ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.3055.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 3055/2023-632
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci dědictví po K. M. , zemřelé dne XY, za účasti 1) H. M. , 2) P. M. , 3) T. M. , všech jako dědiců po T. M., zemřelém dne XY, zastoupených JUDr. Ivem Mrázem, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská č. 674/55, s adresou pro doručování Praha 6, Puškinovo nám. č. 6, a 4) Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory, s komplexními službami , se sídlem v Praze 4, Dolnokrčská č. 2035/17, IČO 66001412, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 27 D 2191/2007, o dovolání Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory, s komplexními službami, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. června 2023, č. j. 29 Co 129/2023-614, takto:
I. Dovolání Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory, s komplexními službami, se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud dovolání Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory, s komplexními službami, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2023, č. j. 29 Co 129/2023-614, podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř., přičemž požadavek, aby dovolatelka v dovolání uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř.) obligatorní náležitostí dovolání (k tomu srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. 29 NSČR 55/2013, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 116, ročník 2014; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1833/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2019, sp. zn. 24 Cdo 3764/2019).
Nadto dovolatelka uplatňuje jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 věta první o. s. ř., tedy že dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení. Dovolatelka zjevně přehlíží, že ačkoliv usnesením odvolacího soudu v projednávané věci bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. 3. 2023, č. j. 27 D 2191/2007-579, jímž bylo „potvrzeno nabytí dědictví podle dědických podílů ze závěti zůstavitelky a ze zákona“, podstata jejích dovolacích námitek se opět týká zejména otázky účastenství v řízení o dědictví po zůstavitelce, a tedy směřuje proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 9. 12. 2019, č. j. 27 D 2191/2007-443, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2020, č. j. 29 Co 68/2020-461, jimiž bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví po zemřelém účastníkovi řízení T. M., a její dovolání v této věci již bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2020, č. j. 24 Cdo 2381/2020-491, odmítnuto.
Jestliže dovolatelka odvolacímu soudu dále vytýká, že „nepřiznal platnost závěti, podle které dědictví po zůstavitelce dědí dovolatelka“ a že „napadeným rozhodnutím prokazatelně poškodil dědické nároky dovolatelky ze závěti“, nelze přehlédnout, že se zřejmě snaží zpochybnit právní závěry, k nimž dospěl soud v řízení o určení dědického práva po zůstavitelce vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 18 C 237/2008. Tyto námitky však nejsou způsobilými dovolacími námitkami v projednávané věci.
Vzhledem k tomu, že z výše uvedeného nevyplývá žádná právní otázka, jež by splňovala předpoklady vymezené v ustanovení §237 o. s. ř., nejsou ani tyto námitky způsobilé založit přípustnost dovolání a v dovolacím řízení tak nelze pokračovat.
Vytýká-li pak dovolatelka soudům, že řízení je z jí výše uváděných důvodů stiženo tzv. zmatečnostními vadami, pro které považuje usnesení odvolacího soudu za nepřezkoumatelné, přehlíží, že se jedná o námitky vad řízení, které nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání, neboť dovolací soud k vadám řízení přihlíží podle §242 odst. 3 o. s. ř. pouze tehdy, je-li dovolání přípustné; o takový případ se však v projednávané věci nejedná.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 10. 2023
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu