ECLI:CZ:NS:2023:22.ND.519.2023.1
sp. zn. 22 Nd 519/2023-1052
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce P. R., zastoupeného JUDr. Davidem Hladíkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 356, proti žalované Správě železnic, státní organizaci, IČO 70994234, se sídlem v Praze 1, Dlážděná 1003/7, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru a o zaplacení 495 750 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 38 C 19/2011, ve věci dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2022, č. j. 62 Co 43/2022-972, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2305/2023, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Marek Cigánek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2305/2023.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 12. 8. 2016, č. j. 38 C 19/2011-444, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 7. 10. 2010 je neplatné, a dále náhrady mzdy ve výši 495 750 Kč (výrok I). Rozhodl také o náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok II).
2. Městský soud v Praze (dále jako „odvolací soud“) k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 2. 11. 2022, č. j. 62 Co 43/2022-972, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2305/2023. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2023 o ní přísluší rozhodovat senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu složenému ze soudců JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D.
4. Podáním ze dne 25. 8. 2023 žalobce navrhl, aby soudci soudního oddělení 21 Cdo JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Marek Cigánek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., byli z projednání a rozhodnutí věci vyloučeni. Uvedl, že „se zřetelem na jejich poměr k věci a nepřátelský poměr k žalobci je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“.
5. Soudce soudního oddělení 21 Cdo JUDr. Jiří Doležílek se k námitce podjatosti vyjádřil dne 30. 8. 2023 tak, že k projednávané věci, k účastníkům ani k jejich zástupců nemá žádný vztah a není mu známa žádná okolnost, která by ho vylučovala z projednání a rozhodnutí této věci.
6. Soudce soudního oddělení 21 Cdo JUDr. Marek Cigánek se k námitce podjatosti vyjádřil dne 30. 8. 2023 tak, že k projednávané věci, k účastníkům ani k jejich zástupců nemá žádný vztah a není mu známa žádná okolnost, která by ho vylučovala z projednání a rozhodnutí této věci.
7. Soudce soudního oddělení 21 Cdo Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., k uplatněné námitce podjatosti ve vyjádření ze dne 30. 8. 2023 uvedl, že mu nejsou známy žádné okolnosti týkající se poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, pro které by byl vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci.
8. Podle §16 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
9. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2023 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2305/2023 předložena senátu 22 Cdo.
10. Podle §14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
11. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srovnej též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
12. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
13. Dovolatel v uplatněné námitce podjatosti neuvedl žádnou skutečnost, která by podle výše popsaných kritérií mohla vést k závěru o podjatosti jmenovaných soudců. Jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají k věci ani k účastníkům z hlediska §14 odst. 1 o. s. ř. žádný významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a takové okolnosti nebyly zjištěny ani z obsahu spisu. K tomu dovolací soud považuje za důležité zdůraznit, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srovnej §14 odst. 4 o. s. ř.).
14. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci JUDr. Jiří Doležílek, JUDr. Marek Cigánek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2305/2023 (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 10. 2023
Mgr. David Havlík
předseda senátu