ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.1997.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 1997/2023-266
sp. zn. 24 Cdo 1998/2023
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská č. 424/16, o zaplacení 520 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Co 26/2017, 28 Co 126/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. října 2022, č. j. 5 Co 142/2022-241, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. ledna 2022, č. j. 4 Co 434/2021-209, takto:
I. Dovolací řízení se zastavují .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Podle ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Dovolatel byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2023, č. j. 28 Co 26/2017-256, vyzván k zaplacení soudních poplatků za dovolání. Dovolatel ve stanovené lhůtě požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce, a soudní poplatky nezaplatil.
Dovolacímu soudu je z úřední činnosti známo a vyplývá to i z obsahu spisu, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním mimořádného množství vesměs neodůvodněných a neurčitých procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl již i Nejvyšší soud, a to v obecné poloze např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019.
Dovolací soud tak má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží ať již na straně soudu nebo účastníků řízení odlišných od žalobce. Takový zneužívající procesní postup žalobce však ve shodě s §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Odborná literatura i judikatura shodně dovozují, že má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k úkonu podle ustanovení §41 odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží [viz Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016].
Jelikož žádost žalobce o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce, další z řady neodůvodněných a nedůvodných žádostí, představuje jen další z jeho opakovaných obstrukčních jednání, nebylo k této žádosti podle ustanovení §41 odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému úkonu přihlíženo a dovolací soud proto podle ustanovení §9 odst. 1 a 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dovolací řízení zastavil a žalobce již znovu k zaplacení soudních poplatků za dovolání nevyzýval (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. III. ÚS 404/04).
Tímto postupem nemohla být ohrožena procesní práva žalobce, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné obstrukční žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. O tom, že k jeho dalším obstrukčním žádostem již nebude podle ustanovení §41 odst. 3 o. s. ř. přihlíženo, byl nadto vyrozuměn již soudy nižších stupňů.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2023
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu