ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.1033.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 1033/2023-234
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v právní věci žalobkyně A. N. , zastoupené JUDr. Davidem Hlaváčkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, proti žalované V. M. B. , zastoupené Mgr. Radanem Venclem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Chmelova 357/2, o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 13 C 346/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 11. 2022, č. j. 26 Co 146/2022-194, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 15 246 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění:
Žalobkyně se v řízení domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty na základě smlouvy o smlouvě budoucí kupní uzavřené dne 28. 6. 2013. Žalobkyně tvrdila, že jí nebyla ze strany žalované poskytnuta součinnost k zajištění geometrického plánu do smlouvou dohodnutého termínu.
Okresní soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 2. 2. 2022, č. j. 13 C 346/2016-147, žalobu na zaplacení částky v celkové výši 1 000 000 Kč zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I napadeného rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II napadeného rozsudku).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v celém rozsahu dovoláním, ve kterém namítala, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (konkrétně od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2912/2010, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1144/2014), jestliže žalobkyni uložil povinnost prokázat, že žalovaná nesplnila svou povinnost zajistit geometrický plán, ačkoli negativní skutečnosti se v občanském soudním řízení zásadně neprokazují. Žalobkyně je toho názoru, že důkazní břemeno leželo na žalované, která měla tvrdit a prokazovat, kdy a jakým způsobem svoji povinnost splnila. Žalobkyně dále namítala, že soudy nižších stupňů nepřipustily provedení výslechu jí navrhovaného svědka a že odvolací soud dostatečně nezohlednil podání žalobkyně ze dne 31. 8. 2022.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolací soud odmítnul dovolání žalobkyně jako nepřípustné, neboť dle jejího názoru žalobkyní uplatňovaný dovolací důvod, že byla nucena prokazovat negativní skutečnost, nemá žádnou vazbu na vedené soudní řízení a procesní postup odvolacího soudu. Žalovaná rovněž navrhla, aby jí byla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, za splnění podmínky §241 odst. 1 o. s. ř.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Ve vztahu k námitkám, že soudy nižších stupňů nepřipustily provedení výslechu žalobkyní navrhovaného svědka a že odvolací soud dostatečně nezohlednil podání žalobkyně ze dne 31. 8. 2022, žalobkyně nevymezuje žádný z předpokladů přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř.
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. K projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní dosud judikaturně neřešená otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem vyřešena nebo je v jeho rozhodovací praxi rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého dříve přijatého) řešení se dovolací soud má odchýlit, tj. vyřešit dříve řešenou otázku nyní jinak (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sen. zn. 29 NSCR 114/2013, ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013).
Vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je třeba provést pro každý jednotlivý dovolací důvod samostatně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3023/2014). Samotné vymezení dovolacího důvodu, jenž spočívá obvykle ve vylíčení právní argumentace, pro kterou považuje dovolatel právní posouzení věci za nesprávné, přípustnost dovolání založit nemůže (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sen. zn. 29 NSCR 114/2013, či ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 32 Cdo 815/2019).
V projednávané věci žalobkyně v té části dovolání, jež se týkala námitky neprovedení výslechu svědka soudy nižších stupňů a nezohlednění obsahu podání žalobkyně ze dne 31. 8. 2022 odvolacím soudem, požadavkům nedostála. V této části proto dovolání trpí vadami, které nelze odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.), již uplynula. Jde přitom o vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze v této části posoudit přípustnost dovolání.
Dovolací soud se proto dále zabýval přípustností dovolání ohledně zbývající žalobkyní vymezené otázky.
Žalobkyně namítala, že odvolací soud ji v rozporu s ustálenou praxí dovolacího soudu zatížil důkazním břemenem ohledně negativní skutečnosti, že žalovaná nesplnila svou smluvní povinnost zajistit geometrický plán. Žalobkyně však přehlíží, že odvolací soud rozhodoval na základě neunesení břemene tvrzení, a nikoliv břemene důkazního ohledně nesplnění povinnosti žalované zajistit geometrický plán, a to z toho důvodu, že tvrzení žalobkyně týkající se existence údajné povinnosti žalované zůstala velmi obecná a neurčitá, neboť žalobkyně nebyla schopna konkretizovat obsah ani okolnosti smluvního ujednání stran, a nadto svá tvrzení v průběhu řízení měnila (srov. bod 14 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Námitka žalobkyně se proto míjí s právním posouzením věci odvolacím soudem, a nemůže tak založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97).
Z výše uvedeného plyne, že podmínky přípustnosti dovolání stanovené v §237 o. s. ř. nebyly naplněny, a Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Pro úplnost dovolací soud uvádí, že rozsah dovolání posoudil s přihlédnutím k celkovému obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) a dovodil, že proti rozhodnutí o nákladech řízení dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k nákladům řízení postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Nadto by v uvedeném rozsahu nebylo dovolání podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ani přípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. 8. 2023
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu