Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2023, sp. zn. 23 Nd 662/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.662.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.662.2023.1
sp. zn. 23 Nd 662/2023-22 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněného města Židlochovice , se sídlem v Židlochovicích, Masarykova 100, identifikační číslo osoby 00282979, proti povinné STRACOM spol. s r.o. , se sídlem v Bratislavě, Sliačska 10, Slovenská republika, identifikační číslo osoby 46624872, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1053/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1053/2023 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. Odůvodnění: Dne 27. 4. 2023 byla Okresnímu soudu v Břeclavi doručena žádost soudní exekutorky Mgr. Marcely Petrošové, Exekutorský úřad Břeclav, o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněného. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 29. 6. 2023, č. j. 53 EXE 1053/2023-12, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc následně předložil ve smyslu §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jeno. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Okresní soud v Břeclavi své usnesení odůvodnil tím, že povinná je zahraniční obchodní společnost se sídlem ve Slovenské republice, kam jí byl také doručován exekuční titul, přičemž z exekučního návrhu nevyplývá, že by měla povinná majetek na území České republiky. Soud s ohledem na výše uvedené konstatoval, že v posuzované věci chybí podmínky místní příslušnosti. Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti podle §6 o. s. ř. Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a ekonomie řízení proto Nejvyšší soud určil podle §11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2022, sp. zn. 23 Nd 52/2022, ze dne 27. 10. 2022, sp. zn. 23 Nd 534/2022, ze dne 9. 7. 2021, sp. zn. 23 Nd 313/2021, ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 23 Nd 564/2021, nebo ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 23 Nd 1/2022), tedy Okresní soud v Břeclavi. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 11. 2023 JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/15/2023
Spisová značka:23 Nd 662/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:23.ND.662.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/03/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-02-08