ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.2837.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 2837/2023-147
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně Obchod s palivy a.s., IČO 46900519, se sídlem v Břeclavi, Lidická 1997/44, zastoupené Mgr. Pavlem Francem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 567/33, proti žalované MORAVSKÉ SLUNCE s.r.o., IČO 29201535, se sídlem v Moravském Žižkově, Chalúpky 412, zastoupené JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, Hybešova 3041/6, o zaplacení 451 329,86 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 7 C 102/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2023, č. j. 14 Co 277/2022-117 , takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 632 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Pavla France.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Břeclavi (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 3. 8. 2022, č. j. 7 C 102/2022-84, označeným jako rozsudek pro uznání, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku 451 329,86 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z této částky od 29. 4. 2022 do zaplacení (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).
2. K odvolání žalované Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 6. 4. 2023, č. j. 14 Co 277/2022-117 , rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná (dále i „dovolatelka“) včasné dovolání.
4. K přípustnosti dovolání pouze uvedla, že je dovozována z §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a znění tohoto zákonného ustanovení odcitovala.
5. Dovolání odůvodnila tím, že podmínky pro vydání rozsudku pro fikci uznání nebyly splněny, neboť žaloba je zjevně bezdůvodná a skutková tvrzení žalobkyně jsou v rozporu se zákonem. Žalobou uplatněný nárok považuje za neoprávněný, neboť jde o výkon práva v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, který nepožívá právní ochrany, a v rozporu s dobrými mravy. Ochranné pásmo kolem fotovoltaické elektrárny vzniklo ze zákona, s výstavbou žalobkyně souhlasila a pozemek nabyla již s ochranným pásmem, nemůže proto žalované nic účtovat za omezení svých vlastnických práv, zejména když není ochranným pásmem ve vlastnickém právu nijak omezena. Za těchto okolností nemohl podle názoru žalované soud prvního stupně usnesení podle §114b o. s. ř. vůbec vydat, jeho „jednání je tedy nutno posuzovat za rozhodnutí, kterým se odchyluje od rozhodovací praxe dovolacího soudu a navíc za nesprávné právní posouzení věci“. Rozsudek pro fikci uznání nelze dle dovolatelky vydat, trpí-li žaloba vadami, které brání jejímu projednání, v žalobě není přitom uvedeno, jak konkrétně je žalobkyně ve svém vlastnickém právu omezena, jde proto o žalobu neurčitou. Tím, že žalobkyně nebyla k odstranění vad vyzvána, bylo dle dovolatelky řízení zatíženo vadou. Poukázala také na to, že kvalifikovanou výzvu dle §114b o. s. ř. lze vydat jen na základě úvahy, že uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených v žalobě.
6. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně zrušil a rozhodl o nákladech dovolacího řízení.
7. Žalobkyně označila dovolání za nepřípustné, neboť nesplňuje náležitosti vyžadované občanským soudním řádem, a za nedůvodné, neboť rozsudek odvolacího soudu je věcně správný. K podmínkám vydání rozsudku pro uznání v dané věci se podrobně vyjádřila a navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.
8. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
9. Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
10. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 , dostupné, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz ). K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání (k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , dostupné, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Ústavního soudu, na nalus.usoud.cz), neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2402/2007 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1936/2015 ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení.
11. Posouzení formálních náležitostí dovolání stanovených občanským soudním řádem, a to včetně řádného vymezení otázky přípustnosti dovolání, není ze strany Nejvyššího soudu přepjatým formalismem, ale zákonem stanoveným postupem (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. I. ÚS 1092/15 , či stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 ).
12. Žalovaná k přípustnosti dovolání pouze odkázala na §237 o. s. ř. a vyjmenovala obecně předpoklady přípustnosti dovolání, žádnou konkrétní otázku hmotného nebo procesního práva ve vztahu k rozhodovací praxi dovolacího soudu však nevymezila. Neodkazuje na žádná rozhodnutí dovolacího soudu, která odvolací soud nerespektoval, či ve kterých byla konkrétní právní otázka řešena rozdílně nebo podle názoru dovolatelky nesprávně. V dovolání navíc zpochybňuje postup soudu prvního stupně a jeho právní úvahy, přestože přípustnost dovolání je třeba v souladu s §237 o. s. r. vymezit ve vztahu k rozhodnutí soudu odvolacího.
13. Namítané vady řízení samy o sobě k přípustnosti dovolání vést nemohou, jsou subsidiárním dovolacím důvodem (§241a odst. 1 a §242 odst. 3 o. s. ř.). Ani ve vztahu k namítaným vadám řízení dovolatelka žádnou konkrétní právní otázku, která by zakládala přípustnost dovolání, nevymezila, dovolací soud by proto mohl k vadám řízení přihlédnout pouze v tom případě, že by z jiného důvodu posoudil dovolání jako přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3332/2014, či ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4553/2014).
14. Dovolání žalované postrádá řádné vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.). Vady dovolání nebyly ve lhůtě ( §241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny, jde o vady, které brání věcnému přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu a meritornímu rozhodnutí o podaném mimořádném opravném prostředku. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
15. V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím žalovanou plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.
V Brně dne 19. 9. 2023
Mgr. David Havlík
předseda senátu