ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.1881.2023.1
sp. zn. 21 Cdo 1881/2023-280
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce B. V. , narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 427/18, o 500 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení podaných žalobcem proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. října 2016, č. j. 17 C 49/2011-144, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2017, č. j. 21 Co 70/2017-171, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 49/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2018, č. j. 21 Co 355/2018-198, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. srpna 2018, č. j. 17 C 49/2011-194, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. srpna 2018, č. j. 17 C 49/2011-194, se zastavuje .
II. Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2018, č. j. 21 Co 355/2018-198, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
IV. Žalobce je povinen do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 soudní poplatek za dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. října 2018, č. j. 21 Co 355/2018-198, který činí 4 000 Kč.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 10. 2016, č. j. 17 C 49/2011-144, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2017, č. j. 21 Co 70/2017-171, podal žalobce dne 24. 5. 2017 „žalobu dle §228 odst. 1 pís. A+B o. s. ř., jakož i dle §229 odst. 1 písm. E+G o. s. ř.“, a podáním doručeným soudu prvního stupně dne 7. 8. 2018 požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení za účelem odstranění vad podání ze dne 24. 5. 2017.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 22. 8. 2018, č. j. 17 C 49/2011-194, rozhodl, že se žalobci „neustanovuje zástupce z řad advokátů“ a že se žalobce neosvobozuje od placení soudních poplatků v řízení o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení s odůvodněním, že žalobce nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků uvedené v §138 odst. 1 o. s. ř. a že nejsou splněny ani podmínky uvedené v §30 odst. 1 a 2 o. s. ř. pro ustanovení zástupce žalobci.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 10. 2018, č. j. 21 Co 355/2018-198, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. O nepřípustnosti dovolání proti tomuto usnesení byl žalobce poučen v jeho písemném vyhotovení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu a jím potvrzenému usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobce však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. Opravným prostředkem sloužícím k přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání (srov. §201 o. s. ř.). Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto podle ustanovení §104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s ustanovením §243b o. s. ř. zastavil řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 8. 2018, č. j. 17 C 49/2011-194 (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné pod č. 45/2000 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sb. rozh. obč.).
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Nejvyšší soud dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2018, č. j. 21 Co 355/2018-198, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť jím bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku a o žádosti o ustanovení zástupce, a dovolání proti němu proto není přípustné.
Žalobce sice nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), vzhledem k §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.
S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. nebylo ani rozhodováno o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků, neboť osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání zde nepřichází v úvahu (srov. §11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudních poplatcích“), a žalobci byla uložena povinnost k zaplacení soudního poplatku za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. i) a §11a ve spojení s §3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích]; výše poplatku vyplývá z položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 8. 2023
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu