ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.330.2023.1
sp. zn. 23 Nd 330/2023
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., v právní věci žalobkyně Akagemia s. r. o. , se sídlem v Praze 2, Ječná 518/32, identifikační číslo osoby 27574989, zastoupené JUDr. Pavlem Utěšeným, advokátem se sídlem v Praze, náměstí Míru 341/15, proti žalované Ober Consulting Kft., se sídlem ve Budapešti, József körút 36, Maďarská republika, o zaplacení 12 311,80 EUR s příslušenstvím, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Žalobu žalobkyně Akagemia s. r. o., se sídlem v Praze 2, Ječná 518/32, identifikační číslo osoby 27574989, proti žalované Ober Consulting Kft., se sídlem ve Budapešti, József körút 36, Maďarská republika, o zaplacení 12 311,80 EUR s příslušenstvím projedná a rozhodne Okresní soud v Kolíně.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 29. 5. 2023 žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určil, který soud projedná a rozhodne jako soud místně příslušný žalobu (jejíž znění žalobkyně k návrhu přiložila) o zaplacení částky 12 311,80 EUR s příslušenstvím z titulu vadného plnění a z titulu bezdůvodného obohacení, jež měly žalobkyni vzniknout v souvislosti s dohodou o stavebním dozoru a stavebních pracích, kterou mezi sebou žalobkyně a žalovaná uzavřely a kterou se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést stavební služby. Závazky plynoucí z dohody dle tvrzení žalobkyně žalovaná splnila vadně či vůbec nesplnila.
V odůvodnění návrhu na určení místní příslušnosti žalobkyně mimo jiné uvedla, že obě strany v připojené dohodě o stavebním dozoru a stavebních pracích ze dne 1. 6. 2021 dojednaly, že právní vztahy vyplývající z této smlouvy se řídí českým právem a pro řešení případných sporů jsou příslušné české soudy. V uzavřené dohodě však nebylo určeno, který soud je v takovém případě místně příslušný. S ohledem na skutečnost, že podmínky místní příslušnosti chybějí, žalobkyně podala návrh Nejvyššímu soudu ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř. na určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Návrh na určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu může podat přímo také účastník řízení, přičemž se tak může stát (jako v posuzovaném případě) ještě před podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Vyhovět takovému návrhu a určit místně příslušný soud, který by měl danou věc projednat a rozhodnout, však Nejvyšší soud může jen tehdy, bude-li zřejmé, jaké věci se návrh týká, jinak řečeno, předloží-li účastník spolu s návrhem na určení místní příslušnosti též žalobu (jiný návrh na zahájení řízení), z níž se bude podávat okruh účastníků a předmět řízení, o němž bude následně rozhodováno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. 26 Nd 375/2013).
Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů věc rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě se jedná o spor z titulu porušení smluvního závazku s mezinárodním prvkem, který je dán sídlem žalované v Maďarsku. Z předmětné smlouvy ze dne 1. 6. 2021 se podává, že účastníci si v dané věci sjednali ve smyslu čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“, mezinárodní příslušnost soudů České republiky bez toho, aby též označili místně příslušný soud, u něhož má být řízení zahájeno.
Vzhledem k tomu, že ve věci není dána výlučná příslušnost soudů podle čl. 24 nařízení Brusel I bis, a strany si sjednaly mezinárodní příslušnost českých soudů postupem předvídaným v čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis, Nejvyšší soud uzavřel, že mezinárodní příslušnost soudů České republiky je dána.
Jelikož v posuzované věci je dána pravomoc soudů České republiky, avšak podmínky místní příslušnosti chybějí, jsou splněny podmínky dle §11 odst. 3 o. s. ř. a Nejvyššímu soudu tedy přísluší rozhodnout, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle §85 odst. 3 o. s. ř. je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
Podle §86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
Podle §87 písm. c) o. s. ř. je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v §85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.
Nejvyšší soud uzavírá, že v dané věci podmínky pro určení místní příslušnosti chybějí, neboť žalovaná, jež je obchodní společností (právnickou osobou) se sídlem v Maďarské republice, nemá obecný soud v České republice, v České republice nemá umístěn závod či organizační složku závodu a není známo, že by měla v České republice majetek. Nejsou splněny ani podmínky pro místní příslušnost konkrétního soudu na výběr danou či výlučnou.
Při určení soudu, který věc projedná a rozhodne, podle §11 odst. 3 o. s. ř. lze v poměrech projednávané věci vyjít podpůrně z úpravy obsažené v čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis, jelikož toto ustanovení upravuje (nebýt ujednání účastníků o mezinárodní příslušnosti českých soudů podle čl. 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis) nejen příslušnost soudu mezinárodní (resp. jeho pravomoc), ale rovněž příslušnost místní (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Nd 336/2007, uveřejněné pod č. 14/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3037/2020, popř. též rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 5. 2007, ve věci Color Drack GmbH proti Lexx International Vertriebs GmbH, C-386/05). Podle tohoto ustanovení osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn.
Předmětem dohody uzavřené mezi účastníky byly stavební práce, činnosti dohledu, stavební poradenství a služby stavební spolupráce pro účely stavby domu v obci Jevany. Je tedy na místě (jeví se jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu), aby věc projednal a rozhodl soud, v jehož obvodu tento závazek byl či měl být splněn.
S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Kolíně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 11. 2023
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D.
předseda senátu