení, narostl do částek milionů korun českých“, a „pokud by byl nařízen výkon rozhodnutí, je vysoce pravděpodobné, že by nastala okamžitá splatnost všech jeho úvěrů (v současné době používá revolvingové úvěry), a tudíž by nemohl financovat výrobu“, „následně by nemohl platit za vstupní materiály a také hradit výplaty zaměstnanců, kterých má cca. 50“, a že „rovněž také v jeho oblasti podnikání (vyřezávání kovů laserem) jsou poměrně dlouhé čekací doby na materiál a dlouhé splatnosti za služby…proto také výše příjmů velmi kolísá“, přičemž „nařízení výkonu (myšleno rozhodnutí) by pak tento koloběh zcela zničilo“.
Podle ustanovení §243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
K předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, (mimo jiné) patří, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. Závažnost újmy se zde poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněné pod č. 5 v časopise Soudní judikatura, roč. 2019).
Vzhledem k tomu, že neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) napadeného rozsudku odvolacího soudu by mohla být dovolatelce, s ohledem na charakter uložené povinnosti, způsobena závažná (jen stěží odstranitelná) újma, a že odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) podle ustanovení §243 o. s. ř. odložil vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu. Přihlédl přitom i k tomu, že z obsahu dovolání je seznatelné (zjistitelné), že bylo podáno včas, oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení a neplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř. (srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 10. 2023
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu