ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.468.2023.1
sp. zn. 23 Nd 468/2023-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce J. F. , proti žalované Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/18, identifikační číslo osoby 00025429, za kterou jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby 69797111, o žalobě pro zmatečnost vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 91 Co 135/2023, o námitce podjatosti, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Blanka Trávníková není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Ncp 530/2023.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 23. 6. 2023 žalobu pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2023, č. j. 91 Co 135/2023-253, v níž vznesl námitku podjatosti skupiny soudců Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, mj. též soudkyně JUDr. Blanky Trávníkové. Námitku podjatosti odůvodnil tvrzením, že tito soudci se „v minulosti již prokazatelně podíleli na upírání a potlačování základních lidských práv a svobod a práva na spravedlivý proces nebo již byli dříve pravomocně vyloučeni pro podjatost“.
Nejvyššímu soudu byla věc předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti uplatněné ve vztahu k soudkyni JUDr. Blance Trávníkové. Dle předkládací zprávy Vrchního soudu v Praze soudkyně JUDr. Blanka Trávníková má jako člen senátu rozhodovat ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Ncp 530/2023 o určení věcné příslušnosti soudu v řízení o výše uvedené žalobě pro zmatečnost.
JUDr. Blanka Trávníková se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že žalobce zná jen ze své pracovní činnosti, vztah k účastníkům ani k věci nemá.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Nd 189/2017, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Nd 312/2017).
Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán,
je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení),
která - poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“ - vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).
Z obsahu námitky podjatosti ani z vyjádření dotčené soudkyně nevyplývají žádné relevantní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o její nepodjatosti.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Blanka Trávníková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Ncp 530/2023 (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Nejvyšší soud nadto dodává, že požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti jiným soudcům soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Nd 26/2005, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2023, sp. zn. 26 Nd 118/2023).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 11. 2023
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu