Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.11.2023, sp. zn. 24 Nd 666/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:24.ND.666.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:24.ND.666.2023.1
sp. zn. 24 Nd 666/2023-22 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v exekuční věci oprávněného Města Židlochovice , se sídlem Městského úřadu Židlochovice v Židlochovicích, Masarykova č. 100, proti povinné exLOG s. r. o. , se sídlem ve Slovenském Grobu, Mojmírova č. 1130/11, Slovenská republika, IČO 46503617, pro 2 500 Kč >1< , vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1024/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 1024/2023 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. Odůvodnění: Soudní exekutor Mgr. Marcela Petrošová, Exekutorský úřad se sídlem v Břeclavi, 17. listopadu č. 2995/1a, podala u Okresního soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení peněžité částky ve výši 2 500 Kč na základě pravomocného příkazu o uložení pokuty ze dne 30. 1. 2019, č. j. 402427/2018-3, vydaného Městským úřadem Židlochovice, odborem dopravy, oddělením správních činností, podle ustanovení §125f odst. 4 ve spojení s ustanovením §125c odst. 5 písm. f) zákona o silničním provozu. Z obsahu spisu vyplývá, že povinná je dle výpisu z „obchodného registra SR“ zahraniční právnickou osobou se sídlem na Slovensku, že z tohoto důvodu nebyla nalezena v ISZR a že na základě výzvy soudu oprávněný sdělil, že trvá na exekučním návrhu i přes složité a nákladné doručování do zahraničí prostřednictvím slovenských justičních orgánů. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 22. 6. 2023, č. j. 53 EXE 1024/2023-17, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněného bude věc postoupena Nejvyššímu soudu (výrok II.). Uvedl, že povinná je slovenská obchodní společnost, že exekuční titul byl doručen na adresu sídla uvedenou v rejstříku Slovenské republiky a že z návrhu nevyplývá, že by povinná měla majetek v České republice. Dospěl k závěru, že místní příslušnost nelze za dané situace určit, a proto vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Nejvyššímu soudu, aby určil soud, který věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení §11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jeno. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (srov. §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinná nemá sídlo na území České republiky. Skutečnost, zda má povinná nějaký exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013). Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v §6 o. s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 21 Nd 234/2014). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky). Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci chybějí skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Břeclavi (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinné. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. 11. 2023 JUDr. Roman Fiala předseda senátu _______________________________________________________ Poznámky pod čarou jsou v textu odkazovány následovně: >číslo< 1) V usnesení o vyslovení místní nepříslušnosti dle dalšího obsahu spisu nesprávně uvedena částka „1 500 Kč s příslušenstvím“.

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/07/2023
Spisová značka:24 Nd 666/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:24.ND.666.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 1 a 3 o. s. ř.
§105 odst. 2 o. s. ř.
§45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:01/16/2024
Staženo pro jurilogie.cz:2024-02-08