ECLI:CZ:NS:2023:21.ND.456.2023.1
sp. zn. 21 Nd 456/2023-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné innogy Energie, s. r. o. se sídlem v Praze 10, Limuzská č. 3135/12, IČO 49903209, zastoupené Mgr. Přemyslem Dubem, advokátem se sídlem v Praze 10, Limuzská č. 3135/12, proti povinnému P. B. , pro 9 416,24 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 2021/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 2021/2023, projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu Cheb Mgr. David Koncz podal dne 18. 4. 2023 u Okresního soudu v Ústí nad Labem spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 5. 4. 2023 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 9 416,24 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 28. 9. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 15 416,24 Kč ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do 29. 7. 2021, úroku z prodlení z částky 13 416,24 Kč ve výši 10 % ročně od 30. 7. 2021 do 26. 8. 2021, úroku z prodlení z částky 11 416,24 Kč ve výši 10 % ročně od 27. 8. 2021 do 27. 9. 2021 a nákladů předchozího řízení ve výši 1 768 Kč, podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 6. 2021, č. j. 74 C 126/2021-41.
Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 29. 6. 2023, č. j. 54 EXE 2021/2023-21, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Na základě zjištění, že povinný nemá na území České republiky místo trvalého pobytu ani místo pobytu podle druhu pobytu cizince, dospěl k závěru, že v posuzované věci nelze zjistit podmínky místní příslušnosti.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Ústí nad Labem (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 8. 2023
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu