ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.2886.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 2886/2023-680
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně České dráhy, a.s. , IČO 70994226, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, za účasti vedlejší účastnice na straně žalobkyně Brno new station development a.s. , IČO 27723607, se sídlem v Brně, Benešova 703/21, zastoupené Mgr. Lubomírem Kinclem, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, proti žalovanému R. M. , zastoupenému Mgr. Petrou Hrachy, advokátkou se sídlem v Brně, Cihlářská 19, o odstranění objektu občanské vybavenosti, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 6 C 16/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2023, č. j. 21 Co 121/2020-650, takto:
I. Návrh žalovaného na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2023, č. j. 21 Co 121/2020-650, se zamítá .
II. Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2023, č. j. 21 Co 121/2020-650, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalovaného podaného v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
1. Žalovaný podal včasné dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „odvolací soud“) ze dne 20. 4. 2023, č. j. 21 Co 121/2020-650, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13. 2. 2020, č. j. 6 C 16/2009-566, tak, že žalovanému byla uložena povinnost odstranit objekt občanské vybavenosti – budovu bez č. p./č. e. - umístněný na pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY, obci XY, do 6 měsíců od právní moci rozsudku, a vzájemný návrh žalovaného, aby ve prospěch žalovaného a každého dalšího vlastníka budovy bez č. p./č. e. - objektu občanské vybavenosti, postavené na pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY, bylo zřízeno věcné břemeno spočívající v povinnosti žalobkyně a každého dalšího vlastníka pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY strpět na výše označeném pozemku výše označenou budovu, byl zamítnut (výrok I), žalovanému byla uložena povinnost nahradit náklady státu ve výši 5 991,50 Kč (výrok II) a bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III).
2. Žalovaný v dovolání navrhl odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s tím, že napadeným rozhodnutím je uložena demolice objektu v hodnotě 20 milionů korun a výkon rozhodnutí by vedl k nevratnému stavu. Odložení výkonu rozhodnutí se nedotkne práv jiných osob, za užívání pozemku navíc žalovaný žalobkyni řádně platí. Návrh na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu odůvodnil žalovaný tím, že rozhodnutí o dovolání považuje za zásadní, nezahájil proto ještě ani přípravné práce pro odstranění stavby. Lhůtu 6 měsíců k odstranění stavby považuje za nepřiměřeně krátkou, v případě, že s dovoláním neuspěje, by mu bez odkladu právní moci napadeného rozsudku již žádná lhůta k odstranění stavby nezbyla.
3. Žalobkyně ani vedlejší účastnice na straně žalobkyně se k návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti nevyjádřily.
4. Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Účelem odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu je zabránit zásadním a potenciálně nevratným následkům, které mohou nastat v právní sféře dovolatele v důsledku výkonu (vadného) pravomocného rozhodnutí a vzhledem k nimž může následné poskytnutí ochrany (ve věci samé) dovolateli pozbýt reálného významu. Odklad vykonatelnosti má přednost před odkladem právní moci. Postačuje-li odklad vykonatelnosti k tomu, aby zabránil závažné újmě na právech dovolatele, rozhodne dovolací soud o odkladu vykonatelnosti; v opačném případě rozhodne o odkladu právní moci napadeného rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněný pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).
6. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu je důvodný.
7. Odstranění stavby je spojeno s vynaložením vysokých finančních nákladů, neprodlený výkon rozhodnutí odvolacího soudu o povinnosti odstranit stavbu by navíc představoval vážný a nevratný zásah do práv vlastníka stavby.
8. Odklad vykonatelnosti považuje dovolací soud za dostačující k zabránění vzniku možné závažné újmy na právech dovolatele. Nabytím právní moci rozsudku odvolacího soudu není dovolatel ve svých právech nijak ohrožen, a to ani nabytím právní moci té části rozsudku, kterou se neukládá povinnost k plnění (zamítnutí vzájemného návrhu a nákladový výrok III).
9. Odklad právní moci napadeného rozsudku nelze odůvodnit ani tím, že pro dovolatele je rozhodnutí dovolacího soudu zásadní, jak tvrdí. Účelem odkladu právní moci je ochrana dovolatele před jinými hrozícími následky, než je možný výkon rozhodnutí (exekuce) dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, nikoli odložení počátku běhu pariční lhůty až na okamžik nabytí právní moci rozhodnutí o dovolání bez ohledu na důvodnost dovolání.
10. Dovolací soud proto (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) odložil podle §243 písm. a) o. s. ř. vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 10. 2023
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu