ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.2177.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 2177/2023-453
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně D. K. , narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Janou Felixovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5, proti žalovanému P. K. narozenému XY, bytem ve XY, zastoupenému JUDr. Ladislavem Salvetem, advokátem se sídlem v Praze 4, Sedlčanská 1044/18, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 42/2020, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2023, č. j. 14 Co 423/2022-426 , takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2 178 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám JUDr. Jany Felixové.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením z 21. 5. 2022, č. j. 21 C 42/2020-406, neschválil smír, který účastníci uzavřeli v řízení o vypořádání společného jmění manželů. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 31. 3. 2023, č. j. 14 Co 423/2022-426 , změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že smír schválil.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání.
3. Přípustnost dovolání spatřuje žalovaný v tom, že rozhodnutím odvolacího soudu řízení končí a „tato otázka“ dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena, event. má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Obecně poukázal také na ustálenou judikaturu k rozporu soudního smíru s hmotným právem a uvedl, že dovolací soud se sice opakovaně zabýval smíry, které svým zněním přesahovaly předmět řízení, či jinými otázkami, které s tím byly spojeny, nikoli však v tom skutkovém stavu, jaký se nabízí nyní. Důvod dovolání spatřuje v rozporu mediační dohody, která je obsahem smíru, s hmotným právem, konkrétně s §855 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dobrými mravy, namítá dále, že bez souhlasu opatrovnického soudu nelze podat exekuční návrh, odvolací soud se však vykonatelností smíru nezabýval. Navrhuje, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že smír neschválí, nebo usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
4. Žalobkyně navrhovala, aby dovolací soud dovolání zamítl, rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné a souladné s použitelnou judikaturou dovolacího soudu. Mediační dohoda není podle jejího názoru v rozporu s hmotným právem ani dobrými mravy, takového rozporu by se žalovaný jako ten, kdo sám smír uzavřel, nemohl ani dovolávat, smírem byl vyčerpán celý předmět řízení.
5. Dovolání žalovaného trpí vadami, pro které nelze pokračovat v dovolacím řízení.
6. Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř. “) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Podle §241a odst. 1 až 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
8. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 , dostupné, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz ). K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání (k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , dostupné na nalus.usoud.cz), neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2402/2007 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1936/2015 ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.
9. Posouzení formálních náležitostí dovolání stanovených občanským soudním řádem, a to včetně řádného vymezení otázky přípustnosti dovolání, není ze strany Nejvyššího soudu přepjatým formalismem, ale zákonem stanoveným postupem [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 1092/15 , či stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 , rozhodnutí dostupná na nalus.usoud.cz)].
10. Žalovaný k vymezení přípustnosti dovolání jednak uvedl, že jde o otázku dosud dovolacím soudem neřešenou, zároveň však uvedl, že eventuelně má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Z toho plyne, že právní otázku považuje žalovaný ze strany dovolacího soudu (eventuálně) za vyřešenou, avšak nesprávně. V textu dovolání se pak ustálené judikatury dovolacího soudu k problematice rozporu smíru s hmotným právem (avšak bez bližší konkretizace) naopak dovolává. Žalovaný konkrétní právní otázku a k ní relevantní právní argumentaci ve vztahu k rozhodovací praxi dovolacího soudu nevymezil, ani z textu dovolání nelze jednoznačně dovozovat, o jakou konkrétní právní otázku dovolacím soudem řešenou, neřešenou či eventuálně nesprávně řešenou jde. Žalovaný pouze namítá rozpor uzavřeného smíru s hmotným právem, a to opomenutím hmotného prospěchu dítěte v rozporu s §855 odst. 2 o. z. a dále s §1635, §1642 o. z. „a souvis. Per analogiam“ a „pro posouzení hlediska dobrých mravů“ popisuje současnou podobu a četnost styku s nezletilými dětmi. Dovolání tak postrádá nejen řádné vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.), ale i řádné vymezení dovolacího důvodu dle §241a odst. 3 o. s. ř.
11. Vady dovolání nebyly ve lhůtě ( §241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny, jde o vady, které brání věcnému přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu a meritornímu rozhodnutí o podaném mimořádném opravném prostředku. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
12. K námitce žalovaného, že odvolacím soudem zůstala opomenuta otázka vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, dovolací soud dodává, že namítaná nevykonatelnost smíru v dané věci nenaplňuje žádný dovolací důvod; materiální nevykonatelnost je důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí a otázku vykonatelnosti je tedy třeba řešit v řízení o výkon rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2022, sp. zn. 22 Cdo 466/2022, a judikaturu v tomto rozhodnutí citovanou).
13. V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna žalovaným dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.
V Brně dne 1. 8. 2023
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu