ECLI:CZ:NS:2023:24.ND.473.2023.1
sp. zn. 24 Nd 473/2023-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci oprávněné VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA , identifikační číslo osoby 41197518, se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, proti povinnému V. S. , nar. XY, naposledy bytem v XY, o pověření k provedení exekuce, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 9657/2023, o určení místně příslušného soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 9657/2023, projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
Odůvodnění:
Ve věci vedené u Okresního soudu v Chomutově (dále jen „soud prvního stupně“) uvedený soud usnesením ze dne 29. 6. 2023, č. j. 26 EXE 9657/2023-13, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že oprávněná k němu prostřednictvím soudního exekutora podala návrh na nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením. Soud prvního stupně zjistil, že povinný účastník nemá v České republice veden trvalý pobyt, neprochází evidencí cizinců a nemá v České republice povolen ani žádný jiný druh pobytu. Současný pobyt povinného není soudu prvního stupně znám a oprávněné ani soudnímu exekutorovi není rovněž známo, že by měl povinný účastník na území České republiky majetek. Podle soudu prvního stupně tak chybějí podmínky místní příslušnosti a je na Nejvyšším soudu, aby v souladu s §11 odst. 3 o. s. ř. určil, který soud věc projedná a rozhodne. Soud prvního stupně dále doplnil, že nesdílí závěry Krajského soudu v Ústí nad Labem, vyslovené v jeho usnesení ze dne 2. 5. 2017, č. j. 8 Co 140/2017-32, že by v případě, kdy povinný nemá evidován na území České republiky žádný druh pobytu, měl být s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení bez dalšího (a bez potřeby postupu podle §11 odst. 3 o. s. ř.) příslušným soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a činnosti (exekuční řád), ve znění účinném od 1. 1. 2013, (dále „exekuční řád“), je místně příslušným soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené doplňuje, že zákonem předepsaný postup podle §11 odst. 3 o. s. ř. je při splnění předpokladů tam uvedených obligatorní a soudům nižších stupňů nepřísluší, ani s odkazem na zásadu hospodárnosti řízení, jej obcházet.
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z obsahu spisu vyplývá, že se soud prvního stupně nezjišťoval místo faktického pobytu povinného na území České republiky, vyšlo však najevo, že povinný ke dni zahájení řízení neměl na území České republiky evidováno místo svého pobytu. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Chomutově, u něhož bylo v dané věci zahájeno exekuční řízení a v jehož obvodu měl povinný naposledy na území České republiky evidováno místo pobytu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 8. 2023
JUDr. David Vláčil
předseda senátu