ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.2004.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 2004/2023-438
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce Bytového družstva XY , se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného JUDr. Karlem Šrolem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 4, Rybářská 159/4, proti žalované A. D. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Markem Czivišem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 3, Přemyslovská 48/13, o určení výše nájemného k bytu a o zaplacení částky 18 408 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 47 C 83/2020, o odvolání znalce M. B., se sídlem XY, IČO XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2022, č. j. 53 Co 175, 198/2022-386, takto:
I. Řízení o odvolání znalce M. B. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2022, č. j. 53 Co 175, 198/2022-386, se zastavuje .
II. Žádný z účastníků ani znalec M. B. nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8. 9. 2022, č. j. 53 Co 175, 198/2022-386, výrokem IV. dílem změnil a dílem potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (soudu prvního stupně) ze dne 16. 3. 2022, č. j. 47 C 83/2020-341, jímž rozhodl o přiznání znalečného znalci M. B. (dále jen „znalec“).
Citovaný rozsudek odvolacího soudu napadl znalec podáním ze dne 24. 9. 2022, jež výslovně označil jako odvolání.
Nejvyšší soud České republiky, jemuž byla věc předložena soudem prvního stupně k projednání a rozhodnutí, řízení o podaném „odvolání“ znalce pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavil.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“, resp. „o. s. ř.“), odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci samé nebo o rozhodnutí procesní povahy. To platí i pro ta rozhodnutí, která odvolací soud vydává přímo v odvolacím řízení, aniž by přitom přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 21. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 2036/2001, z 20. 1. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4948/2014, a z 18. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 3002/2019).
Výrok IV. rozsudku odvolacího soudu, proti němuž – s přihlédnutím k jeho obsahu (§41 odst. 2 o. s. ř.) – směřuje znalcem podané odvolání, má povahu usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání žalované proti rozhodnutí soudu prvního stupně o znalečném. Jde tedy o rozhodnutí odvolacího soudu vydané v rámci přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně procesního charakteru. Odvolání proti němu tedy přípustné není.
Občanský soudní řád pak k projednání takového odvolání ani neupravil funkční příslušnost určitého soudu; nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. §104 odst. 1 větu první o. s. ř.). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud České republiky jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 433/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 139/2002).
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že znalec by nebyl se svým podáním úspěšný ani tehdy, bylo-li by posouzeno jako dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu. Tento mimořádný opravný prostředek totiž není přípustný proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o znalečném [§238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. per analogiam).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 8. 2023
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu