ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.1480.2023.3
sp. zn. 22 Cdo 1480/2023-199
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyň a) DEXTRON s.r.o. , identifikační číslo osoby 27494217, a b) H.V.D.-CZ s.r.o. , identifikační číslo osoby 25267132, obou se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 592, zastoupených JUDr. Tomášem Udržalem, advokátem se sídlem v Pardubicích, třída Míru 95, proti žalovaným 1) K. B. , zastoupenému Mgr. Tomášem Auerem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Teplého 2786, 2) H. B. , a 3) Š. B. , o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 20 C 61/2020, o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 19. 5. 2022, č. j. 22 Co 32/2022-144, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud v Pardubicích („soud prvního stupně”) rozsudkem ze dne 29. 1. 2021, č. j. 20 C 61/2020-68, výroky I až III uložil žalovaným povinnost vyklidit budovu v obci XY na pozemku st. par. č. XY, jinou stavbu bez č. p./č. e. na pozemku st. par. č. XY, a pozemek par. č. XY, vše v katastrálním území XY, zapsáno na listu vlastnictví č. XY u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště XY, to vše do 15 dnů od právní moci těchto výroků rozsudku. Výrokem IV dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích („odvolací soud”) rozsudkem ze dne 19. 5. 2022, č. j. 22 Co 32/2022-144, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný 1) dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“). Dovolání je podle názoru dovolatele přípustné, neboť závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
1) „Jednak se jedná konkrétně o otázku, zda může nastat fikce uznání dle §114b odst. 5 o. s. ř. v případě, kdy existují pochybnosti o řádném doručení žaloby před nebo současně s doručením výzvy dle ust. §114b o. s. ř.“
2) „Současně se jedná o otázku, jaké jsou podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle ust. 153a odst. 3 o. s. ř., a dále okolnost, že žalovaný nepodal vyjádření ve věci, k němuž byl vyzván dle ust. §114b o. s. ř., z vážných důvodů včas.“
Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Dovolání není přípustné.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Ad 1): Tato otázka nemůže založit přípustnost dovolání, neboť na jejím řešení rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá. Pochybnosti o řádném doručení žaloby má jen dovolatel, odvolací soud se s touto jeho námitkou řádně vypořádal a učinil skutkové zjištění o řádném doručení. S tím dovolatel polemizuje.
Současná právní úprava dovolacího řízení nepřipouští, aby dovolacím důvodem byla nesprávná skutková zjištění odvolacího soudu, respektive skutečnost, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Avšak právě tento charakter mají námitky, které dovolatel v dovolání vymezuje. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem dle §241a odst. 1 o. s. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1803/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1235/2014, publikovaný pod č. 68/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).
Ostatně totožnou námitkou žalovaného 1) se zabýval dovolací soud v usnesení ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1566/2021, ve kterém tvrzení dovolatele posoudil jako neopodstatněné; na obsah tohoto usnesení, který je účastníkům znám, dovolací soud pro stručnost odkazuje.
Ad 2): Jde o nové tvrzení, které žalovaný 1) v odvolacím řízení neuplatnil.
Především zde platí to, co je uvedeno výše – dovolatel v podstatě vychází z jiného skutkového stavu než odvolací soud. V dovolání pak nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (§241a odst. 6 o. s. ř.). Také platí, že i když v odvolacím řízení lze rozsudek soudu prvního stupně přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, samotná skutečnost, že odvolací soud se nezabýval otázkou v odvolání neuplatněnou, o jejíž posouzení navíc soud prvního stupně rozhodnutí neopřel, nezakládá dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení věci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 22 Cdo 122/2008, a řada dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu). Pro každý z těchto důvodů nemůže být dovolání přípustné.
S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud dovolání žalovaného 1) podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2023
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu