ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.18.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 18/2023-607
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně ČEK - STROJ s. r. o. , IČO: 6450812, se sídlem v Brně, Vinohradská 1115/74, zastoupené Mgr. Lucií Stejskalovou, advokátkou se sídlem v Brně, Heršpická 813/5, proti žalovanému J. L. , zastoupenému JUDr. Ludvíkem Ševčíkem, advokátem se sídlem v Brně, Kobližná 47/19, o vydání věci, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 13 C 70/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 8. 2022, č. j. 15 Co 187/2020-569, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce advokáta JUDr. Ludvíka Ševčíka.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 29. 5. 2020, č. j. 13 C 70/2014-472, zamítl žalobu na vydání blíže specifikované účetní agendy a podkladů, které se týkají žalobkyně, a žalobu na vydání blíže specifikovaného osobního počítače včetně všech dokumentů, přístupových kódů a hesel, které na něm byly uloženy (výrok II). Rozhodl také o náhradě nákladů řízení (výrok III).
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 9. 8. 2022, č. j. 15 Co 187/2020-569, napadené rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, („o. s. ř.“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř. Tvrdí, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva (sic!), při jejímž řešení se podle dovolatele (správně: dovolatelky, jde o společnost, pozn. dovolacího soudu) odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu ohledně opomenutých důkazů (konkrétně např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2017 sp. zn. I. ÚS 1135/17 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2018 sp. zn. 23 Cdo 4861/2017)“, a klade otázku: „Je situace, ve které z různých provedených důkazů vyplývají informace svědčící oběma stranám skutkové otázky, ve které však soud v odůvodnění uvede, že všechny důkazy svědčí jedné straně skutkové otázky a žádný důkaz nesvědčí druhé straně, souladná se zákazem opomenutých důkazů?“.
To konkretizuje takto: „Zaprvé, svědkyně K. vypověděla, že ,notebook [v předávané krabici] neviděla‘ (bod 13 napadeného rozhodnutí) a že ,nic v krabici nehrkalo‘ (tamtéž). Zároveň z dopisu zaslaného novou účetní žalobkyně N. vyplývá, že tato po žalovaném žádala zaslání některých konkrétních účetních dokladů, přestože tyto podle všeho měly být obsaženy v předávaném notebooku“. „Za druhé, odvolací soud uvádí, že, žádným důkazem nebylo zpochybněno, že by uvedený notebook v předmětné krabici nebyl.‘“ K tomu dovolatelka tvrdí, že „výše uvedené poukazuje na chybný postup odvolacího soudu spočívající v nesprávném způsobu zohlednění důkazů, případně na nedostatečné odůvodnění skutkových úvah odvolacího soudu. Není totiž možné na jednu stranu uvést, že se v řízení objevily důkazy podporující verzi, že notebook v krabici byl (pouze tvrzení žalovaného a svědectví jeho matky a jeho bratra), a na druhou stranu uvést, že důkazy prokazující opak neexistují, když právě svědectví svědkyně K. a dopis N. pro tuto verzi svědčí“. „Přestože odvolací soud důkaz svědeckou výpovědí svědkyně K. provedl, a přestože z něj vyplynuly informace svědčící závěru, že notebook v krabici nebyl a povinnost předat účetní dokumenty v elektronické podobě tak splněna nebyla, odvolací soud tento důkaz nejenže nezohlednil, ale v odůvodnění z jeho jazyka vyplývá, že zde žádný takový důkaz ani nebyl“.
Obsah rozsudků soudů obou stupňů, bližší obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost (§243f odst. 3 o. s. ř.) odkazuje.
Dovolání není přípustné.
Dovolání je opřeno o námitku nesprávného hodnocení důkazů, konkrétně výpovědi svědkyně K. K tomu dovolací soud uvádí: Současná právní úprava dovolacího řízení nepřipouští, aby dovolacím důvodem byla nesprávná skutková zjištění odvolacího soudu, respektive skutečnost, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Avšak právě tento charakter mají námitky, které dovolatelka v dovolání vymezuje. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem dle §241a odst. 1 o. s. ř. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 1803/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1235/2014, publikovaný pod č. 68/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).
Skutkové námitky tak nemohou naplnit žádný z důvodů přípustnosti dovolání, uvedených v §237 o. s. ř.
Již jen na okraj, nad rámec dovolacího přezkumu, se uvádí: Dovolatelka má za to, že z výpovědi svědkyně K. vyplývá, že „notebook v krabici nebyl“; ta však vypověděla, že „krabici přinesl P. L., odnesl si ji jednatel žalobkyně. Obsah krabice jednatel před svědkyní nekontroloval. Sama obsah krabice nekontrolovala, nenahlížela do ní, nic v ní nehrkalo, notebook neviděla. Sama do rukou krabici nebrala“. Z toho je zřejmé, že neměla přímý poznatek o tom, co v krabici bylo, a hodnocení její výpovědi odvolacím soudem není zjevně nepřiměřené.
Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání přípustným, podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 28. 8. 2023
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu