ECLI:CZ:NS:2023:21.CDO.2337.2023.1
sp. zn. 21 Cdo 2337/2023-91
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v právní věci žalobkyně Česká televize se sídlem v Praze 4 – Podolí, Na hřebenech II č. 1132/4, IČO 00027383, proti žalované A. H. , o 1 188 850 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. června 2011, č. j. 25 Co 143/2011-327, o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost podaných žalovanou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2021, č. j. 4 Co 22/2020-689, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 51/2021, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. května 2023, č. j. 3 Co 50/2022-58, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. 16 C 51/2021-46, zastavil řízení o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost podaných žalovanou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2021, č. j. 4 Co 22/2020-689, pro nezaplacení soudního poplatku a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 5. 2023, č. j. 3 Co 50/2022-58, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Podáním dovolání jí vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].
Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 8. 2023, č. j. 21 Cdo 2337/2023-74, které bylo žalované doručeno dne 11. 9. 2023, vyzval dovolatelku, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2023, č. j. 3 Co 50/2022-58, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč, a zároveň žalovanou poučil, že nebude-li uvedený soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
Na uvedenou výzvu k zaplacení soudního poplatku za dovolání dovolatelka reagovala podáním ze dne 26. 9. 2023 obsahujícím žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, žádost o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Jiřího Doležílka.
Z obsahu spisu se podává (a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti známo), že žalovaná po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných (dokladem toho je i žaloba na obnovu řízení podaná v této věci žalovanou v rozporu s ustanovením §228 o. s. ř. proti usnesení, kterým nebylo rozhodnuto o věci samé), opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (aniž by dokládala své majetkové poměry), přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány, nebo jsou řízení o těchto žádostech ve smyslu §159a odst. 4 o. s. ř. zastavována (v poměrech projednávané věci srov. například usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2021, č. j. 4 Co 22/2020-689, nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2022, č. j. 3 Co 16/2022-30). Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání žalované tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, anebo – konkrétně ve vztahu k osobě žalované – např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 845/2023, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 310/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 20 Cdo 1462/2023, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. 29 Cdo 1777/2023).
Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že žalovaná procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Její postup tak podle §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s §41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020).
Nejvyšší soud proto k žádosti žalované o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, kterou žalovaná blíže nezdůvodnila a (s výjimkou zaslaných kopií potvrzení Komerční banky, a. s., o zůstatku na účtu a o blokaci účtu a rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti) ničím nedoložila (přestože si při podání této žádosti s ohledem na mnohá předchozí poučení a rozhodnutí soudů o jejích opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků musela být vědoma, že žadatel je povinen žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodnit a věrohodným způsobem soudu doložit své majetkové poměry nebo jejich případné změny, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti), ani k její žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení nepřihlížel a těmito žádostmi žalované se nezabýval.
Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelka spolu s dovoláním opětovně vznesla námitku podjatosti soudců, tentokrát soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejím odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označuje za „právního zmetka“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. §14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení §2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018).
Námitku podjatosti „předsedy senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu JUDr. Jiřího Doležílka“ obsaženou v podání ze dne 26. 9. 2023 pak dovolatelka odůvodnila tím, že „se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, když bylo/je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“. Dovolatelka v tomto podání jen cituje text zákona, aniž by jakkoliv specifikovala (či alespoň naznačila) důvody, pro které by měl být tento soudce vyloučen z projednávání věci. Takto nekonkretizované námitky podjatosti přitom podává v řízení opakovaně. Nejvyšší soud proto i tuto vznesenou námitku podjatosti považuje za zjevné zneužití tohoto procesního institutu (§2 o. s. ř.), a proto ani k této námitce nepřihlížel.
Protože dovolatelka dosud nezaplatila soudní poplatek za dovolání, ani poté, co k tomu byla vyzvána usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, č. j. 21 Cdo 2337/2023-74, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 5. 2023, č. j. 3 Co 50/2022-58, podle ustanovení §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 10. 2023
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu