ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.2702.2023.1
sp. zn. 25 Cdo 2702/2023-387
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: P. R. , proti žalované: Allianz pojišťovna, a. s. , IČO 47115971, se sídlem Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha 8, o 101 177 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 30 C 112/2015, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2015, č. j. 17 Co 358/2015-23, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2018, č. j. 17 Co 168/2018-91, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2019, č. j. 17 Co 121/2019-142, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 8. 2015, č. j. 30 C 112/2015-15, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 2. 2017, č. j. 30 C 112/2015-36, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8. 3. 2019, č. j. 30 C 112/2015-79, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2020, č. j. 17 Co 358/2015-208, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 2020, č. j. 4 Co 76/2020-217, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2020, č. j. 17 Co 358/2015-208, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 2020, č. j. 4 Co 76/2020-217, se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 2. 2020, č. j. 17 Co 358/2015-208, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě pro zmatečnost směřující proti více rozhodnutím soudů různých stupňů.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 5. 2020, č. j. 4 Co 76/2020-217, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že Městský soud v Praze není soudem věcně příslušným k projednání a rozhodnutí žalob pro zmatečnost uplatněných žalobcem podle §229 odst. 1 písm. e) a f) o. s. ř., neboť soudem, který rozhodoval v prvním stupni byl Obvodní soud pro Prahu 8, a je proto podle §235a odst. 1 o. s. ř. příslušný o žalobě pro zmatečnost rozhodnout. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 15. 6. 2020.
Proti oběma těmto rozhodnutím podal žalobce dne 10. 9. 2020 dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem nebo doložil své právnické vzdělání. Požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta Mgr. Tomáše Marka jeho zástupcem. Namítl, že obě rozhodnutí vydal podjatý senát v nesprávném složení a právní posouzení soudů považuje za svévolnou, protiústavní a záměrně protiprávní aplikaci procesních i hmotněprávních předpisů. Namítá také porušení jeho základních a ústavně garantovaných práv na přístup k soudu. Navrhl tato rozhodnutí zrušit a současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil jejich právní moc a vykonatelnost.
Nejvyšší soud posoudil dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání je podle §236 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem jen proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání. Občanský soudní řád výslovně neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proto je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“). Jelikož je usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2020, č. j. 17 Co 358/2015-208, proti němuž dovolání výslovně směřuje, rozhodnutím soudu prvního stupně (a nikoli rozhodnutím odvolacího soudu), dovolací soud řízení o dovolání proti tomuto rozhodnutí zastavil (§104 odst. 1, §243c odst. 1 o. s. ř.).
Podle §238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce napadl dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým tento soud usnesení soudu prvního stupně (o nepřiznání osvobození od soudních poplatků) zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vzhledem k jednoznačné dikci citovaného ustanovení je dovolání žalobce objektivně nepřípustné, proto je Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele v dané věci důvodem pro postup soudu k odstranění tohoto nedostatku ani pro zastavení dovolacího řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.). Bylo-li dovolání shledáno nepřípustným, nezabýval se dovolací soud ani jeho zjevnou opožděností.
Jestliže bylo dovolání shledáno nepřípustným podle §238 o. s. ř., vznikne ve smyslu §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatková povinnost až vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně (§3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích), a to bez ohledu na to, zda je dovolatel osvobozen od soudních poplatků (§11a zákona o soudních poplatcích). Již proto nebylo třeba se v daném případě zabývat žádostí žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
O odkladu právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy Nejvyšší soud bez zbytečných odkladů po předložení věci dovolání odmítl, nerozhodoval již samostatně o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. 20 Cdo 4987/2017, uveřejněné pod č. 47/2019 Sb. rozh. obč., nebo ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3041/2018).
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 10. 2023
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu