ECLI:CZ:NS:2023:23.CDO.913.2023.1
sp. zn. 23 Cdo 913/2023-390
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce M. A. , zastoupeného Mgr. Petrem Řehákem, advokátem se sídlem v Dolních Břežanech, Pražská 636, proti žalovaným 1) J. H. 2) A. F. , oběma zastoupeným Mgr. Lucií Benešovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Elišky Krásnohorské 10/2, a 3) XY G. s.r.o. , se sídlem v Praze 4, Zdislavická 963/1, identifikační číslo osoby 04561546, zastoupené opatrovnicí JUDr. Marcelou Kleinbauerovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, náměstí I. P. Pavlova 1785/3, o zaplacení 660 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 8 C 235/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2022, č. j. 27 Co 208/2022-360, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 14. 4. 2022, č. j. 8 C 235/2019-341, zastavil řízení o odvolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Okresního soud Praha-západ ze dne 10. 11. 2021, č. j. 8 C 235/2019-311, a to pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozhodnutím k odvolání žalovaných 1) a 2) poté, co bylo soudem prvního stupně vyhověno jejich žádosti o prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku podle §58 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se odvolací řízení nezastavuje.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, v němž namítl nesprávné právní posouzení věci a navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Naplnění předpokladu přípustnosti dovolání spatřoval v tom, že dovolacím soudem má být vyřešená otázka, zda je soud, který rozhoduje o odvolání proti usnesení o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání, vázán rozhodnutím soudu prvního stupně, kterým byla prominuta lhůta k zaplacení soudního poplatku za odvolání, posouzena jinak, případně se jedná o otázku, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud řešena.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází – ve smyslu §243c odst. 3 a §218 písm. b) o. s. ř. – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.
Žalobce není účastníkem právního vztahu mezi státem a žalovanými 1) a 2) jakožto poplatníky soudního poplatku z odvolání. Pokud tedy odvolací soud v dovoláním napadeném usnesení rozhodl o nezastavení odvolacího řízení podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nedotýká se jeho rozhodnutí poměrů žalobce a dovolání proto není subjektivně přípustné (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3508/2013, uveřejněné pod č. 95/2014 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4187/2016, ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 29 Cdo 4225/2019, ze dne 31. 3. 2021, sp. zn. 32 Cdo 2991/2019, a ze dne 15. 6. 2021, sp. zn. 26 Cdo 1039/2021, která jsou veřejnosti dostupná – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz ).
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobce odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. pro subjektivní nepřípustnost.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť toto rozhodnutí není rozhodnutím, kterým se řízení končí (§243b ve spojení s §151 odst. 1 o. s. ř.), a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sb. rozh. obč.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 11. 2023
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu